Tiskové zprávy

Pacienti s tuberkulózou se mohou léčit doma – někteří

Počet lidí s touto nemocí v Česku vzrostl

Praha, 11. 3. 2024 – Počet lidí s tuberkulózou v České republice meziročně vzrostl o 64 osob, stoupl i počet nemocných dětí. S TBC se loni dle dostupných dat léčilo 447 pacientů. Čeští plicní lékaři nápor zvládají a připravují se na další nárůst. Doporučují zavést pravidelné testy u lidí z rizikových zemí, budou také rozšiřovat kapacity tam, kde se nemocní léčí. Úlevu by měla přinést i nová vyhláška, podle které se mohou spolupracující pacienti léčit doma. Pneumologové o tom informují u příležitosti Světového dne boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. března. Ve stejný den, jen o 142 let dříve, oznámil německý lékař Robert Koch objev zákeřného bacilu Mycobacterium tuberculosis, jenž nemoc způsobuje.

„Vzhledem k válce na Ukrajině není nárůst nemocných žádným překvapením, je známo že na východ od České republiky není péče o tuberkulózní pacienty na takové úrovni jako u nás. Podíl TBC u osob narozených mimo ČR loni činil 49,2 % (220 případů), z toho 140 je z Ukrajiny, což je téměř čtyřikrát více než před válkou. Ze Slovenska evidujeme 21 případů, z Rumunska a Vietnamu nám přibylo po 11 případech atp.,“ říká MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, Fakultní nemocnice Bulovka. Nejnovější data také ukázala výrazný nárůst TBC u dětí do 15 let – z 11 případů jejich počet loni skočil na 30. „Obvykle evidujeme 5–10 nemocných dětí za rok,“ podotýká MUDr. Wallenfels. Za loňským nárůstem malých pacientů je například lokální epidemie v Benátkách nad Jizerou, ale také přesnější diagnostické postupy. „Při hledání případných ložisek tuberkulózy jsme u vybraných pacientů začali používat CT, a přestože na rentgenu plic nebyla nemoc vidět, CT vyšetření její přítomnost prokázalo. Poprvé jsme také měli dítě s potvrzenou odolnou, tzv. multirezistentní formou TBC,“ popisuje MUDr. Karolína Doležalová, Ph.D., vedoucí lékařka Plicní ambulance a Střediska péče pro děti s tuberkulózou a mykobakteriózami Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN). Zde se léčí jak malé děti, tak dospívající do 18 let věku. Kvůli očekávanému nárůstu mladých pacientů se budou kapacity tohoto pracoviště rozšiřovat o 2–3 pokoje, s tím, že zcela nově by s dětmi mohly být na pokoji i jejich matky.

Vzhledem k nárůstu multirezistentních forem tuberkulózy v České republice (loni 31) je třeba, aby vzniklo nové pracoviště s kapacitou 10–15 lůžek, o tom nyní pneumologové jednají s Ministerstvem zdravotnictví. „Vše ale záleží na financích, stavba takové jednotky není levná. Dosud se všichni tito pacienti léčí v Thomayerově nemocnici, ale kapacity brzy přestanou stačit,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

Česká republika si za to, jak dokáže zajistit léčbu zejména multirezistentní tuberkulózy podle posledních doporučení, vysloužila pochvalu od Světové zdravotnické organizace (WHO) - říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky FTN a 1. LF UK. Připomíná ale, že je třeba neusnout na vavřínech a pracovat na tom, aby situace zůstala klidná i nadále. „Nárůst odolných forem TBC, necitlivých na běžná antituberkulotika, je dvojnásobný. O úhradu moderních léků, které zkracují dobu hospitalizace z 18–24 na 6–9 měsíců, musíme žádat zdravotní pojišťovny mimořádně na paragraf 16. Léčba jednoho pacienta stojí kolem 1,5 milionu korun,“ uvádí prof. Koziar Vašáková.

U běžných forem tuberkulózy, citlivých na léky, by měla lékařům i pacientům ulevit nová vyhláška o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, platná od ledna. „Ta nám umožňuje pustit nemocné s běžnou tuberkulózou po několika dnech z nemocnice domů. Musí ale spolupracovat, dodržovat domácí izolaci a užívat pravidelně léky. Do plicní ambulance pak již dochází jen na kontroly. Zda je vše tak, jak má být, můžeme posoudit s pomocí telemedicíny, která nám umožní být s pacientem v pravidelném kontaktu,“ vysvětluje doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno. Právě zde meziročně vzrostl počet pacientů o 61 % na loňských 21. Doc. Sova odhaduje, že spolupracujících pacientů by mohla být až polovina a připomíná, že takto nastavený systém uleví nemocnicím, léčebnám a je pro pacienty výrazně příjemnější.

Čeští plicní lékaři tak doporučují ambulantním pneumologům a praktickým lékařům provést u všech pacientů z rizikových zemí při prvním kontaktu rentgenový snímek hrudníku. Plicní lékaři mohou navíc zajistit speciální krevní test na možnou přítomnost latentní tuberkulózy v těle. „U všech osob s pozitivním krevním testem je pak vhodné provést CT vyšetření plic. To je schopno odhalit i menší formy tuberkulózy, které nejsou při klasickém rentgenovém vyšetření hrudníku vidět. Pneumologové tedy mohou u každého dospělého člověka z rizikové oblasti pomocí komplexního nebolestivého vyšetření vyloučit tuberkulózní onemocnění či zatím bezpříznakovou nákazu. Pro léčbu mají k dispozici moderní preparáty. Účelem je podchytit nemocné včas, v době, kdy ještě nemají žádné či zcela minimální potíže, a zabránit tak dalšímu šíření nemoci,“ dodává doc. Koblížek.

O České pneumologické a ftizeologické společnosti
Odborná společnost plicních lékařů, která garantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně tuberkulózy. Je součástí České lékařské společnosti J. E. Purkyně, vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborná setkání a provádí vědeckou činnost. Péči o tuberkulózu zajišťuje komplexně, tj. včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření. Více informací na: https://www.plicnilekarstvi.cz

O České alianci proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO)
Instituce, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace (WHO). Cílem je zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. Více informací na www.caro-gard.cz

Kontakt pro novináře:
Mgr. Markéta Pudilová, e-mail: marketa@mavepr.cz, 776 328 470
Mgr. Veronika Ostrá, veronika@mavepr.cz, 776 245 881
_________________________________________________________________________________________ 


Zaprášené Česko plicím neprospívá

Pneumologové usilují o zpřísnění norem zdravého ovzduší

Praha, 13. 11. 2023 – Ten, kdo bydlí v chaloupce na Šumavě, v životě nevzal do úst cigaretu a nepracoval v zaprášeném provozu, si může zhluboka oddechnout ze svých, s velkou pravděpodobností velmi zdravých plic. Zbytek lidí už tuto jistotu nemá. Odborníci totiž stále podrobněji zkoumají vliv životního prostředí na zdraví plic a výsledky nejsou nijak povzbudivé. Podle pneumologů celoročně splňuje normy pro čistý vzduch pouze Šumava a okrajové hornaté části několika menších krajů jako Zlínsko či Karlovarsko. Většina území České republiky je ale více či méně znečištěná, což má na dýchací ústrojí negativní dopad. Pneumologové na to upozorňují v rámci Dne pro zdravé plíce, pořádaného u příležitosti Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (15. 11.).

 „Země vyspělé Evropy už ví, že se dosavadní národní normy pro zdravé ovzduší musí zpřísnit a upravují je dle posledního doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Česko ale v této oblasti poněkud zaostává, přestože se situace za poslední dekádu i u nás zlepšila. Škodlivé okolní prostředí, a zejména přítomnost malého polétavého prachu ve vdechovaném vzduchu má negativní vliv nejen na plíce, ale také na mozek a srdce,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP (ČPFS). Připomíná nedávno publikovanou čínskou studii sledující téměř 1 500 lidí žijících v blízkosti rušných silnic. „Podstatná část z nich trpěla chronickou obstrukční plicní nemocí. Přestože je Čína ‚proslulá‘ špatným ovzduším, studii lze vztáhnout i na naše podmínky. Kdo bydlí nebo se pohybuje méně než 50 metrů od rušných dopravních křižovatek s tranzitní automobilovou dopravou má vyšší riziko vzniku mnoha plicních chorob. Stejný metr platí pro sportovce, kteří běhají podél hlavních silnic. Přínos takového pohybu je velmi diskutabilní,“ uvádí doc. Koblížek s tím, že WHO od roku 2021 doporučuje, aby průměrná roční koncentrace drobného polétavého prachu nepřesáhla 5 mikrogramů na metr krychlový (µg/ m³) a čtyřiadvacetihodinový průměr nepřesáhl 15 µg/ m³ na více než 3–4 dny v roce. „V této souvislosti pak Evropská agentura životního prostředí uvádí, že v roce 2022 bylo 96 % městské populace v EU vystaveno nadlimitnímu množství inhalovaných pevných částic (polétavého prachu velikosti 2,5 mikrometru a menších). V EU existuje naprosté minimum lokalit s trvale zcela čistým ovzduším,“ dodává plicní lékař.

Černého Petra si navíc dobrovolně vytahují ti, kdo ještě kouří nebo užívají jiné nikotinové výrobky, jako třeba elektronické cigarety, zahřívaný tabák, nebo sáčky. „U jednoho z pěti kuřáků se postupem času vyvine CHOPN, kouření z více než 70 % způsobuje rakovinu plic. Kuřáci často přecházejí na náhrady klasických cigaret s představou, že jsou šetrnější, ale opak je pravdou. Hladina nikotinu není v těchto produktech nijak regulována, a lidé tak do sebe dostávají vysoké koncentrace jedu,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS. „Nikotinové výrobky nové generace se těší velké popularitě především u mladé generace a my se pak setkáváme se zkolabovanými dětmi, které se nikotinem předávkovaly. Roste nám tady generace závislých, a to na droze, která je českou společností, na rozdíl například od heroinu, tolerována. Škodlivostí si však nikotin s tvrdými drogami nijak nezadá.“ Předsedkyně plicních lékařů upozorňuje, že líbivé obaly a příchutě společně s takřka nulovou restrikcí ze strany státu, šíření nikotinových náhražek mezi veřejností jenom podporují. „Lidé si dávají elektronické cigarety jako dárky k Vánocům, z inhalace náhražek tabáku se stává norma. Sice do sebe nedostávají spaliny jako u klasických cigaret, ale inhalují nikotin ve velkých dávkách, nemluvě o dalších toxických příměsích, jejichž dopad na zdraví teprve zkoumáme. Už nyní existuje skupina nemocí způsobených inhalací toxické látky – nikotinu,“ dodává prof. Koziar Vašáková. Z Národního výzkumu užívání tabáku a alkoholu v ČR z roku 2022 vyplývá, že popularita zahřívaného tabáku roste, především u mladších. Zatímco před čtyřmi lety užívalo produkty na principu zahřívaného tabáku 3,2 % populace, minulý rok už to bylo téměř 7 %.

Přibližně tři čtvrtiny těch, co přijdou do ordinace plicní lékařky MUDr. Ivany Čierné Peterové, kouří. „Asi 10 % příchozích užívá nikotinové náhražky,“ říká prim. Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů. Kromě léčby plicních nemocí se ona, stejně jako ostatní pneumologové, věnuje prevenci. „Pacienty vzděláváme o dopadech kouření či inhalace tabákových výrobků. Nabízíme jim očkování, a to především proti chřipce, covidu-19 a pneumokokovým infekcím. Doporučujeme také očkování proti RS virům. Pacienti s poškozenými plícemi totiž patří mezi ohrožené skupiny a nemoc by pro ně mohla být v řadě případů fatální,“ vysvětluje pneumoložka. Plicní lékaři spolu s praktiky také vytipovávají jedince, jichž by se mohl týkat program časného záchytu rakoviny plic. Tedy ty, kteří kouřili nebo kouří buď po dobu 20 let 20 cigaret denně, nebo 10 let kolem 40 cigaret za den a je jim 55 až 74 let. „Kromě toho, že zachytáváme rakovinu plic včas, objevujeme řadu jiných plicních nemocí, včetně CHOPN, která karcinomu plic často předchází. Tímto vyšetřením doposud prošlo přes 4 300 lidí, z nichž přibližně 17 % osob mělo diagnostikovanou CHOPN a přibližně 11 % CHOPN společně s chronickou bronchitidou,“ dodává MUDr. Čierná Peterová.

Pneumologové se snaží držet plicní nemoci pod kontrolou i prostřednictvím řady osvětových akcí. „Snažíme se dostat k lidem co nejblíže, mnohdy se totiž bojí k lékaři zajít, přestože kašlou, jsou dušní a unavení. Pořádáme například vzdělávací akci Den pro zdravé plíce, letos 24. listopadu od 9 do 13.30 hodin v přednáškovém sále Lékařského domu v Praze. Příchozí, kteří užívají inhalátor, si mohou u přítomných lékařů nechat zkontrolovat, zda přístroj užívají správně,“ připomíná doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D., člen výboru Českého občanského spolku proti plicním nemocem, jenž akce organizuje. Akci bude možné sledovat také online. Účast je bezplatná, přihlášení bude možné v den konání akce na místě nebo on-line prostřednictvím webové stránky www.copn.cz

Kde si lidé mohou nechat zkontrolovat stav svých plic s pomocí spirometrického měření:

  • 22. 11.: OC Letňany, Praha, od 12.00 do 18.00 hodin
  • 23. 11.: FN Olomouc, od 8.00 do 14.00 hodin (Klinika plicních nemocí a TBC, 3. patro budovy H2, spirometrická laboratoř)
  • 23. 11.: FN Brno, od 10.00 do 14.00 hodin (Klinika nemocí plicních a TBC, pavilon E)

Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP (ČPFS)

Odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Informace o společnosti lze nalézt na www.plicnilekarstvi.cz. Informace o programu časného záchytu karcinomu plic na prevenceproplice.cz

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Odborně činnost ČOPN garantuje odborná společnost (ČPFS). Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz. Informace o vzdělávací akci Den pro zdravé plíce jsou uvedeny zde: www.copn.cz/cs/aktivity/prednaskovy-den-146
_________________________________________________________________________________________ 


Kouření zahřívaného tabáku není bez rizika, shodují se odborníci

Brno, 23. 9. 2023 - Popularita zahřívaného tabáku roste. Zatímco před čtyřmi lety užívala produkty na principu zahřívaného tabáku pouze 3,2 % populace, minulý rok už to bylo téměř 7 %. Noví uživatelé se často rekrutují z řad kuřáků klasických cigaret. Mají totiž za to, že volí „zdravější variantu“. O tom však podle odborníků neexistují žádné důkazy. Nedávné studie dokonce došly k závěrům, že kouření zahřívaného tabáku v těhotenství zvyšuje riziko rozvoje alergií u dětí a může vést k nedostatečnému vzrůstu novorozenců. Dopady zahřívaného tabáku na zdraví probírali plicní lékaři na 23. kongresu České a Slovenské pneumologické a ftizeologické společnosti, který se konal 21. až 23. září v Brně.

Letos v říjnu končí v tuzemsku prodej zahřívaného tabáku s příchutěmi. Česká republika se tak připojila k dalším zemím, které od 23. října zavádí povinnou směrnici Evropské unie. Jedním z hlavních důvodů je stoupající popularita těchto produktů zejména u mladých lidí, kteří je často nepovažují za zdraví škodlivé. Aerosol zahřívaného tabáku má však podle odborníků velmi podobné složení toxických látek jako cigaretový kouř. Obsahuje tedy i prokazatelně karcinogenní látky. „Výrobci uvádějí, že množství toxických látek v aerosolu zahřívaného tabáku je menší než v cigaretovém kouři. Jednotlivé studie se však nemohou shodnout o kolik. S nižším množstvím toxických látek se automaticky nesnižuje riziko rozvoje karcinomu plic či jiných onemocnění. Aerosol navíc obsahuje látky, které se v cigaretovém kouři nevyskytují a jejichž biologický efekt zatím neznáme,“ varuje MUDr. Tomáš Kratochvíl z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice v Brně.

Přístroje se zahřívaným tabákem lze v České republice zakoupit od roku 2017. Vůbec poprvé se objevily v roce 2014 v Itálii a Japonsku. Právě v Japonsku jejich obliba rychle vzrostla. Odtud také pochází nedávné studie, podle kterých je užívání zahřívaného tabáku u těhotných spojené s větším výskytem rozvoje alergií u dětí a je rizikovým faktorem pro nedostatečný vzrůst plodu.

Neškodné není ani pasivní kouření zahřívaného tabáku. Celkem 37 % lidí, kteří se účastnili výzkumu sledujícího vliv kouře ze zahřívaného tabáku na zdraví, se po vystavení tomuto kouři cítilo malátně, trápilo je podráždění očí nebo bolest v krku.

„Občas se nám stává, že silní kuřáci, kteří se u nás léčí s nějakým plicním onemocněním a doporučujeme jim s kouřením přestat, přejdou na zahřívaný tabák. Tímto způsobem ovšem cesta k odvykání nevede. Tabák podávaný v jakékoliv formě je zdraví škodlivý. Některé postupy pro odvykání kouření doporučují elektronické cigarety, které neobsahují nikotin. Ideální je však nekouřit nic,“ vysvětluje doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice v Brně. Žádná studie doposud neprokázala, že by zahřívaný tabák kuřákům cigaret skutečně pomáhal s kouřením skončit. Naopak, velká skupina lidí kombinuje kouření cigaret a zahřívaného tabáku. „Trápí nás především mladí nekuřáci, kteří se domnívají, že zahřívaný tabák není škodlivý, a začínají proto s jeho užíváním,“ doplňuje MUDr. Kratochvíl. Odborníci se shodují, že riziko rozvoje rakoviny plic, chronické obstrukční plicní nemoci, plicní fibrózy nebo nemocí kardiovaskulárního systému je u konzumentů zahřívaného tabáku vyšší než u nekuřáků.

„Ještě před sto lety byl karcinom plic vzácným onemocněním. Za obrovský nárůst nádorů plic může průmyslová výroba cigaret, a tudíž exponenciální nárůst počtu kuřáků tabákových výrobků, u kterých na začátku nikdo netušil, jaké dopady na zdraví mohou mít. Dnes považuje řada lidí nikotinové sáčky, vapování nebo zahřívaný tabák za běžnou součást života a bezpečnou variantu užívání nikotinu. Budoucí dopady pandemie užívání těchto alternativ klasických cigaret však zatím nedokážeme předpovědět, krom známých rizik spojených s užíváním hořícího tabáku se zde totiž mohou projevit i možné dlouhodobé a kumulativní toxické, kancerogenní či zánětlivé efekty přísad a příchutí, které tyto výrobky obsahují,“ upozorňuje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Evropská respirační společnost už v minulosti upozornila, že riziko užívání zahřívaného tabáku je větší, než udávají tabákové společnosti. Také Světová zdravotnická organizace zdůrazňuje, že v současné době neexistují důkazy o tom, že zahřívaný tabák je méně rizikový než klasické cigarety.

Zdravotním potížím čelí po těžkém covidu do 10 procent pacientů

Nemocní se potýkají s dýchacími problémy

Brno, 23. 9. 2023 - Potíže s dušností, extrémní únava, poruchy spánku nebo bolesti hlavy či kloubů. To vše patří ke zdravotním potížím, s nimiž se potýkají pacienti, kteří prodělali těžkou formu covidu‑19. Na počátku koronavirové pandemie lékaři jen těžko odhadovali, kolik nemocných bude postcovidovým projevům čelit. Z nejnovější studie Fakultní nemocnice v Hradci Králové vyplývá, že se obtíže týkají 7 % pacientů, kteří přežili akutní covid-19. Je to méně, než experti původně čekali. Odborníci se tomuto tématu věnovali na 23. kongresu České a Slovenské pneumologické a ftizeologické společnosti, který se uskutečnil 21.–23. září v Brně.

„Na počátku koronavirové pandemie jsme se obávali toho, že se riziko vzniku postcovidových problémů může týkat každého druhého pacienta, který byl hospitalizovaný s těžkým covidem. To se nám ale po více než dvouletém sledování nemocných naštěstí nepotvrdilo,“ vysvětluje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. S vysokým rizikem postcovidového syndromu byly spojené především první varianty viru – na počátku pandemie. Méně pacientů pak mělo obtíže po prodělání varianty omikron. Podle doc. Koblížka to souvisí s tím, že covid-19 prodělala už více než polovina české populace, a tak se z něj stala relativně běžná nemoc. „Velká část osob v Česku je navíc naočkovaná, někteří lidé i více dávkami,“ dodává doc. Koblížek, který je také vědeckým sekretářem České pneumologické a ftizeologické společnosti. U těch, kteří byli s akutním covidem hospitalizovaní v nemocnici a dostali umělou plicní ventilaci nebo kyslík, se lékaři zpočátku obávali vzniku plicních fibróz. V takovém případě by u nich došlo ke zjizvení plicní tkáně, což vede k vážným problémům s dýcháním a s ohrožením na životě. „Jak se ale ukázalo, i u pacientů, kteří měli těžký průběh, se většinou velká část nálezu postupně vstřebala a plicní funkce se u nich vrátily k normě,“ popisuje doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice v Brně. „Prognózy týkající se postcovidových problémů jsou proto teď už optimističtější,“ doplňuje.

O tom, s jakými postcovidovými problémy se v současné době pacienti potýkají, lékaři hovořili na zářijovém kongresu České a Slovenské pneumologické a ftizeologické společnosti v Brně. Pneumologové se zde mimo jiné seznámili s výsledky studie, která od března 2020 do června loňského roku probíhala ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. „Všem pacientům s covidem jsme po jejich první hospitalizaci nabídli možnost obrátit se v případě problémů na naše postcovidové centrum. Z 3 880 oslovených navštívilo naši ambulanci 267 osob – tedy méně než 10 % z těch, kteří akutní covid přežili,“ upřesňuje doc. Koblížek.

Více než polovina nemocných kontaktovala hradecké centrum kvůli respiračním problémům, které často doprovázela i velká únava. Pětinu pacientů trápily těžké poruchy spánku či bolesti hlavy a mezi časté obtíže patřily také změny na kůži, ztráta čichu a chuti nebo postižení srdce. „V případě závažných dýchacích problémů se na nás nemocní obraceli sami. Pacienty k nám často ale zasílali také praktičtí lékaři – týkalo se to těch, kteří sice navenek žádné problémy nevykazovali, praktici však u nich zjistili známky poškození v oblasti respiračního systému,“ dodává doc. Koblížek, který detailní data studie představil právě na brněnském kongresu.

Pacientům s dýchacími problémy může prodloužit život ventilace

K nemocným se ale nedostává včas, ventilačních center je málo

Brno, 23. 9. 2023 - Pacientům s respiračními problémy umí významně zkvalitnit a prodloužit život tzv. neinvazivní plicní ventilace (NIV) – léčba pomocí přístroje s dýchací maskou. Lidé tak nemusí do nemocnice, masku používají doma. Ventilačních center, které mohou tuto léčbu nemocným „naordinovat“, je ale v tuzemsku nedostatek a v řadě regionů úplně chybí. Dlouhé čekací doby, s nimiž se pacienti potýkají, aby se do center, a tedy i k přístrojům dostali, mohou vést v krajních případech až k předčasné smrti. Specialisté se tímto tématem zabývali na 23. kongresu České a Slovenské pneumologické a ftizeologické společnosti, který se konal 21.–23. září v Brně.

„Nemocní bohužel v současné době čekají na vyšetření i půl roku. Dlouhé objednací lhůty s sebou navíc nesou vyšší rizika jiných onemocnění, například infarktu. Pokud se jedná o ‚těžké‘ pacienty, v krajním případě mohou zemřít dřív, než se k léčbě vůbec dostanou,“ říká doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice v Brně.

Vyšetření ve ventilačních centrech potřebují tisíce pacientů – ať už s apnoe, při níž dochází ve spánku k opakovaným zástavám dechu, s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), nebo hyperkapnií, kdy v krvi pacientů koluje kvůli nemoci příliš oxidu uhličitého. „Na specializovaná centra se ale obrací také nemocní s amyotrofickou laterální sklerózou, kteří se kvůli ztrátě nervových buněk postupně přestávají hýbat a mají problémy s dýcháním,“ popisuje doc. Sova. „Všem těmto skupinám pacientů dokáže zlepšit a prodloužit život neinvazivní plicní ventilace, kterou mohou dostat domů jen po vyšetření ve ventilačním centru a následné indikaci lékařem,“ dodává. Přístroj s dýchací maskou využívají nemocní především v době spánku, kdy jim pomáhá zajišťovat výměnu plynů a snižovat obsah oxidu uhličitého v krvi. Používat jej ale mohou také ve dne. Léčbu hradí pacientům zdravotní pojišťovna, musí ji však vždy doporučit pneumolog, který zhodnotí, jestli bude pro pacienta prospěšná.

Nemocní s chronickou obstrukční plicní nemocí často trpí tzv. hyperkapnií, která se projevuje zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého v krvi. I ta se léčí pomocí neinvazivní plicní ventilace. Protože ale nemá specifické příznaky, je u pacientů s CHOPN velmi důležité vyšetření obsahu plynů v krvi, to totiž dokáže hyperkapnii odhalit. „Hyperkapnie je hodně zrádná, protože má různé příznaky. Někteří lidé mohou mít spojivky podlité krví a trpí nadměrnou únavou, případně usínáním ve dne, nebo naopak neklidem. Řada nemocných naopak nemusí příznaky nadbytku oxidu uhličitého v krvi vůbec zpozorovat. Vliv na jejich organismus má přitom tato nemoc zásadní,“ zdůrazňuje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Vyšetření na hyperkapnii se provádí také ve specializovaných ventilačních centrech. „Pokud se u pacientů hyperkapnie potvrdí, mělo by se uvažovat o neinvazivní ventilační léčbě. Lidé se přístroje nemusí bát, protože jim do krku nevedou vůbec žádné trubičky,“ vysvětluje MUDr. Jaroslav Lněnička, vedoucí lékař chronických ambulancí Fakultní nemocnice Bulovka.

O tom, jak důležitou roli neinvazivní plicní ventilace u pacientů s dýchacími problémy hraje, se hovořilo na zářijovém pneumologickém kongresu v Brně. Účastníci se zde mimo jiné seznámili s výsledky studie, z níž vyplývá, že u nemocných, kteří dostali NIV včas, dochází k téměř trojnásobnému snížení počtu hospitalizací a úmrtí. „Výsledky studie dokládají, že neinvazivní plicní ventilace je metoda, která má velmi účinný preventivní potenciál. O to větší je škoda, že není využívaná tak, jak by měla. V některých regionech bohužel v současné době není tato léčba pacientům vůbec dostupná,“ uzavírá MUDr. Lněnička.
_________________________________________________________________________________________ 


Lékaři mohou díky „screeningu“ zachytit stovky nádorů plic

Praha, 27. 7. 2023 – „Máte rakovinu plic.“ Této věty se bojí každý kuřák. Karcinom plic totiž patří k nelítostným zabijákům, bez léčby nechává jedince žít pouze několik měsíců. Zákeřnost plicního karcinomu spočívá především v tom, že o sobě dlouho nedává vědět, a když už se ohlásí, bývá většinou na vyléčení pozdě – a to dokonce ve více než 70 %. Lékaři bojují proti rakovině plic všemi prostředky, letos jim přibydou nové. Snaží se také nemoc zachytit dříve, než se rozbují. Už přes rok jim v tom pomáhá program časného záchytu karcinomu plic, díky němuž je možné nádorové onemocnění odhalit ve fázi, kdy je možné operovat. Tak je zde velká šance na úplné uzdravení. Nejnovější data za rok 2022 zveřejňují v rámci Světového dne rakoviny plic, který připadá na 1. srpna.

„Z předběžných dat za rok 2022 jsme zaznamenali 70 nálezů určených k dalšímu vyšetření. V národním onkologickém registru je zaneseno 15 případů a více než polovina je ve stadiu I, které je operovatelné. Postupně dochází k doplnění dat z nemocnic, a tak bude číslo určitě vyšší. Preventivním vyšetřením zatím prošlo přes 7 000 rizikových jedinců. Ukazuje se, že program funguje a že lidé, u nichž jsme našli nádory v časných stadiích, díky němu dostávají šanci se uzdravit,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Program časného záchytu rakoviny plic je určen lidem mezi 55. a 74. rokem, kteří mají „nálož“ alespoň 200 000 cigaret čili kouřili nebo kouří buď po dobu 20 let asi 20 cigaret denně, nebo 10 let kolem 40 cigaret za den. Na základě posledních údajů z dotazníků, které vyplnilo přibližně 2 000 osob, byl průměrný věk pacientů zařazených do programu 64 let, jsou to převážně muži (59 %) a lidé se středním vzděláním (66 %). Přibližně 40 % všech zkontrolovaných trpí nadváhou a 25 % obezitou I. stupně. Celkem 78 % z nich ještě stále aktivně kouří. „Životní styl včetně toho, zda člověk kouří, jestli se hýbe a jak se stravuje, má na vznik nádorů a chronických plicních nemocí zásadní vliv. Nejhůře jsou na tom obézní kuřáci, kteří navíc holdují uzeninám,“ uvádí prof. Koziar Vašáková. Přestože je program časného záchytu karcinomu plic zacílený na včasné odhalení rakoviny plic, lékaři při něm najdou řadu jiných nemocí jako například chronickou obstrukční plicní nemoc nebo plicní fibrózu. Podle nejnovějších dat se plicní fibróza zjistila u 8 pacientů. Téměř 19 % mělo chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a 17,8 % chronickou bronchitidu. Oběma nemocemi trpělo současně 14,5 % vyšetřených. „Je známo, že CHOPN či plicní fibróza rakovině plic často předchází, případně ji doprovází,“ dodává prof. Koziar Vašáková.

Na program přímo navazuje diagnostika a léčba ve specializovaných centrech, kde se o dalším postupu radí multidisciplinární tým složený z plicního lékaře, hrudního chirurga, radiodiagnostika, onkologa a radiačního onkologa. Ministerstvo zdravotnictví nově akreditovalo 8 pneumoonkochirurgických center, což je na Česko dostačující počet, akreditaci má také 27 radiologických pracovišť a tento počet poroste. „Šance pacienta ať už na delší přežití, či uzdravení závisí do značné míry samozřejmě na tom, kde je pacient léčen,“ vysvětluje prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D., přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol a vedoucí Národního programu transplantace plic pro Českou a Slovenskou republiku. Ve specializovaných centrech se nemocnému dostane nejmodernější léčby. „Například už letos u vybraných pacientů před tím, než podstoupí operaci, začneme s novým protokolem léčby. Pacientům aplikujeme kombinaci imunoterapie a chemoterapie. Studie totiž ukázaly, že až 24 % pacientů se pak nádoru zcela zbaví – dojde k tzv. kompletní patologické odpovědi,“ říká prof. Lischke, Ph.D. Léčba se podle něj posouvá i do časnějších stadií nádorů. „Dnes ve světě probíhá více než 300 studií protinádorové imunoterapie, která se podává jako první krok ke zmenšení zhoubného karcinomu před hlavní léčbou, kterou je obvykle operace,“ doplňuje. Jasným trendem, který bude nejvíce viditelný právě ve specializovaných centrech, je také podle prof. Lischkeho zapojování robotické chirurgie do operačního odstranění karcinomu plic, která je pro pacienty nejšetrnější, a přitom velmi radikální. 

Aby se pacient dočkal rychle co nejvhodnější léčby, je třeba provést kvalitní odběr části nádorové tkáně při bronchoskopickém vyšetření, případně použít jiné metody, pokud není plicní nádor pro bronchoskopické metody dostupný. „Histologie, tedy mikroskopický rozbor nádoru, je pro správnou léčbu zásadní, a proto je důležité, aby byl vzorek dostatečně velký a dobře odebraný. Pokud je nádor v centrálních dýchacích cestách, je to poměrně snadné, ale pokud je na okraji, musíme použít i rentgen a navigační systém. A to se neděje všude. Usilujeme o to, aby došlo k jasnému rozdělení bronchoskopických pracovišť a poté nasměrování pacientů podle závažnosti a typu nádoru tam, kde vyšetření umí. Nechceme pacienty zatěžovat zbytečně opakovanými zákroky jen proto, že vzorek byl nekvalitní, a také musíme zamezit časovým prodlevám způsobeným opakovanými bronchoskopiemi. Člověk s rakovinou plic čas nemá,“ uvádí prim. doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním. Dalším nástrojem v boji s touto nemocí jsou léky. Vzhledem k tomu, že zatím je v době stanovení diagnózy většina plicních nádorů pokročilých, je i dnes zásadní systémová léčba, tedy chemoterapie, imunoterapie, terčová léčba. Dramaticky rychlý vývoj této léčby zlepšil výsledky boje s rakovinou plic a délka života těchto nemocných se prodloužila z několika málo měsíců na 2 roky a více, takže o rakovině plic můžeme mluvit jako o chronickém onemocnění. To je zásadní pokrok v posledních letech,“ říká prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., předsedkyně Pneumoonkologické sekce ČPFS.

O osvětu mezi pacienty se dlouhodobě stará Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN). Každý rok na podzim například pořádá ve vybraných obchodních centrech měření plic (spirometrii) a zároveň příchozím radí, na koho se mají s obtížemi obrátit. „Zapojujeme se také do aktivit, jako je Den zdraví, Aktivní Česko, pořádáme edukační besedy a přednášky o plicních nemocech v klubech seniorů. Každý krok, který povede k časnému záchytu nemoci se vyplatí,“ dodává doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D., člen výboru ČOPN a přednosta Kliniky pneumologie 3. LF UK a FN Bulovka. V ČR v průměru rakovinou plic onemocní každoročně přibližně 6 600 lidí a téměř 5 400 na ni zemře.

Garantem programu časného záchytu karcinomu plic je Ministerstvo zdravotnictví a na provedení se podílí Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR s odbornými společnostmi a dalšími institucemi. Informace o programu časného záchytu karcinomu plic lze nalézt na prevenceproplice.cz.

Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO)
Instituce, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace (WHO). Cílem je výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, tuberkulóza (TBC) a řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)
Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Činnost ČOPN garantuje odborná společnost (ČPFS). Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.

Kontakt pro novináře:
Mgr. Markéta Pudilová: market.pudilova@gmail.com, +420 776 328 470
Mgr. Veronika Ostrá: ostraveronika@gmail.com, +420 776 245 881
_________________________________________________________________________________________ 


Tuberkulózu nelze vymýtit, jen zkrotit

Říkají čeští plicní lékaři a připravují se na mírný nárůst

Praha, 16. 3. 2023 – V Česku přibylo lidí, kteří mají odolnou formu tuberkulózy – tzv. multirezistentní. Na tuto tuberkulózu běžné léky nezabírají a pacienti se z ní dostávají až dva roky. Plicní lékaři volají po vzniku specializovaných center, kde ji bude možné léčit. Dosud existuje jediné – ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, to však do budoucna nemusí stačit. Pneumologové o tom informují u příležitosti Světového dne boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. března – ve stejný den jen o 141 let dříve oznámil německý lékař Robert Koch objev zákeřného bacilu Mycobacterium tuberculosis, jenž nemoc způsobuje.

 Zatímco v roce 2021 bylo v Česku deset případů multirezistentní (MDR) tuberkulózy, loni se číslo vyšplhalo na devatenáct (včetně dvou pacientů diagnostikovaných již na Ukrajině) a stále mírně roste. „Jednáme s ministerstvem zdravotnictví o vzniku dalších dvou center v Brně a Hradci Králové, kde bychom se do budoucna mohli o pacienty s multirezistentní formou postarat. Vznik těchto pracovišť bohužel není levnou záležitostí, což situaci komplikuje. Počet pacientů nadále poroste a my na to musíme být připraveni,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

Podle MUDr. Ivany Hricíkové, vedoucí lékařky Centra vysoce specializované péče o pacienty s multirezistentní tuberkulózou Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN) v Praze, roste výskyt i kvůli migraci. „Každý pacient s MDR tuberkulózou by měl ležet zvlášť, aby nedošlo ke křížení rezistencí. Výjimkou jsou rodinní příslušníci či spolubydlící, u nichž předpokládáme infekci stejným kmenem mykobakteria. Loni u nás postupně leželo 18 pacientů, což je kapacitně na hraně – máme 15 lůžek,“ vysvětluje MUDr. Hricíková. „Kromě nových center, která by zajistila místa pro budoucí pacienty, by také pomohlo, kdyby se ke všem potřebným dostaly nové léky. Zkracují totiž dobu hospitalizace z 18–24 měsíců na 6–9 měsíců, ale jsou finančně náročné a pojišťovny se zdráhají je proplácet. Přestože tyto léky Světová zdravotnická organizace MDR pacientům doporučuje, u nás trvá přibližně 3–6 týdnů, v horším případě i 3 měsíce, než je pojišťovna schválí.“

Podle nejnovějších dat vzrostl v Česku celkový počet lidí s tuberkulózou o 17 osob na loňských 374. Podle MUDr. Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou FN Bulovka, to souvisí s přílivem uprchlíků z Ukrajiny. Počet osob s TBC narozených na Ukrajině činil 89, což je o 154 % více než v roce předcházejícím,“ říká MUDr. Wallenfels.

Loni v Česku onemocnělo tuberkulózou jedenáct dětí. Jak uvádí vedoucí lékařka Plicní ambulance a Střediska péče pro děti s tuberkulózou a mykobakteriózami FTN MUDr. Karolína Doležalová, Ph.D., dětští nemocní nebývají pro své okolí zdravotně nebezpeční. „Dítě se od dítěte velmi pravděpodobně nenakazí. Pokud je nemocné, musíme hledat zdroj v rodině nebo v jeho blízkém okolí. Pomohlo by, kdyby lidé z rizikových zemí prošli před vstupem do zaměstnání tuberkulinovým testem nebo rentgenem hrudníku. To samé bychom doporučovali také u dětí před tím, než nastoupí do školy nebo školky,“ vysvětluje MUDr. Doležalová. „Asi 30 % našich současných pacientů je romského původu. Abychom neztratili kontrolu nad nemocí, ohromně by pomohlo zavedení nabídky bezplatného očkování Romů v porodnicích nebo například vznik mobilních očkovacích týmů v Čechách a na Moravě. Řada chudších rodin, kde se TBC vyskytuje, nemá auto, a tak do nejbližší kalmetizační stanice, kde by očkování dostali, zkrátka nedojedou. Tuberkulóza se pak šíří rodinou dál,“ vysvětluje MUDr. Doležalová.

Plicní lékaři se shodují, že zrušení plošného očkování proti tuberkulóze mělo smysl, důležité je očkovat v rizikových skupinách. „Tuberkulózu zcela vymýtit nelze, ale je možné ji držet na nízkých číslech, tak jak tomu bylo doposud. K tomu přispívá i selektivní očkování. Loni jsme takto naočkovali asi 3500 osob,“ upřesňuje prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů ČPFS. Podle lékařů by už v horizontu několika měsíců mohlo dojít ke změně vyhlášky, která drží tuberkulózní pacienty v nemocnicích, i když už nejsou nakažliví. „Česko je jednou z posledních zemí Evropské unie, která pacienty měsíce izoluje v nemocnicích. Na západ od nás je pouští domů a kontrolují pouze, zda dodržují léčbu, zdržují se doma a nosí roušku. Žádná z těchto vyspělých zemí nemá s vyšším výskytem tuberkulózy problém,“ připomíná doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici v Brně a předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním. Zodpovědní pacienti by tak mohli po základním zaléčení jít z nemocnice domů a ošetřujícím lékařům by přes aplikaci typu WhatsApp posílali video, jak užívají léky.

Jak uvádí doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., vědecký sekretář ČPFS, tuberkulóza má velmi nejasné projevy – obraz člověka chrlícího krev do kapesníku je už dávno minulostí. „Onemocnění se snadno schová za jiné choroby. Kašel, vykašlávání krvavých hlenů a zadýchávání patří mezi typické příznaky pokročilé plicní tuberkulózy. Někteří pacienti jenom hubnou, jsou unavení, slabí nebo trpí nočními poty,“ uvádí doc. Koblížek a vyvrací i další zažitou představu, jak dochází k nakažení. „Rozhodně ne tak lehce, jak si lidé často představují. Tuberkulóza není chřipka. Pokud lidé po vdechnutí tuberkulózních bacilů mají dobrou imunitu, nemusí se vůbec nakazit, jejich organismus se s bacilem vypořádá. Riziko infekce vzrůstá ve chvíli, kdy stráví s vykašlávajícím nemocným několik hodin či spíše dnů v uzavřené místnosti. I poté se ale nemusí TBC projevit – jedná se o takzvanou latentní formu tuberkulózní infekce. Ta se schová v těle a spí, dokud ji něco neprobudí. Tato forma je nebezpečná v tom, že se může projevit později jako manifestní tuberkulózní onemocnění – například při zahájení biologické léčby nebo onemocnění cukrovkou.“
_________________________________________________________________________________________ 

 

Pacientům s nemocí plic koluje v krvi příliš oxidu uhličitého

S léčbou jim pomůže přístroj, ten má ale jen 10 % z nich

Praha, 22. 2. 2023 – Malátnost, poruchy srdečního rytmu, nebo dokonce smrt – to všechno může způsobit zvýšená koncentrace oxidu uhličitého v krvi – tzv. hyperkapnie. Trpí jí především lidé s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Pacientům dokáže ulevit speciální přístroj, který jim může prodloužit život o řadu měsíců až let. Lidé o jeho existenci ale mnohdy neví. 

„Hyperkapnie je zrádná, protože nemá specifické příznaky. Někteří lidé mohou mít spojivky podlité krví a trpí nadměrnou únavou, případně usínáním ve dne, nebo naopak neklidem. Postihuje více obézní pacienty. Tyto příznaky ale nemusí být u všech vyjádřeny a pacient nemusí příznaky nadbytku oxidu uhličitého v krvi vůbec zpozorovat. Vliv na jeho organismus má však zásadní,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP.

Pacientům v těžkém a velmi těžkém stadiu CHOPN hrozí hyperkapnie proto, že u nich kvůli omezené funkci dýchání nedochází ke správné výměně plynů. Mají tudíž v krvi více oxidu uhličitého a chybí jim naopak kyslík. Nejvíce se hyperkapnie projevuje především v noci během spánku. „Aktuálně může hrozit až 20 tisícům lidí. Vyšetření obsahu plynů v krvi nebývá standardní procedurou, a u řady pacientů tak hyperkapnii lékař vůbec nemusí odhalit,“ upozorňuje doc. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici v Brně. Léčba hyperkapnie přitom může pacientům s CHOPN významně zlepšit kvalitu života. Snižuje riziko zhoršení CHOPN a také počet hospitalizací. „Odborné studie také potvrzují, že lidé s CHOPN, kteří se s hyperkapnií léčí, žijí déle, a to v řádu několika měsíců až let,“ říká MUDr. Ondřej Zela, MBA, primář Plicního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku. Hyperkapnii plicní lékaři léčí pomocí neinvazivní plicní ventilace, kterou mají pacienti u sebe doma. Přístroj s dýchací maskou využijí především v době spánku, kdy jim pomůže zajistit výměnu plynů a snížit obsah oxidu uhličitého v krvi. Používat jej ale mohou i ve dne.

Léčbu hradí pacientům zdravotní pojišťovna, ale musí ji vždy doporučit pneumolog, který zhodnotí, zdali bude pro pacienta prospěšná. „Přístroj je skutečně neinvazivní, takže se lidé nemusí bát, že jim do krku povedou trubičky. Přestože máme přístroj k dispozici již několik let, tak se stále příliš často nevyužívá, což je škoda. V současnosti jej má k dispozici přibližně 10 % pacientů s hyperkapnií, pomohl by ale více lidem,“ popisuje doc. Sova.

Pacienti s CHOPN v těžkém a velmi těžkém stadiu, kterých je přibližně 50 tisíc, by se proto podle něj měli u svého pneumologa informovat o vyšetření krve na hyperkapnii. V případě, že by přemírou oxidu uhličitého v krvi skutečně trpěli, je pak na místě debata o léčbě pomocí neinvazivní plicní ventilace. S CHOPN se v Česku léčí přibližně 250 000 lidí, ale dalších zhruba 450 000 o něm zatím neví a neléčí se.

Kontakt pro média:
Mgr. Dominika Cardová, cardova@mavepr.cz, +420 728 297 868
Mgr. Markéta Pudilová, market.pudilova@gmail.com, +420 776 328 470
_________________________________________________________________________________________ 

 

Plicní lékaři se na ohrožené podívají z jiného úhlu

Změny klimatu, znečištěný vzduch i nezdravá práce vytvářejí smrtelný koktejl pro vznik chorob

Praha, 15. listopadu 2022 – Nejen kouření a věk, ale také místo, kde člověk bydlí nebo pracuje, hrají roli v tom, jak vysokému riziku plicních chorob je vystaven. Tyto údaje by měly hrát významnou roli při nastavování preventivních programů včetně screeningů. Nový pohled na to, kdo patří mezi ohrožené, chtějí pneumologové zavést do praxe co nejrychleji. Účelem je podchytit část populace, která nemá ponětí o tom, že může mít nemocné plíce. Jenom u chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) to dle odborníků může být až 450 000 jedinců. V případě rakoviny plic zase odhadem až 80 % lidí přichází k lékaři pozdě, takže většinou nemají šanci na dlouhodobé přežití ani při použití veškeré moderní léčby.

Pokud se kritéria preventivních programů dobře nastaví, podaří se lékařům u velké části Čechů „zachytit“ nemoc v rané fázi, nasadit správnou léčbu, a zabránit tak zbytečným úmrtím. Pneumologové to ohlašují v rámci Dne pro zdravé plíce, pořádaného u příležitosti Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (16. 11.). „Co všechno hraje roli v tom, zda propukne plicní choroba, nebo ne, jsme řešili na nedávném setkání evropských pneumologických špiček v Bruselu, které jsme organizovali v rámci českého předsednictví EU. Jasně zde zaznělo, že identifikace environmentálních či genetických rizikových faktorů povede k rozšíření screeningových programů a potažmo k záchraně stovek tisíc životů,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. V budoucnu by tak měly přibýt otázky, kde člověk žije a pracuje a zda má nemoc v rodině. „Obyvatelé lokalit, jako je Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek či Praha, dýchají jiný vzduch než lidé na Vysočině. Jinak je riziku vdechování škodlivých částic vystaven zaměstnanec dolu nebo lakovny než například účetní. V globálním měřítku se jasně ukazuje, že klimatické změny, jejichž projevem jsou ničivé požáry, sucho a všudypřítomný prach, naše zdraví dramaticky ovlivňují. Společně s kouřením pak vytvářejí smrtelný koktejl pro vznik rakoviny, CHOPN a nejrůznějších fibróz,“ vysvětluje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., vědecký sekretář ČPFS.

V lidském těle se onemocnění často vyskytují spolu, zejména pokud mají tak silný rizikový faktor, jako je kouření cigaret. Pneumologové odhadují, že přibližně 70 % zhoubných nádorů plic vzniká právě v souvislosti s CHOPN a obě nemoci se zpočátku nijak výrazně neprojevují. „Obrovskou výhodou v lednu spuštěného programu časného záchytu karcinomu plic je to, že rizikového pacienta vyšetříme komplexně na přítomnost většiny plicních onemocnění, a máme tak unikátní šanci zahájit léčbu včas, kdy je největší šance, že bude úspěšná,“ doplňuje doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním.

„Podle nejnovějších dat za prvních 9 měsíců fungování preventivního programu časného záchytu rakoviny plic lékaři našli téměř 5 % možných nádorů u přibližně tisíce osob – ty podstoupily CT vyšetření a lékaři předali informace o výsledku na ÚZIS. Celkem 70 % vstupních vyšetření bylo negativních. Téměř čtvrtina vyšetření vykazuje zatím neurčitý výsledek a v takovém případě se musí provést kontrolní prohlídka v řádu několika týdnů,“ uzavírá prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů.

Projekt, který realizuje ČPFS ve spolupráci s Národním screeningovým centrem, ukazuje, že u třetiny osob, která splnila vstupní kritéria (40–69 let, kouření v průměru jedné krabičky cigaret denně po dobu deseti let a dušnost při rychlejší chůzi po rovině či do schodů bez jiné zjevné příčiny), byla odhalena CHOPN. „Tento projekt na konci roku 2022 končí, lidé se tedy stále mohou objednat k pneumologovi, který je do akce zapojený,“ doplňuje prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová.

Boj proti dosud skrytým plicním nemocem vedou pneumologové i prostřednictvím osvětových akcí a veřejných měření funkce plic. „Letos nabízíme měření funkce plic, tzv. spirometrii, ve třech obchodních centrech – v Hradci Králové, Praze a Olomouci. Snažíme se lidem co nejvíce přiblížit. Vidíme totiž, že se potýkají s chronickým kašlem, únavou, zadýchávají se, ale k lékaři nejdou. Podobné akce pomáhají odhalovat příčiny potíží včas,“ říká MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN). Uvedené problematice se bude věnovat také vědecko-vzdělávací akce určená pro zdravotníky i laiky, a to 25. listopadu od 9 do 14 hodin v přednáškovém sále Lékařského domu v Praze. Tato konference bude hybridní, takže ji bude možné sledovat také online na www.copn.cz. 

Kde si lidé mohou nechat zkontrolovat plíce:

vždy od 12 do 19 hodin:

  1. 11. – Šantovka, Olomouc
  2. 11. – OC Aupark, Hradec Králové
  3. 11. – OC Letňany, Praha
    a
  4. 11. – při Dnu otevřených dveří Kliniky nemocí plicních ve FN Brno

Pozn. Pneumologické ambulance zapojené do projektu časného záchytu CHOPN (kde je možné se objednat do konce roku 2022) jsou vypsány na https://nsc.uzis.cz/zdraveplice. 

Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)
Odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Informace o společnosti lze nalézt na www.plicnilekarstvi.cz. Informace o programu časného záchytu karcinomu plic na www.prevenceproplice.cz

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)
Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Odborně činnost ČOPN garantuje odborná společnost (ČPFS). Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.

Kontakt pro novináře:
Mgr. Markéta Pudilová: market.pudilova@gmail.com, +420 776 328 470
Mgr. Veronika Ostrá: ostraveronika@gmail.com, +420 776 245 881
_________________________________________________________________________________________ 

 

Pneumologové: Pozor na záměnu plicních nemocí s postcovidovým syndromem

Idiopatická plicní fibróza trápí stovky lidí

Praha, 12. září 2022 – Za potížemi s dýcháním nemusí být vždy postcovidový syndrom– varují plicní lékaři. Poslední dva roky jim do ordinací chodí pacienti, u nichž došlo k záměně vážné plicní choroby, jakou je například idiopatická plicní fibróza (IPF), za postcovidový syndrom. Člověka, který přijde k lékaři s potížemi s dýcháním, je třeba pořádně vyšetřit, aby se na případné onemocnění plic přišlo co nejdříve, říkají pneumologové – mimo jiné u příležitosti Týdne IPF, který startuje 19. září.

„Bohužel zde máme pacienty, kteří k nám přišli s nálepkou ‚postcovidový syndrom‘ a přitom mají idiopatickou plicní fibrózu. Když je vyzpovídáme, ukáže se, že s dýcháním měli potíže ještě před onemocněním covidem. Proto vybízíme k obezřetnosti při určování diagnózy – právě její správnost a rychlost nasazení vhodné léčby je pro život pacienta naprosto zásadní,“ vysvětluje doc. MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Vzácná nemoc IPF poškozuje plicní sklípky, mění jemnou tkáň na husté vazivo a kvůli tomu plíce tuhnou, jizví se. Ubývá tak plochy na dýchání a nemocným nestačí kyslík ani když jsou v klidu. Nemoc se nejčastěji projevuje dušností a kašlem. „To, že má pacient IPF, lze poměrně snadno poznat při poslechu plic fonendoskopem. Při nádechu a výdechu se ozývá zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu. Lze jej také přirovnat k rozepínání suchého zipu,“ říká doc. Šterclová. Pacienti s IPF často mají často i paličkovité prsty s nehty ve tvaru hodinových sklíček.

Bez léčby pacienti přežívají maximálně 5 let. Zpomalit proces devastace plic a prodloužit život v dobré kvalitě o více než polovinu umí antifibrotická léčba, v Česku pomáhá přibližně 800 lidem s IPF. Lékaři ji nasazují v celkem 17 centrech pro intersticiální plicní procesy. Zdravotní pojišťovny začaly koncem loňského roku hradit antifibrotickou léčbu i dalším pacientům s postupujícím fibrotizujícím plicním onemocněním. Do té doby museli lidé žádat o proplacení léčby přes paragraf 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění, ten ale pojišťovně neukládal povinnost léčbu hradit.

Jak uvádí předsedkyně českých plicních lékařů prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., na část fibróz by se mohlo přijít díky letos spuštěnému programu časného záchytu karcinomu plic. „Program, při kterém vybraní rizikoví jedinci procházejí vyšetřením nízkodávkovým CT na akreditovaných radiologických pracovištích, pomůže odhalit nejenom rakovinu plic, ale také řadu dalších plicních nemocí včetně IPF. Do programu zveme bývalé a současné kuřáky ve věku mezi 55 až 74 lety a těchto lidí se nejvíce týká také IPF,“ vysvětluje prof. Koziar Vašáková.

Přesné příčiny vzniku IPF lékaři neznají, může jimi být genetika a zevní vlivy, jako je znečištěné prostředí nebo právě kouření. Od začátku koronavirové pandemie pneumologové také stále zkoumají vliv prodělání covidu-19 na vzniku fibróz. U nás sledujeme přibližně 1 800 pacientů s postcovidovým syndromem. Přibližně 1–2 % z nich má určité fibrotické změny na plicích, ale zatím nevíme, zda postupně nevymizí. Na to ještě uplynula příliš krátká doba, přesnější data bychom měli mít na podzim tohoto roku. Předpokládáme, že fibrotické změny po covidu budou mít v čase u řady pacientů spíše tendenci k postupnému hojení – na rozdíl od idiopatické plicní fibrózy, kde je tomu naopak. U každého pacienta nesporně pomáhá rehabilitace. Ve výzkumu je pak již několik nových léků cílených na plicní fibrózu vznikající po covidu, i zde zatím čekáme na první ověřené výsledky,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové. Podle prof. Koziar Vašákové však lze čekat, že se počet tzv. intersticiálních plicních procesů v souvislost s covidem-19 zvýší.

Jednou z dalších možností, jak IPF léčit, je transplantace plic. V loňském roce transplantační program nabídl kvalitnější život 52 pacientům. „Motolské transplantační centrum pomáhá nejen nemocným s plicní fibrózou více než 20 let. Transplantace je dobře zavedenou léčebnou metodou a jistě je namístě zamyslet se nad touto možností u řady pacientů s plicními fibrózami a jinými závažnými onemocněními plic,“ vyzývá pneumology doc. Šterclová.

O idiopatické plicní fibróze

Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci zpomaluje léčba, která je v tuzemsku hrazená již devět let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Projevy idiopatické plicní fibrózy lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom idiopatická plicní fibróza výrazně zkracuje život pacienta. S léčbou se průměrné přežití nemocných může prodloužit na dvojnásobek.
_________________________________________________________________________________________ 

 

Rakovinu plic „umí“ nejlépe v centrech

Přibližně 40 % pacientů se ale léčí mimo ně

Praha, 21. 7. 2022 I tak závažné onemocnění, jako je rakovina plic, nemusí znamenat rozsudek smrti. Záleží na rychlosti diagnózy, ale také na tom, kde se pacient léčí. Největší šanci na uzdravení nebo co nejdelší život v dobré kvalitě má, pokud se dostane do některého ze sedmi pneumoonkochirurgických center. Přesto se 40 % pacientů s plicním karcinomem ocitá mimo tato centra. Pneumologové na to upozorňují při Světovém dni rakoviny plic, který připadá na 1. srpna. 

„V Česku se dosud operuje bronchogenní karcinom tam, kde by se operovat neměl. Někde zase pacientům nasazují léčbu až za několik měsíců od diagnózy. To je špatně. Lidé by se měli dostat do center vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče, kde je na jednom místě kvalitní přístrojové vybavení, zkušenosti, lékaři patřičných specializací a vše navazuje na komplexní onkologická centra,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Stav potvrzuje prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D., přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol a vedoucí Programu transplantace plic pro Českou republiku. Podle něj se nyní karcinom plic operuje na 21 pracovištích, přestože by se tak mělo dít v sedmi specializovaných centrech. Asi 40 % pacientů se tedy ocitá „mimo“. „Pneumoonkochirurgických center je přitom dostatek. Pro srovnání v Dánsku s necelou šestimilionovou populací jsou obdobná centra dvě a v Norsku dokonce jedno. Zda bude léčba pacienta úspěšná, záleží do velké míry na zkušenosti odborníků. Tato zkušenost přichází s tím, že se daných operací dělá na pracovišti hodně. Z poznatků ze zahraniční víme, že vyšší úspěšnost mají ta oddělení, kde se soustředí na konkrétní typ zákroků. Měřítkem není jen míra úmrtnosti, ale také kvalita života po operaci, následné komplikace, bolest, jak dlouho trvá rehabilitace a v jakém stavu pacient vstupuje do další onkologické léčby,“ vysvětluje prof. Lischke. Podle něj je centralizovaná léčba pro zdravotní systém levnější a za několik let k ní stejně dojde. „Znakem kvalitního centra se v brzké budoucnosti stane například to, zda používá pro operaci karcinomu plic robotické systémy,“ dodává.

Nedílnou součástí specializovaných center jsou zkušené bronchoskopické týmy, které ví, jak a kde ideálně odebrat vzorek nádoru, aby jej bylo možné důkladně prozkoumat. „Je to umění a je potřeba, aby bylo bronchoskopické oddělení vybaveno kvalitními nástroji a mělo šikovné, zkušené lékaře,“ říká prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., předsedkyně pneumoonkologické sekce ČPFS. Podle ní se díky novým terapiím život pacientů s rakovinou plic, a to i v neoperovatelných stadiích, přehoupl přes hranici 40 měsíců v dobré kvalitě. „Neustále přicházejí nové verze léků, které dobře doplňují stávající terapie, kombinuje se imunoterapie s chemoterapií a biologickou léčbou. Abychom však u pacientů dosáhli co nejlepšího účinku, musíme nádor správně vyšetřit a poradit se v širším týmu lékařů různých oborů, jak léčbu vést. Toho lze dosáhnout pouze v centrech vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče,“ dodává prof. Skřičková.

V ČR v průměru každoročně rakovinou plic onemocní přibližně 6 600 lidí a téměř 5 400 na ni zemře. Drtivá většina přichází k lékaři pozdě, tedy v okamžiku, kdy nelze onemocnění vyléčit. To má změnit nově spuštěný program časného záchytu karcinomu plic. Garantem je Ministerstvo zdravotnictví a na provedení se podílí Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR s odbornými společnostmi a dalšími institucemi. Pilotní fáze projektu potrvá pět let a lékaři si od ní slibují zvýšení podílu pacientů, kterým lze nádor operativně odstranit, ze současných 15 % až na 50 %. „Již v prvních měsících prošlo programem přes 400 jedinců, kteří splnili kritéria, jejich průměrný věk činil 63 let. U 5,2 % výsledek ukazoval na riziko nádoru, u 25,9 % vykázalo vyšetření zatím neurčitý výsledek a 68,8 % bylo v první vlně negativní,“ popisuje prof. Koziar Vašáková. Podle prim. MUDr. Ivany Čierné Peterové z Českého občanského spolku proti plicním nemocem a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů ČPFS se zapojilo 323 plicních a 500 praktických lékařů. „Předpokládáme, že v prvních letech vyšetříme v rámci programu desítky tisíc osob, řadě z nich to zachrání život,“ dodává MUDr. Čierná Peterová.

Plicní lékaři posílají rizikové pacienty na akreditovaná radiologická pracoviště k vyšetření nízkodávkovým CT. Pokud objeví podezřelý nález, následují další vyšetření a porada tzv. multidisciplinárního týmu, jaký postup nejlépe zvolit. Zapojeni jsou také praktičtí lékaři, kteří k pneumologovi posílají ty, jimž je mezi 55 a 74 lety a kouří buď po dobu 20 let asi 20 cigaret denně, nebo 10 let přibližně 40 cigaret za den.

„Program se teprve rozbíhá, zatím na našem pracovišti provádíme v průměru čtyři vyšetření týdně. Celkem jsme vyšetřili 40 lidí, nádor měl jeden z nich. U přibližně tří čtvrtin jsme našli tzv. plicní uzly, většinou drobné a nezhoubné. To ale neznamená, že některý z nich nemůže být zatím neodhaleným počátečním stadiem nádoru, proto sledujeme jejich vývoj na kontrolních vyšetřeních. V případě, že je uzel větší než jeden centimetr nebo roste, riziko malignity stoupá a je třeba provést podrobnější a náročnější vyšetření, které upřesní jeho podstatu, například biopsii. U kuřáku je výskyt uzlů častější,“ popisuje prim. doc. MUDr. Hynek Mírka, Ph.D., primář Kliniky zobrazovacích metod FN Plzeň a zástupce Radiologické společnosti ČLS JEP pro program. Vyšetření provádí 13 akreditovaných radiologických pracovišť, dalších 9 dostalo nově akreditaci v červenci. Snahou je, aby síť míst, kde lze CT vyšetření podstoupit, byla rovnoměrně rozložená.

Přesně 29 rizikových pacientů, z toho 8 žen a 21 mužů, vyšetřili od února do počátku června lékaři na Plicní klinice fakultní nemocnice v Hradci Králové – pouze 11 (40 %) z nich mělo respirační systém zcela v pořádku. „Většina (17; 60 %) těchto dosud zdravých osob trpí nějakým respiračním postižením, které jsme právě díky screeningu našli. U dvou pacientů jsme nově diagnostikovali plicní nádor určený k rychlé operační léčbě, u tří pacientů jsme objevili bronchiektázie – zánětlivou destrukci stěny průdušek. Pět osob má nejasný nález nevylučující drobný nádor plíce či jiné plicní postižení, u deseti se nově nalezlo chronické onemocnění průdušek typu astma nebo CHOPN a u dvou pacientů postižení pohrudnice. U jednoho pacienta byly nalezeny zvětšené lymfatické uzliny v hrudníku, jejichž příčina se nyní akutně došetřuje. Nově zjištěná onemocnění respiračního systému se různě kombinovala,“ popisuje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové. Průměrný věk vyšetřených pacientů činil 63,8 let. Rakovinu plic má z 90 % na svědomí kouření. „Kuřáci by se neměli bát požádat svého praktika nebo pneumologa, aby je rovnou odeslal na nízkodávkové CT,“ dodává MUDr. Marcela Koudelková, projektová manažerka Národního screeningového centra ÚZIS ČR. Informace o programu časného záchytu karcinomu plic lze nalézt na prevenceproplice.cz. Seznam pneumoonkochirurgických center je na: www.mzcr.cz/cvs-pneumoonkochirurgicke-pece.

Národní screeningové centrum ÚZIS ČR
Národní screeningové centrum (NSC) vzniklo za účelem podpory a zlepšení screeningu a prevence vážných onemocnění v České republice. NSC nabízí občanům nové či vylepšené screeningové nebo preventivní programy týkající se například chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), tyreopatie v těhotenství, kritických vrozených srdečních vad u novorozenců či nádorových onemocnění. V současnosti je NSC financováno z prostředků čerpaných z fondů Evropské unie a svoji činnost realizuje za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR. Informace o aktivitách NSC najdete na nsc.uzis.cz. Informace o programu časného záchytu karcinomu plic lze nalézt na prevenceproplice.cz.

Radiologická společnost ČLS JEP
Odborná lékařská společnost sdružující odborníky v oboru radiologie a zobrazovací metody. Do oblasti jejího zájmu spadají vyšetřovací metody využívající k zobrazování lidského těla rentgenové záření (skiagrafie, skiaskopie a výpočetní tomografie – CT), ultrazvuk (ultrasonografie – USG) a magnetické pole (magnetická rezonance – MR). Velmi úzce spolupracuje s Českou společností intervenční radiologie ČLS JEP. Ve spolupráci s oborem nukleární medicína se také zabývá tzv. hybridními metodami (PET/CT a PET/MR). Podrobnější informace lze nalézt na www.crs.cz.

Kontakt pro novináře:
Mgr. Markéta Pudilová: market.pudilova@gmail.com, +420 776 328 470
_________________________________________________________________________________________ 

 

Kuřáci zjišťují, zda nemají rakovinu plic

Od nového roku jim v tom pomáhá speciální program

Praha, 19. 4. 2022 – Devětapadesátiletá Alena ze středních Čech je jednou z těch, kteří si mohou oddychnout. Její plíce jsou bez nádorů. Prokázalo to CT vyšetření, které absolvovala v rámci programu časného záchytu rakoviny plic, jenž odstartoval počátkem tohoto roku. Na nízkodávkové CT posílají vytipované pacienty plicní lékaři. Pilotním programem by mohly v pěti letech projít statisíce lidí mezi 55. a 74. rokem, kteří kouří buď po dobu 20 let asi 20 cigaret denně, nebo 10 let kolem 40 cigaret za den. Cílem programu je zachytit nádor plic včas, tak aby jej šlo operovat a zcela odstranit. Podle pneumologů by program včasného záchytu mohl zvýšit podíl těch, kterým lze nádor operativně odstranit, ze současných 15 % až na 50 %.  

„Na pneumologii mě poslala moje praktická lékařka kvůli častému pokašlávání a opakovaným zánětům průdušek. Plicní lékařka mi rovnou nabídla, abych se zapojila do programu časného záchytu rakoviny plic,“ popisuje zkušenost paní Alena, která splňuje všechny parametry – je jí více než 55 let a přibližně 40 let kouří 10–15 cigaret denně. „Paní doktorka mi vše podrobně vysvětlila, jaká vyšetření mě čekají a proč je pro mě tento program dobrý. A já se rozhodla, že do toho půjdu. Poslala mě na rentgen, provedla spirometrické vyšetření plic a dostala jsem žádanku na CT,“ vysvětluje paní Alena. Na nízkodávkové CT se objednala do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „Termín jsem dostala rychle. Do týdne jsem měla po vyšetření, a navíc na mě byli všichni milí,“ říká. Zprávu zaslali pracovníci nemocnice přímo plicní lékařce. Ta na základě výsledků všech vyšetření konstatovala, že plíce paní Aleny jsou bez nálezu. „Z výsledku jsem měla velkou radost,“ uzavírá paní Alena, která se pokouší přestat s kouřením. Další kontrola plic v rámci programu ji čeká za rok.

Paní Alena měla štěstí, kouření – ať už aktivní, nebo pasivní – totiž rakovinu plic způsobuje z 90 %. Každý rok v Česku onemocní přibližně 6 500 lidí a asi 5 400 na karcinom plic zemře. „Rakovina plic je nemoc, která zabije drtivou většinu těch, u nichž se objeví. Zákeřnost nemoci spočívá v jejím ‚tichém‘ postupu, nebolí, a lidé s už jasnými příznaky k nám přicházejí pozdě. V 85 % případů již nelze nádor operativně odstranit. Osm z deseti nemocných tak umírá zbytečně,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Jak dále připomíná, situaci nepomohla pandemie covidu-19, kdy někteří pacienti zaměňovali příznaky rakoviny plic právě za tuto infekci.

Už sedm lidí z Brandýsa nad Labem poslala na CT tamní plicní lékařka a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů ČPFS prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová. „Zatím se nám vrátili s negativními výsledky, tedy bez známek rakoviny plic,“ říká pneumoložka s tím, že ochota pacientů zařadit se do programu je značná. „Snažíme se jim poradit, aby přestali kouřit, to je pro řadu z nich výrazně složitější.“

Do časné detekce rakoviny plic se zapojili také praktičtí lékaři – mezi svými pacienty vyhledávají ty, pro něž by byl program vhodný, a posílají je k plicnímu lékaři. Vyšetření s pomocí zobrazovací metody CT pak provádí akreditovaná radiologická pracoviště, která výsledky posílají zpět pneumologovi, a ten stanoví další postup. „Pokud vyšetření objeví nádor v časném stadiu, jde pacient na operaci a má šanci se zcela uzdravit,“ doplňuje prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová. Co přesně ty, kteří se zařadí do programu, čeká, ukazují plicní lékaři ve videu, které je k vidění na webu prevenceproplice.cz.

Kontakt pro novináře:
Mgr. Veronika Ostrá: ostraveronika@gmail.com, +420 776 245 881
_________________________________________________________________________________________ 

 

V Česku ubylo lidí s tuberkulózou

Migrační vlna může s čísly „zamávat“

Praha, 21. 3. 2022 - Tuberkulózy v Česku opět ubylo. Po předloňském rekordně nízkém počtu nemocných opět podle předběžných údajů klesl počet pacientů s TBC, a to o 31 na 337. Česká republika se tak řadí k zemím, kde TBC prakticky mizí. S tímto stavem ale může v dalších letech podle plicních lékařů zamíchat migrační vlna, která se nyní valí přes Evropu v důsledku válečného stavu na Ukrajině. Lidé, kteří prchají před válkou, totiž doma obvykle neprocházejí tak důslednými zdravotními prohlídkami, jakých se dostává Čechům. Plicní lékaři nabídli hned ze startu uprchlíkům bezplatnou péči a chtějí při prohlídkách kontrolovat i TBC. Na situaci upozorňují ve Světový den boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. března. Ve stejný den jen o 140 let dříve oznámil německý lékař Robert Koch objev zákeřného bacilu Mycobacterium tuberculosis, jenž nemoc způsobuje.

 Bohužel Ukrajina patří k zemím, které řadíme mezi rizikové, co se výskytu tuberkulózy týče. Vzhledem k tomu, že z Ukrajiny utekly více než tři miliony lidí, lze předpokládat, že statisíce najdou nový domov v Česku. O všechny se musíme postarat. Poskytnout jim lékařskou péči a těm, kteří u nás chtějí zůstat a zapojit se do pracovních nebo školních kolektivů, nabídnout základní prohlídku. Ta by v odůvodněných případech zahrnovala i rentgen hrudníku nebo provedení tuberkulinového testu,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Jak dále uvedla, je pravděpodobné, že bude nedostatek vakcín, tuberkulinových testů a léků na tuberkulózu, proto je třeba, aby vláda začala jednat s výrobci o možném navýšení dodávek. „Objem našich objednávek odráží situaci v Česku. Ta se nyní změnila, je třeba se tomu přizpůsobit. Nebude to hned, firmy obvykle plánují výrobu na rok dopředu a nebude jednoduché rychle navýšit kapacitu,“ vysvětluje prof. Koziar Vašáková a připomíná, že v Česku bylo v listopadu 2010 zrušeno plošné očkování proti tuberkulóze a vakcínu lékaři dávají jen rizikovým skupinám dětí.

Podle MUDr. Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou FN Bulovka, se TBC v případě cizinců v minulosti vyskytovala převážně u mužů, kteří sem jezdí za prací. „Nyní do Česka a potažmo Evropy proudí většinou ženy a děti, a je tedy velmi těžké odhadovat budoucí vývoj stavu nemocných,“ říká MUDr. Wallenfels. Čeští plicní lékaři v nemocnicích by se podle slov doc. MUDr. Milana Sovy, Ph.D., předsedy České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO) měli také připravit na možný vyšší počet případů s tzv. multirezistentními formami TBC, které jsou necitlivé na běžná antituberkulotika. Pacienti s touto formou musí ležet v nemocnici dlouhé měsíce. „Budeme se muset připravit na nápor těchto komplikovaných případů. Dosud je multirezistentní tuberkulóza v Česku spíše vzácná. Jedním z řešení by byla změna legislativy a možnost domácí léčby pacientů s běžnou TBC. Aktuálně je nutné takovéto lidi dva měsíce hospitalizovat v některé z léčeben, kde je již nyní lůžek kritický nedostatek,“ říká doc. Sova. Připomíná, že Česko je jednou z posledních zemí Evropské unie, která pacienty izoluje v nemocnicích. „V ostatních zemích je pouští domů a kontrolují pouze, zda dodržují léčbu, zdržují se doma a nosí roušku, žádná z těchto zemí přitom nemá s vyšším výskytem tuberkulózy problém,“ připomíná doc. Sova.

V loňském roce v Česku tuberkulózou onemocnělo podle předběžných údajů 337 lidí, většinou mužů, v šesti případech multirezistentní formou. Průměrný věk nemocných činil 49 let, ale lékaři objevili tuberkulózu také u sedmi dětí. Podíl TBC u osob narozených mimo Česko činil 34 %, mezi nemocnými byli zastoupeni nejvíce Ukrajinci, Vietnamci, Rumuni a Mongolové. Loni na tuberkulózu zemřelo 20 lidí.

Epidemiologická situace TBC v ČR v roce 2021 - docx (Národní jednotka dohledu nad tuberkulózou, FN Bulovka)

Kontakt pro novináře:
Mgr. Markéta Pudilová, e-mail: market.pudilova@gmail.com, 00420 776 328 470
_________________________________________________________________________________________ 

 

CHOPN vzniká v mládí, často předchází rakovině plic

Časnou diagnostiku obou nemocí může zlepšit chystaný národní screening plicní rakoviny

Praha, 9. 11. 2021 – U lidí s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) se může rozvinout i rakovina plic, a to až pětkrát častěji ve srovnání se zdravou populací – upozorňují na to čeští pneumologové v Den pro zdravé plíce, pořádaný u příležitosti Světového dne CHOPN, který připadá na 17. listopadu. Pneumologové varují, že asi 70 % zhoubných nádorů plic vzniká právě v souvislosti s CHOPN – tato čísla jsou alarmující. Jen na CHOPN se totiž nyní u specialistů dlouhodobě léčí asi 250 000 lidí a dalších 450 000 o tom, že nemoc má, neví. Právě kvůli souvislosti, propojení obou nemocí a jejich záludnosti v tom, že se zpočátku téměř nijak neprojevují, chtějí plicní lékaři v rámci unikátního národního screeningu rakoviny plic sledovat i CHOPN.

„Každý třetí ‚zdravý‘ člověk nad 40 let, který trpí dušností při chůzi do schodů a předtím alespoň deset let kouřil, má podle našich výsledků dosud nerozpoznanou a neléčenou CHOPN. Nemoc propuká často desítky let před tím, než ji člověk plně pocítí, do té doby je prakticky neviditelná. Podobně je tomu s rakovinou plic – ta má sice rychlejší postup, ale projevuje se také velmi pozdě, v době, kdy se nedá operovat,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky LF UK a FN v Hradci Králové a vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Podle něj dosud probíhající pilotní program zaměřený na časný záchyt CHOPN jasně ukázal, že u 55letých a starších osob s 20letou historií kouření cigaret a s dechovými obtížemi při běžné fyzické zátěži je dosud neviditelná CHOPN přítomna dokonce v 54 % případů. A právě takoví pacienti zároveň splňují podmínky vstupu do chystaného screeningového programu zaměřeného na časnou diagnostiku plicní rakoviny. „V blízké budoucnosti je tak logické uvažovat o efektivním propojení projektu časného záchytu CHOPN s novým screeningem,“ doplňuje specialista na plíce. V praxi jde o to, že plicní lékař kromě cíleného pátrání po plicním nádoru jednorázově provede nebolestivé vyšetření plicních funkcí. Podle prof. MUDr. Martiny Koziar Vašákové, Ph.D., předsedkyně českých plicních lékařů, by toto sledování dalo lékařům šanci zasáhnout včas a obě nemoci zastavit nebo zpomalit. „Chronické nenádorové plicní nemoci, zejména CHOPN, ale třeba i idiopatická plicní fibróza, zhoršují léčbu plicních nádorů – ubírají možnosti, jak nemocného operovat, a plicní fibróza navíc omezuje či znemožňuje možnost ozáření i cílené léčby. Od ledna startuje národní screening plic, kterým by měly projít desítky tisíc rizikových osob. A protože pro vznik a vývoj plicního karcinomu platí podobná rizika jako pro CHOPN a idiopatickou plicní fibrózu, budeme ve screeningu sledovat tyto nemoci společně,“ říká prof. Koziar Vašáková. Jak uvádí prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, místopředsedkyně ČPFS a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů, lidé nemusí na nic čekat, a pokud jim je mezi 55 a 74 lety a pravidelně kouřili nebo dosud kouří, mohou kontaktovat plicního lékaře napřímo a ten posoudí, zda by měli vyšetřením projít. „Vyhledat plicního lékaře si mohou v odkaze www.plicnilekarstvi.cz/najdi-svyho-pneumologa,“ dodává MUDr. Čierná Peterová.

Předpoklady k rozvoji CHOPN se datují už do dětství, někdy jsou vrozené nebo způsobené kouřením matky v těhotenství či tím, že se dítě narodí nedonošené. Vývoj plic ovlivňují i dětské nemoci, astma či dokonce obezita. „Nemoc se zkrátka chystá léta před tím, než ji jedinec pocítí. Buňky v oblasti malých dýchacích cest se začínají chovat podivně kolem 30. roku věku a to, zda a kdy CHOPN propukne, lze mezi 25. a 30. rokem věku velmi pravděpodobně preventivně ovlivnit. Pomáhá sport, zdravý životní styl, udržení normální tělesné hmotnosti a řádné doléčení respiračních infekcí nebo astmatu – zkrátka vše, co umožní plicím zdárně fungovat a dobře se vyvíjet,“ vysvětluje doc. Koblížek. CHOPN může vzniknout také u dosud zdravých, geneticky nezatížených lidí, kteří si ji přivodí kouřením, prací nebo dlouhodobým pobytem ve znečištěném prostředí. Těm, kteří mají k nemoci předpoklady z dětství, je toto chování o to více nebezpečné. Postup nebo rozvoj nemoci však lze zastavit či oddálit, pokud se člověk z rizikových faktorů co možná nejdříve vymaní. „Pacient sice nedokáže ovlivnit, co se mu stalo v minulosti, když byl malý, ale to, jestli kouří a kde pracuje, ano. U 20–30 % pacientů je CHOPN ovlivněn povoláním,“ říká doc. Koblížek. Průměrný věk českých pacientů, u nichž lékař nemoc potvrdí, se pohybuje mezi 66 a 67 lety. „V české výzkumné databázi je již osm let sledováno bezmála 800 CHOPN nemocných. Špatnou zprávou je, že asi polovina z nich během sledování umírá v přímém důsledku CHOPN a komplikujících onemocnění,“ dodává pneumolog. „Cílem výše popsaného programu je nemoc nalézt co nejdříve a snažit se zabránit jejímu postupu – nejefektivnější je co nejpřísnější zabránění vdechování škodlivých látek.“

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN) pořádal v předchozích letech veřejná měření funkce plic v obchodních centrech a organizoval dny otevřených ambulancí, aby zachytil ty, kteří o své nemoci ještě neví.Loni ani letos však kvůli pandemii tyto aktivity uskutečnit nemůžeme. O to více spoléháme na screening, který pomůže zachytit řadu jiných plicních nemocí včetně CHOPN,“ uvádí doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D., přednosta Kliniky pneumologie 3. LF UK a FN Bulovka a člen výboru ČOPN.

Plicní lékaři tradičně organizují pro širokou veřejnost přednáškovou konferenci s názvem Den pro zdravé plíce. Letos se koná 19. listopadu od 9.00 do 13.00 hodin a lidé ji mohou sledovat online prostřednictvím adresy: www.copn.cz, kapitola „Aktuality/Přednáškový den“. 

Základní materiály o CHOPN i o dalších plicních nemocech lidé dostanou také na informačních stanovištích v obchodních centrech v Praze, Hradci Králové a Olomouci – při dodržení všech epidemiologických opatření. Další informace jsou k dispozici také na www.denchopn.cz.

 

Bojovník s tuberkulózou má vlastní známku

Byl v koncentračním táboře, dostal TBC a unikl návratu do okupované země – Nobelovy ceny se nedožil

Praha, 9. 11. 2021 – Tichý, nenápadný muž, tak popsali kolegové člověka, který nesmazatelně zasáhl do boje s tuberkulózou po celém světě – Čecha, který byl horkým kandidátem na udělení Nobelovy ceny, ale zemřel dřív, než ji mohl dostat. Letos uplyne 100 let od narození lékaře Karla Stýbla a Česká pošta na popud Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Fakultní nemocnice Bulovka a odborné společnosti sdružující plicní lékaře zítra vydává známku k jeho poctě. Shodou okolností je to i 100 let od prvního podání vakcíny (BCG) proti tuberkulóze.

„Karel Stýblo do léčby tuberkulózy zasáhl v celosvětovém měřítku. Od roku 1968 působil v Haagu a v 70. letech dokázal, že přímo kontrolovanou kombinovanou léčbou lze ovlivnit výskyt tuberkulózy a snižovat jej i ve velmi postižených zemích. Zavedl systém DOTS (directly observed treatment short course), který se celosvětové využívá v léčbě nemoci dodnes. O tomto muži, který se narodil v Čechách a naprosto zásadně ovlivnil boj proti tuberkulóze po celém světě se mluví málo a vydání známky k jeho výročí je o to významnější,“ říká předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D.

Na světovém poli lékaře Karla Stýbla experti docenili. Světová zdravotnická organizace jej navrhla na Nobelovu cenu, které se bohužel nedožil, ale za svůj úspěšný boj proti tuberkulóze v nevyvinutých zemích s jejím vysokým výskytem získal prestižní cenu objevitele bacilu Mycobacterium tuberculosis Roberta Kocha. Jedním z mála žijících českých pneumologů, který se s dr. Stýblem osobně setkal je předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem MUDr. Stanislav Kos, CSc. „Viděli jsme se na setkání Mezinárodní unie proti tuberkulóze v Paříži. Byl to velmi příjemný, vstřícný člověk s hlubokými odbornými znalostmi, který byl vždy ochoten poradit a pomoci,“ vzpomíná MUDr. Kos. Vydání známky Českou poštou je pro pneumology důležité také v připomínce významu jejich oboru. „Tuberkulózu se nedaří a zřejmě i nikdy nepodaří vymýtit vzhledem k tomu, že je infikována asi čtvrtina světové populace, především v méně rozvinutých zemích, kde navíc narůstá odolnost proti antituberkulotikům. Reálně tak hrozí, že po světě budou kolovat kmeny, které jsou rezistentní na všechny dostupné léky,“ uvádí předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D. Spojení výročí dr. Stýbla s výročím BCG vakcíny na poštovní známce bylo dle plicních lékařů nasnadě. Vakcína měla podle doc. Sovy svůj největší význam především v minulosti, kdy pomohla snížit počet případů TBC především u závažných případů jako je například bacilární meningitida u dětí. „Její aktuální význam v rozvinutém světě je podstatně menší, proto se u nás už plošně neočkuje,“ doplňuje pneumolog.

Česká republika má díky pečlivosti plicních lékařů nízké počty nemocných – loni se dostala poprvé pod 400 případů za rok. Podle MUDr. Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou FN Bulovka, loni klesl výskyt tuberkulózy celosvětově, vliv na to měla, jako u řady jiných respiračních infekčních nemocí, protiepidemická koronavirová opatření či omezení agenturních pracovníků, kteří přijíždějí do vyspělých zemí za prací. „Ti bývají kvůli nedostatečným zdravotním kontrolám při příjezdu do republiky relativně častým zdrojem nákazy. Loňská čísla do jisté míry mohla deformovat i zahlcenost hygien a lékařů, kteří případy tuberkulózy do registru hlásí. Nicméně poprvé klesl počet případů tuberkulózy na 100 000 obyvatel za rok pod čtyři,“ říká MUDr. Wallenfels.

Medailonek

Karel Stýblo se narodil jako pátý syn strojníka ve Vilémově na Vysočině, původně chtěl být učitelem, ale při přijímacích zkouškách jej zradil hlas, a tak šel na medicínu. Jako vysokoškolák se zúčastnil manifestace kvůli uzavření škol po tragické smrti Jana Opletala a tehdejší německý okupační režim poslal jeho a další stovky vysokoškoláků do koncentračního tábora. Zde se Karel Stýblo nakazil tuberkulózou, přežil však a tato nemoc nasměrovala jeho další kroky. V 50. letech absolvoval pobyt v Edinburghu u známého bojovníka proti tuberkulóze – lékaře sira Johna Wenmana Croftona a převzal po něm pečlivost s jakou cíleně uzdravoval nemocné nebezpečným bacilem Mycobacterium tuberculosis. Podle dostupných pramenů dokonce Karel Stýblo stál za povinnými preventivními plošnými prohlídkami v pojízdných autobusech v 60. letech. V 70. letech zareagoval na pozvání vedoucího tuberkulózní jednotky Světové zdravotnické organizace a odjel do Nizozemí, kde se stal ředitelem vlastní výzkumné jednotky. Tam se povedlo pod jeho vedením provést řadu významných výzkumů v zemích s nízkým i vysokým výskytem nemoci. V roce 1968 se měl vrátit zpět do Československa, ale těsně před nástupem do letadla byl upozorněn, že právě v tuto chvíli vojska Varšavské smlouvy obsazují jeho rodnou zemi – rozhodl se tedy nenastoupit a zůstal v zahraničí. V roce 1979 se stal ředitelem Mezinárodní unie proti tuberkulóze, a to mu umožnilo se zaměřit na TBC v nevyvinutých zemích, například v Tanzánii a dalších a ukázat, že tuberkulózu lze úspěšně léčit. Strategie (DOTS) spočívala v pečlivém sledování užívání léků u nemocných. A právě tato práce byla jazýčkem na vahách v navržení na Nobelovu cenu, jíž se však bohužel nedožil.
_________________________________________________________________________________________ 

 

Startuje čtvrtý národní screening – plic

Měl by zásadně ovlivnit vysokou úmrtnost lidí na pneumologické nádory

Praha, 27. 7. 2021 Rakovina plic je nemoc, která zabije drtivou většinu těch, u nichž se objeví. Ničivost choroby spočívá v jejím „tichém“ postupu. Zprvu se výrazně nehlásí, nebolí, a lidé s už jasnými příznaky tak přicházejí pro léčbu pozdě. Osm z deseti nemocných umírá zbytečně – v časných stadiích by šlo nádor odstranit. Takto lékaři bojují o co nejdelší a nejkvalitnější život s pokročilou nemocí. Naprostý předěl v situaci bude znamenat spuštění čtvrtého národního screeningu – plic, který by měl odstartovat na začátku příštího roku. Plicní lékaři o tento nástroj usilovali řadu let a slibují si od něj zvýšení podílu pacientů, kterým lze nádor operativně odstranit – ze současných 15 % až na 50 %. Na záludnost nemoci upozorňují v rámci Světového dne rakoviny plic, jenž tradičně připadá na 1. srpna.

„Chodí nám stále více pacientů s pokročilým stadiem rakovin plic, částečně i kvůli aktuální situaci s pandemií, kdy se příznaky v podobě kašle a zadýchávání přisuzovaly covidu. S rozvinutým onemocněním se u nás objevovali i mladí lidé. Operativa pro všechna onkologická onemocnění minulý rok odhadem klesla o 20 %. Když lidé nepřijdou, nelze je operovat. Pak už nebojujeme o úplné uzdravení, ale o maximální přežití. Máme k dispozici skvělé moderní léky, které můžeme nasazovat už v první linii. Ale samozřejmě chceme vidět pacienty uzdravené nebo je v našich ambulancích nevidět vůbec a v tom nám pomůže pouze prevence – nekouření, a právě kontrola rizikových jedinců, aby se u nich případný nádor našel včas,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Program včasného záchytu karcinomu plic se má týkat asi 30 000 vysoce rizikových osob mezi 55. a 75. rokem, jež vykouří alespoň jednu krabičku cigaret denně.

Pro program časné detekce karcinomu plic v ČR je však dle odborníků vhodných až přibližně 0,5 milionu kuřáků.

Na radiologická pracoviště je k vyšetření za pomoci nízkodávkovaného CT pošlou jak plicní, tak praktičtí lékaři. „Nyní probíhá akreditace radiologických pracovišť, která budou screening provádět,“ doplňuje prof. Koziar Vašáková.

Podle předsedy České aliance proti chronickým respiračním onemocněním prim. doc. MUDr. Milana Sovy, Ph.D. nelze u této nemoci bez screeningu očekávat razantní zlepšení. „V 85 % případů se na nádor přijde pozdě. Nyní kvůli covidu ještě řada lidí své obtíže zlehčovala, protože se bála jít k lékaři, a to pak vedlo k tomu, že bylo pozdě na operační výkon. Důležitost screeningu pro zlepšení přežití pacientů dokázala i studie NELSON. Podle ní screening snížil úmrtí na rakovinu plic ve sledované skupině o 24 %,“ vysvětluje doc. Sova.

Plicní lékaři a onkologové se shodují na tom, že diagnostika, tedy rozpoznání nádoru musí probíhat na specializovaném pracovišti. „Máme zde dostatečnou síť komplexních onkologických center a specializovaných pracovišť s multidisciplinárními týmy, které jsou schopny se sejít a případ probrat osobně či elektronicky. Naším cílem je dostat pacienty i ze vzdálenějších regionů, na větší pracoviště, kde se jim dostane kvalitní diagnostiky a centrové, systémové péče a léčby. Mechanismus posouvání pacienta zdravotním systémem nesmí být stresující, aby lidé byli ochotni přijet do jiného města a dostali to nejlepší, co tady je. Jenom u nás v Praze je minimálně polovina onkologických pacientů z jiných oblastí. V Česku je onkologická péče na vysoké úrovni – a co tady hradí zdravotní pojišťovny je naprostá rarita ve srovnání se zahraničím,“ vysvětluje doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA, předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP. Přelom v léčbě karcinomu plic přinesly nové biologické a imunoonkologické léky, některé z nich mohou lékaři nasazovat už tzv. v první linii, tedy ihned na počátku léčby. Tyto léky otevřely pacientům, kteří měli v lepším případě devět měsíců života, šanci na čtyřnásobně delší přežití – v dobré kvalitě. Podle prof. MUDr. Jany Skřičkové, CSc., předsedkyně pneumoonkologické sekce ČPFS, schválily zdravotní pojišťovny za poslední rok úhradu třem dalším biologickým a imunoonkologickým lékům a další tyto léky může dostávat širší spektrum pacientů. „Evropská léková agentura navíc schválila další indikace, takže maximálně do dvou let zde můžeme opět čekat více možností, jak naše pacienty léčit a měnit nemoc na chronickou,“ doplňuje prof. Skřičková. Podle primáře Sovy je pro pacienty jednoznačně lepší jít do větších center, která mají lepší přístrojová vybavení, kratší termíny a poskytují komplexní péči. V Česku je sedm pneumoonkochirurgických center a patnáct komplexních onkologických center. Jak uvádí MUDr. Stanislav Kos, CSc., FCCP, předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem, příčinou tohoto typu karcinomu – stejně jako většiny ostatních plicních nemocí – je v 90 % kouření, ať už aktivní nebo pasivní. V tuzemsku ročně rakovinou plic onemocní téměř 7 000 lidí, asi 5 500 na ni zemře.
_________________________________________________________________________________________ 

 

Tuberkulózy loni rekordně ubylo

Může však jít jen o ticho před bouří – říkají lékaři 

Praha, 18. 3.2021 – Počet nemocných tuberkulózou se v Česku vůbec poprvé v historii dostal pod 400 případů za rok. Lékaři ale varují před předčasným optimismem, pokles může mít na svědomí to, že se nemocní kvůli koronaviru loni vyhýbali nemocnicím obloukem, a případy tak „doběhnou“ později. Plicní lékaři každoročně zveřejňují čísla při Světovém dnu boje proti tuberkulóze, který je 24. 3. – letos přesně 139 let od chvíle, kdy německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, způsobující nemoc zvanou tuberkulóza. 

„Kvůli současné situaci k nám nechodí ani rizikoví pacienti. Pak se setkáme s takovým případem, kdy k nám přišel Litevec s podezřením na koronavirus, a my místo toho objevili tuberkulózu ve velmi pokročilém stadiu. Na ni bohužel později i zemřel. Myslíme si, že se v dalších letech budeme setkávat s více případy pokročilých tuberkulóz,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Podle lékařky virus komplikuje péči o nemocné tuberkulózou i jinak – ten, kdo má podezření na tuberkulózu musí zůstat oddělený od ostatních tuberkulózních pacientů do doby, než se u něj prokáže, že je covid negativní. „Vytváříme tak izolace v izolaci. Souběh covidu a tuberkulózy by mohl skončit špatně. Proto máme rozdělené i týmy sester,“ vysvětluje prof. Vašáková.

Podle předběžných dat národního registru TBC loni onemocnělo 361 lidí, v roce 2019 jich bylo 464. „Tuberkulózu se díky pečlivé práci plicních lékařů daří držet pod kontrolou, ale u této nemoci platí, že byla před covidem a bude i po něm,“ říká prim. MUDr. Milan Sova, Ph.D., předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO). A stejně jako ostatní odborníci i on předčasně nejásá nad nízkými čísly. „Vidíme to u všech dalších chorob – lidé se nenechají vyšetřovat, bojí se nákazy v nemocnicích. Jejich nemoci pak pokročí natolik, že se v té nemocnici nakonec stejně potkáme, jen v mnohem hůře řešitelných stadiích,“ dodává.

Na pokles počtu případů má podle MUDr. Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, vliv mix faktorů. Například omezení cestování a návštěv v rodinách, v nichž se tuberkulóza často přenáší. „Meziročně klesl počet nemocných cizinců o více než 20 případů na 115, nejčastěji to byli Ukrajinci, Vietnamci a překvapivě Indové – těch bylo loni 16, převážně v Praze a na jižní Moravě,“ komentuje MUDr. Wallenfels. Počet Indů v ČR v posledních letech obecně roste, ale výskyt tuberkulózy u nich „vystřelil“ až loni. Dva roky předtím naopak klesl na 4 a 2 případy. Podle pneumologů se pacienti z Indie, často zaměstnaní jako kuchaři v restauracích, na „tuberkulózních“ odděleních vyskytují pravidelně. Zatím nikdy se však na pomyslném žebříčku počtu nemocných cizinců nedostali mezi první tři národnosti, přední místa obvykle patří kromě Ukrajinců a Vietnamců, Slovákům, Rumunům či Mongolcům.

Pokles TBC byl podle MUDr. Wallenfelse celosvětový, vliv na něj měla, jako u řady jiných respiračních infekčních nemocí, protiepidemická koronarovirová opatření či omezený vstup agenturních pracovníků, kteří přijíždějí do ČR za prací. Ti bývají kvůli nedostatečným zdravotním kontrolám při příjezdu do republiky relativně častým zdrojem nákazy. Čísla do jisté míry deformuje zahlcenost hygien a lékařů, kteří mají případy tuberkulózy do registru hlásit. „Evidence nemocných do národního registru TBC je v některých krajích opožděná. Nicméně lze s jistotou čekat, že počet případů tuberkulózy na 100 000 obyvatel za rok poprvé klesne pod 4 případy,“ říká MUDr. Wallenfels. Mezi 361 nahlášenými případy převažují muži nad ženami v poměru asi 2,2 : 1, průměrný věk nemocných je 51 let, dva případy tuberkulózy našli lékaři u dětí do 15 let. Loni na tuberkulózu zemřelo 19 lidí.

Koronavirová pandemie zbrzdila v oblasti kontroly tuberkulózy řadu rozjednaných projektů. Plicní lékaři chtěli například otevřít diskuzi na téma délky hospitalizace a izolace lidí s tuberkulózou. A projednat, zda by pro zdravotní systém nebylo výhodnější některé pacienty nechat doma za dodržení protiepidemických opatření a pravidelných kontrol. Covid-19 zastavil také vyjednávání pneumologů s Ministerstvem zdravotnictví o vzniku registru latentní tuberkulózy. „Registr měl zmapovat všechny rizikové pacienty, kterých se nebezpečí vzplanutí tuberkulózy v souvislosti s jinou léčbou mohlo týkat. Nyní jsou ale všichni zahlceni pandemií a na nic jiného nezbývá čas,“ dodává prof. Vašáková.
_________________________________________________________________________________________ 

 

Odhalení vzácného a smrtelného onemocnění plic brzdí covid

Lidé potíže podceňují a bojí se jít k lékařům 

26. 2. 2021 - Téměř 250 pacientů si loni přišlo vyšetřit své plíce, aby vyvrátili podezření na smrtelnou plicní nemoc – idiopatickou plicní fibrózu (IPF). Dvanáct z nich lékaři odeslali k dalším vyšetřením, protože se u nich podezření potvrdila. Vzácnou nemoc, při které lidé nemohou dýchat a mají pocit, jako by se topili, si lékaři připomínají u příležitosti Dne vzácných onemocnění, který letos připadá na 28. února. Bez včasného záchytu a léčby pacienti s IPF do několika let umírají. Potíže s dýcháním by proto neměli podceňovat ani při současné koronavirové pandemii. I půlroční odklad vyšetření může být fatální. 

Pneumologové proto nabídli loni na podzim lidem, ať se nechají zdarma a bez objednání vyšetřit v rámci Dne otevřených plicních ambulancí. Plíce si nechalo zkontrolovat v téměř 60 ordinacích 245 pacientů, což je o polovinu méně než v roce 2019. Pokles zájemců o vyšetření zapříčinila podle lékařů koronavirová pandemie. „Průběh IPF může být nepředvídatelný. Jsme proto vděční za každého pacienta, který se i přes pandemii covidu dne otevřených dveří zúčastnil. Stejně tak by lidé neměli podceňovat pravidelné kontroly. I půlroční posečkání může být opravdu dlouhé a léčba, která by pacientovi před šesti měsíci zabrala, už dnes nemusí stačit,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Její slova potvrzuje ambulantní pneumolog MUDr. Aleš Tauchman z Českého Krumlova. „Každodenní praxe ukazuje, že se k nám pacienti často dostávají až v pokročilých fázích nemoci (což bohužel platí i pro jiné závažné nemoci, např. chronickou obstrukční plicní nemoc), kdy jsou možnosti léčby a hlavně její výsledky značně limitované. Při podezření na IPF posíláme pacienta ihned do specializovaného centra, kde je podezření na diagnózu potvrzeno (či vyvráceno) a je stanovena vhodná léčba. V našem případě je tímto centrem Plicní oddělení Nemocnice v Českých Budějovicích,“ říká MUDr. Tauchman. Počet lidí, kteří plicní lékaře navštívili, oproti roku 2019 podle zkušeností pneumologů klesá. Přisuzují to právě koronavirové pandemii. IPF totiž postihuje osoby starší 60 let, které patří mezi ohroženou skupinu nemocí covid-19. Pacienti se bojí, že se při návštěvě pneumologa virem nakazí. Podle lékařů jsou jejich obavy zbytečné. „Nevím o nikom, kdo by se nakazil v ordinaci, kde dodržujeme přísná protiepidemická opatření. Počet našich pacientů, kteří onemocněli koronavirem, naopak dramaticky stoupl přes Vánoce, kdy se setkávali s příbuznými,“ vysvětluje MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) ČPFS. Apeluje proto na rodinné příslušníky, aby zdravotní stav pacientů s IPF nebo jinými plicními nemocemi nepodceňovali, dodržovali opatření a nechali se před jejich návštěvou testovat. „Jedna paní s IPF nám bohužel takto po Vánocích zemřela a dalšímu pacientovi se výrazně zhoršily plicní funkce. Rozhodně ale nelze říci, že by pacient s IPF a nemocí covid-19 musel zemřít. Na druhou stranu lze očekávat komplikace a případnou hospitalizaci, proto nabádám k ohleduplnosti,“ popisuje MUDr. Šterclová. Pacienti by se podle ní rovněž neměli bát očkování proti koronaviru, ba právě naopak.

IPF není jediným závažným onemocněním plic, se kterým se pneumologové setkávají. Podobný průběh jako IPF mohou mít i další plicní fibrózy, které se vyskytují častěji. Patří k nim například tzv. holubářské plíce. „Nemoc se objevuje u pacientů po kontaktu s prachem a ptačím peřím. Vyskytuje se často na farmách. Podobně jako u IPF se pacientům jizví plicní tkáně, ale funkce neklesají tak rapidně. Na rozdíl od IPF ale postihuje i mladší ročníky v produktivním věku,“ vysvětluje MUDr. Šterclová.Podle dostupných dat pacienti s různými typy plicních fibróz dobře reagují na moderní antifibrotickou léčbu. „Léky umí výrazně zpomalit pokles plicních funkcí, efekt je tedy podobný jako u IPF a léčba může pacientovi až dvojnásobně prodloužit život,“ popisuje prof. Vašáková. Pacientům léčbu téměř vždy hradí zdravotní pojišťovny. Rozčarování však čekalo na Jaroslavu Polenovou, které Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) léčbu odmítla uhradit, přestože se lékařské konzilium shodlo, že by pro ni byla vhodná. „Když mi lék zamítli, myslela jsem si, že se zblázním. Ten pocit beznaděje a ztráty vidiny budoucího života se těžko popisuje. Nevím, co bude dál, v noci se budím a mám strach, co se se mnou stane. Můj život je teď v rukou úplně cizích lidí,“ říká Polenová. Kromě odvolání na VZP psala o pomoc také ministerstvu zdravotnictví, Kanceláři prezidenta republiky i ombudsmanovi. Oficiální dopis zaslali VZP, která má největší podíl na tuzemském trhu pojišťoven, také lékaři. „Přestože pacientům schvalují ostatní pojišťovny léčbu bez problému, VZP ji zatím všem žadatelům zamítla. Na odpověď pojišťovny stále čekáme, není ovšem žádný smysluplný důvod, proč pacientům léčbu odmítá proplatit. U plicních fibróz přitom opravdu hrajeme o čas a každá prodleva nasazení vhodné léčby může pacientovi zabránit v prožití kvalitního života,“ uzavírá prof. Vašáková.

O idiopatické plicní fibróze

Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci zpomaluje léčba, která v tuzemsku existuje pouhých sedm let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Projevy idiopatické plicní fibrózy lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom idiopatická plicní fibróza výrazně zkracuje život pacienta. S léčbou se průměrné přežití nemocných může prodloužit na dvojnásobek. Více informací na www.plicnifibroza.cz.
_________________________________________________________________________________________ 


O postcovidové pacienty budou pečovat plicní lékaři

Od února oficiálně

Praha, 25. 1. 2021 – Pandemie koronaviru stvořila zbrusu novou kategorii nemocných – tzv. postcovidových. Jsou to lidé, kteří po prodělání nemoci stále bojují s jejími následky, jsou dušní, unavení, nemají čich a chuť, nemohou spát a stále je bolí hlava, nesoustředí se. Právě tito lidé, jimž zdravotní trápení s covidem neskončilo, se nově dostanou do péče plicních lékařů. Stejně jako ti, kteří leželi kvůli těžšímu průběhu koronaviru v nemocnici. Schválení vyhlášky, která novinku legislativně upravuje a spuštění speciálního registru, kam budou pneumologové péči o své pacienty zaznamenávat, je podle předsedkyně českých plicních lékařů prof. Martiny Vašákové na spadnutí. Bude nejpozději v únoru.

Celá řada lidí, kteří prodělali covid-19, se i po jeho skončení potýká s obtížemi, většinou plicního rázu. O tyto lidi se staráme už delší dobu, ale nyní dostane péče oficiální rámec, jsou pro ni stvořeny postupy a bude spuštěn registr, kde můžeme shromažďovat data o dopadech nemoci. Pacienty do ambulancí plicních lékařů posílají nejenom nemocnice, ale také praktičtí lékaři,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Drtivá většina lidí, která plicního lékaře vyhledá ať už sama nebo na doporučení, si stěžuje na únavu. To, že na vině může být právě nedostatečná okysličenost, zjistí až pneumolog při podrobnější prohlídce. „Pacienty, kteří prodělali covid-19, pošle pneumolog vždy na rentgen plic, provede tzv. spirometrii – tedy funkční vyšetření plic včetně difuze, změří nasycení krve kyslíkem jak v klidu, tak po zátěži,“ popisuje prim. MUDr. Ivana Čierna Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů. Jak dále uvádí, v její plicní ambulanci v Brandýse nad Labem je z nově příchozích přibližně třetina „postcovidových“. Podobně je tomu i v pražském plicním zařízení Medicon. „Je nás zde osm lékařek a každý týden vyšetříme asi 40 nově příchozích postcovidových pacientů. Naštěstí jsme zatím téměř u nikoho neshledali závažné poškození plic, a to ani u těch, kteří byli na ventilátoru. Jen u nízkého procenta se objevují jisté patologie – mají například sníženou plicní difuzi či ventilační poruchu a v takových případech řešíme, zda léčit nebo sledovat, jestli se porucha sama časem nezlepší,“ říká doc. MUDr. Václava Bártů, Ph.D. z Medicon.

Plicní lékaři pevně stanovili pravidla, kterými se v péči o nemocné řídit. „Toho, kdo prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl pneumolog vidět 6–12 týdnů od stanovení diagnózy a pak po dalších šesti měsících pod dobu tří let podle klinického stavu. Lidé, kteří prodělali covid-19 ambulantně a zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se po 2-3 měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi. Pacienty by měli sledovat i praktici a pokud mají podezření, že se nezotavují dostatečně, poslat je k nám,“ doplňuje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Právě tato fakultní nemocnice nově otevřela Centrum postcovidové péče. „Většina příchozích jsou zcela noví pacienti bez předchozích potíží, nejčastěji ve středním věku, mezi 40–60 lety. Nejčastěji u nich vidíme poruchy plicní difuze a poruchu okysličení krve zejména při zátěži. Zajímavé je, že se vyskytují i lidé, u nichž se na CT plic objeví fibrotické změny, a oni nepociťují, že by se jim hůře dýchalo. Covid je bohužel nová a zrádná nemoc, která se mnohdy podceňuje. Denně vidíme lidi, zejména starší, kteří na covid umírají,“ uvádí pneumolog MUDr. Michal Kopecký, vedoucí královéhradeckého Centra postcovidové péče. Plicní lékaři postcovidové pacienty sledují a rozdělují do čtyř základních skupin podle projevů a průběhu nemoci. Vytváří pro ně léčebné postupy, případně předávají do péče dalších specialistů. „To, co covid-19 v plicích provádí, se vzdáleně podobá působení závažných forem chřipky nebo virového onemocnění SARS, které zde bylo v minulosti. Při těchto nemocech však na rozdíl od covidu nevznikají krevní sraženiny, které jsou velmi nebezpečné. Zvlášť když se dostanou do plic a způsobí život ohrožující plicní embolii,“ dodává doc. Koblížek. Z celé skupiny těch, kteří onemocněli covid-19, má podle něj přetrvávající potíže přes 10 % nemocných, výjimkou nejsou ani mladší ročníky. 

Co je to post covid syndrom?

Jde o soubor příznaků a chorobných změn, které postihují nejen plíce, ale i řadu jiných orgánů a tkání. Jedná se o změny způsobené:
-          hypoxemií (nízkým obsahem kyslíku v krvi), zejména hypoxií (nedostatku kyslíku) v orgánech a tkáních při covid pneumonii a syndromu akutní dechové tísně,
-          zánětlivou a koagulační (srážecí) fází akutního covid a post-akutního covid,
-          přímým účinkem viru,
-          intenzivní péčí.

Kontakt pro média: Mgr. Markéta Pudilová, market.pudilova@gmail.com, +420 776 328 470 
_________________________________________________________________________________________ 

 

Roušky pomáhají „plicním“ pacientům – obzvlášť na podzim

Lidi s CHOPN ohrožuje covid-19 více než ostatní – zvlášť když kouří

Praha, 10. 11. 2020 – Nižší počet případů akutního zhoršení, které vyžadují okamžitý zásah lékařů a někdy i pobyt v nemocnici, zaznamenali v těchto týdnech čeští pneumologové u svých pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). A to díky nošení roušek. Ty do velké míry zabraňují přenosu různých bakteriálních infekcí. Pacienty s CHOPN, kteří se obvykle na podzim potýkají s vyšším výskytem tzv. exacerbací (zhoršením dušnosti a kašle, únavy a bolestí na hrudníku) tak roušky chrání před přenosem infekce od okolí. Pneumologové na to upozorňují u příležitosti Světového dne CHOPN, jenž připadá na 18. listopadu a připomínají, že pacienti s CHOPN patří ke skupinám zvláště ohroženým covidem-19 – zejména když ještě kouří.

 „Bakterie jsou větší než viry, a roušky tak zachytí jejich podstatnou část. Podzim je tradičně obdobím, které je pro pacienty s CHOPN velmi krušným, kvůli rýmám, a infekcím, jež jejich nemoc mohou dramaticky zhoršit. Paradoxně, i když si často stěžují, že jim roušky brání v dýchání, je právě ony chrání. Evidujeme méně tzv. exacerbací než je v tomto období obvyklé,“ říká MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).

Projevy akutního zhoršení (exacerbace) lze snadno zaměnit za počáteční příznaky koronaviru, odlišují je zpravidla vysoké horečky, nechutenství, bolesti svalů a kloubů – tyto obtíže jsou typické pro covid-19. „Přesto je důležité, aby se u všech pacientů s CHOPN, kteří prožívají akutní zhoršení nemoci provedl test k vyloučení nákazy covid-19,“ říkáprof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice. Podle ní patří pacienti s CHOPN mezi ohrožené skupiny a je u nich významně vyšší riziko těžkého zápalu plic a úmrtí, pokud se virem nakazí.

„CHOPN mají z 80 % kuřáci, přestat kouřit je tak prvním pokynem, který pacient od lékaře kromě diagnózy uslyší. V současnosti je motivace o to větší, když víme, že kouření komplikuje průběh nakažení koronavirem – ovlivňuje totiž speciální receptory na povrchu buněk v dolních dýchacích cestách, což vede ke zvýšenému vstupu viru do těchto buněk. Dle řady zahraničních studií z Číny, Itálie a USA je riziko vzniku těžké formy covid-19 dvou až pětinásobně vyšší u pacientů s CHOPN, kteří jsou aktivními kuřáky cigaret,“ popisuje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové a vědecký sekretář ČPFS. Pokud se pacienti s CHOPN nakazí covid-19 mají podle doc. Koblížka i nadále používat obvyklé inhalační léky. Pokud kašlou, měli by více než jindy používat kapesník, nejlépe jednorázový papírový. „Ve svém okolí také pravidelně dezinfikovat povrchy a být v určité izolaci od ostatních členů domácnosti. Vhodné je, když pravidelně krátce a intenzivně větrají,“ doplňuje pneumolog. 

V Česku je přibližně 300 000 lidí, kteří se s CHOPN léčí, odborníci však odhadují, že o dalších 300 000 dosud neví – lidé totiž k lékaři často nejdou, dechové obtíže přičítají svému věku nebo špatné kondici. „CHOPN je možné včasným omezením inhalačních příčin jeho vzniku zbrzdit a díky moderním lékům je možné pacientům zásadně ulevit od obtíží. Na konci roku 2018 proto Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR společně s námi (plicními) a praktickými lékaři spustilo zkušební – pilotní – screeningový program. Při něm vybraní praktičtí lékaři posílají nově vytipované rizikové pacienty do našich ordinací k preventivnímu vyšetření. Rizika jsou dána věkem nad 40 let, současným či minulým kouřením cigaret a přítomností horšího dýchání při běžné fyzické aktivitě, jako je například chůze do 1.–2. patra. Dosud se do tohoto projektu zapojilo 1300 lidí, které praktici poslali k pneumologům. K začátku října jsme vyšetřili 538 z nich, a u jedné třetiny skutečně našli dosud nediagnostikovanou CHOPN. Z našich dat vyplývá, že „typickým“ nově nalezeným pacientem s CHOPN je muž po šedesátce, který kouřil více než 38 let jednu krabičku denně,“ popisuje doc. Koblížek.

Pacienty se pokouší zachytit po vlastní ose i sami pneumologové. „Každoročně pořádáme veřejná měření v obchodních centrech, organizujeme den otevřených ambulancí u plicních lékařů po celé republice, bohužel letos nám tyto aktivity zhatila pandemie,“ vysvětluje MUDr. Kos. I tradiční přednášková konference Den pro zdravé plíce bude letos online, lidé ji mohou sledovat 19. listopadu, od 9.–13. hodin, odkaz bude uveden na adrese:  www.copn.cz/cs/aktuality/pednkov-den-148. Další informace budou od 16. listopadu k dispozici také na www.denchopn.cz. 

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)
Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Odborně činnost ČOPN garantuje odborná společnost (ČPFS). Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.
_________________________________________________________________________________________ 

 

České registry pacientů s rakovinou plic nemají v Evropě obdoby

Praha, 14. 10. 2020 - Devětašedesátiletý muž, kuřák, v jinak dobré fyzické kondici – takto vypadá typický pacient s rakovinou plic podle projektu Lucas, který mapuje cestu pacienta s karcinomem plicsedmi českými pneumoonkologickými centry. Lucas nyní nově pneumologové propojí s dalším registrem TULUNG, který se zaměřuje na pacienty s nemalobuněčným nádorem. Oba registry nemají v Evropě obdoby – Lucas je jediným registrem, který sleduje pacienty z celé republiky, a to jak s malobuněčným tak nemalobuněčným nádorem. Unikátnost registru TULUNG je zase v délce jeho existence, data totiž sbírá už od roku 2006. Účelem obou českých registrů je zmapovat a vyhodnotit péči o pacienty s nádory plic, a mít tak kvalitní data pro jednání se zdravotními pojišťovnami, které hradí nasazení nákladných léků.

„Naše odborná společnost se snaží všem pacientům dopřát tu nejlepší péči, kterou zdravotní systém finančně zvládne. Registry jsou pro nás nástrojem, který tento cíl umožňuje naplnit,“ řekla prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) na víkendovém trojlístku kongresů ČPFS, Hradeckých pneumologických dnů a Moravskoslezských pneumologických dnů. V současné době Lucas sleduje 2717 pacientů, což je 22 % nově diagnostikovaných z celé ČR. Dobrou zprávou je, že u více než 90 % vhodných pacientů vyšetřujeme genetiku nádoru, což umožňuje lépe zacílit léčbu. A že 77 % lidí v pneumoonkologických centrech dostává aktivní léčbu. Je tady vidět obrovská snaha a nyní i možnost lidem s rakovinou plic prodloužit život v co nejlepší kvalitě. Díky novým metodám léčby, například zapojením a povzbuzením vlastní imunity člověka – imunoterapií – nebo novým biologickým lékům, které působí na pochody v nádorových buňkách, umíme pacienty s pokročilou fází nemoci léčit tzv. na míru. K tomu je ovšem potřeba důkladného testování již v době stanovení diagnózy – léčba pro konkrétního pacienta musí být vybrána tak, aby léčba zabírala a měnila charakter nemoci na chronickou,“ vysvětlila na kongresu prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.

Dříve se přežití u pacientů s karcinomem plic pohybovalo v řádu několika málo měsíců, nyní i v řádu let. V tuzemsku ročně onemocní téměř 7 000 lidí, 90 % z nich kvůli kouření, ať už aktivnímu nebo pasivnímu, rakovina plic ročně usmrtí asi 5 500 těchto pacientů.

 

Plicní lékaři chtějí sledovat pacienty po covidu

Jdou za ministrem zdravotnictví

Praha, 14. 10. 2020 – Měl by člověk, který prodělal koronavirovou infekci, jít za pneumologem a nechat si zkontrolovat plíce? Nebo vyčkat a přijít, až kdyby se mu špatně dýchalo? A jak by měl postupovat při jeho vyšetření lékař? Na tyto otázky odpovídá nový doporučený postup plicních lékařů, který o víkendu ladili na spojeném trojlístku kongresů České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS), Hradeckých pneumologických dnech