Pacienti s tuberkulózou se mohou léčit doma - někteří. Počet lidí s touto nemocí v Česku vzrostl

11. 03. 2024

Počet lidí s tuberkulózou v České republice meziročně vzrostl o 64 osob, stoupl i počet nemocných dětí. S TBC se loni dle dostupných dat léčilo 447 pacientů. Čeští plicní lékaři nápor zvládají a připravují se na další nárůst.

Doporučují zavést pravidelné testy u lidí z rizikových zemí, budou také rozšiřovat kapacity tam, kde se nemocní léčí. Úlevu by měla přinést i nová vyhláška, podle které se mohou spolupracující pacienti léčit doma. Pneumologové o tom informují u příležitosti Světového dne boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. března. Ve stejný den, jen o 142 let dříve, oznámil německý lékař Robert Koch objev zákeřného bacilu Mycobacterium tuberculosis, jenž nemoc způsobuje.

 „Vzhledem k válce na Ukrajině není nárůst nemocných žádným překvapením, je známo že na východ od České republiky není péče o tuberkulózní pacienty na takové úrovni jako u nás. Podíl TBC u osob narozených mimo ČR loni činil 49,2 % (220 případů), z toho 140 je z Ukrajiny, což je téměř čtyřikrát více než před válkou. Ze Slovenska evidujeme 21 případů, z Rumunska a Vietnamu nám přibylo po 11 případech atp.,“ říká MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, Fakultní nemocnice Bulovka. Nejnovější data také ukázala výrazný nárůst TBC u dětí do 15 let – z 11 případů jejich počet loni skočil na 30. „Obvykle evidujeme 5–10 nemocných dětí za rok,“ podotýká MUDr. Wallenfels. Za loňským nárůstem malých pacientů je například lokální epidemie v Benátkách nad Jizerou, ale také přesnější diagnostické postupy. „Při hledání případných ložisek tuberkulózy jsme u vybraných pacientů začali používat CT, a přestože na rentgenu plic nebyla nemoc vidět, CT vyšetření její přítomnost prokázalo. Poprvé jsme také měli dítě s potvrzenou odolnou, tzv. multirezistentní formou TBC,“ popisuje MUDr. Karolína Doležalová, Ph.D., vedoucí lékařka Plicní ambulance a Střediska péče pro děti s tuberkulózou a mykobakteriózami Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN). Zde se léčí jak malé děti, tak dospívající do 18 let věku. Kvůli očekávanému nárůstu mladých pacientů se budou kapacity tohoto pracoviště rozšiřovat o 2–3 pokoje, s tím, že zcela nově by s dětmi mohly být na pokoji i jejich matky.

Vzhledem k nárůstu multirezistentních forem tuberkulózy v České republice (loni 31) je třeba, aby vzniklo nové pracoviště s kapacitou 10–15 lůžek, o tom nyní pneumologové jednají s Ministerstvem zdravotnictví. „Vše ale záleží na financích, stavba takové jednotky není levná. Dosud se všichni tito pacienti léčí v Thomayerově nemocnici, ale kapacity brzy přestanou stačit,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

Česká republika si za to, jak dokáže zajistit léčbu zejména multirezistentní tuberkulózy podle posledních doporučení, vysloužila pochvalu od Světové zdravotnické organizace (WHO) - říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky FTN a 1. LF UK. Připomíná ale, že je třeba neusnout na vavřínech a pracovat na tom, aby situace zůstala klidná i nadále. „Nárůst odolných forem TBC, necitlivých na běžná antituberkulotika, je dvojnásobný. O úhradu moderních léků, které zkracují dobu hospitalizace z 18–24 na 6–9 měsíců, musíme žádat zdravotní pojišťovny mimořádně na paragraf 16. Léčba jednoho pacienta stojí kolem 1,5 milionu korun,“ uvádí prof. Koziar Vašáková.

U běžných forem tuberkulózy, citlivých na léky, by měla lékařům i pacientům ulevit nová vyhláška o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, platná od ledna. „Ta nám umožňuje pustit nemocné s běžnou tuberkulózou po několika dnech z nemocnice domů. Musí ale spolupracovat, dodržovat domácí izolaci a užívat pravidelně léky. Do plicní ambulance pak již dochází jen na kontroly. Zda je vše tak, jak má být, můžeme posoudit s pomocí telemedicíny, která nám umožní být s pacientem v pravidelném kontaktu,“ vysvětluje doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno. Právě zde meziročně vzrostl počet pacientů o 61 % na loňských 21. Doc. Sova odhaduje, že spolupracujících pacientů by mohla být až polovina a připomíná, že takto nastavený systém uleví nemocnicím, léčebnám a je pro pacienty výrazně příjemnější.

Čeští plicní lékaři tak doporučují ambulantním pneumologům a praktickým lékařům provést u všech pacientů z rizikových zemí při prvním kontaktu rentgenový snímek hrudníku. Plicní lékaři mohou navíc zajistit speciální krevní test na možnou přítomnost latentní tuberkulózy v těle. „U všech osob s pozitivním krevním testem je pak vhodné provést CT vyšetření plic. To je schopno odhalit i menší formy tuberkulózy, které nejsou při klasickém rentgenovém vyšetření hrudníku vidět. Pneumologové tedy mohou u každého dospělého člověka z rizikové oblasti pomocí komplexního nebolestivého vyšetření vyloučit tuberkulózní onemocnění či zatím bezpříznakovou nákazu. Pro léčbu mají k dispozici moderní preparáty. Účelem je podchytit nemocné včas, v době, kdy ještě nemají žádné či zcela minimální potíže, a zabránit tak dalšímu šíření nemoci,“ dodává doc. Koblížek.

O České pneumologické a ftizeologické společnosti

Odborná společnost plicních lékařů, která garantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně tuberkulózy. Je součástí České lékařské společnosti J. E. Purkyně, vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborná setkání a provádí vědeckou činnost. Péči o tuberkulózu zajišťuje komplexně, tj. včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření. Více informací na: https://www.plicnilekarstvi.cz

O České alianci proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO)

Instituce, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace (WHO). Cílem je zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. Více informací na www.caro-gard.cz

 

Epidemiologická situace TBC v ČR v roce 2023 v číslech

MUDr. Jiří Wallenfels,
Národní jednotka dohledu nad tuberkulózou, FN Bulovka, Praha

Jde o předběžná data k 6. 3. 2024 z národního registru TBC, registr TBC se „uzavírá“ 30. 4. 2024. Přehled podle kraje bydliště nemocného (vč. porovnání s minulými roky) je uveden zvlášť. 

  • Celkem zatím do registru TBC hlášeno 447 případů TBC
  • Muži: 319 případů, ženy 128 případů
  • TBC u dříve léčených je 19
  • TBC plic je 391
  • Kultivačně pozitivních TBC je 318
  • Počet mikroskopicky pozitivních TBC ze sputa (silné zdroje infekce) je 182
  • Podíl TBC u osob narozených mimo ČR činí 49,2 % (220 případů), z toho narozeni na Ukrajině 140 případů, na Slovensku 21 případů, v Rumunsku a ve Vietnamu po 11 případech atd.
  • Hlášeno je 31 případů multirezistentní TBC*
  • Průměrný věk nemocných je 45,5 roku
  • Počet TBC u dětí do 15 let věku je 30, z nich 22 narozeno v ČR, 5 na Slovensku a 3 na Ukrajině
  • Hlášeno 16 případů TBC u HIV pozitivních (z 300 vyšetřených na HIV), 14 z nich u osob narozených na Ukrajině, 2 v ČR
  • Hlášeno 15 úmrtí na TBC

*Dle údajů Fakultní Thomayerovy nemocnice

 

  Dýchám, tedy jsem - facebook ČPFS ČLS JEP

 

Přejít na: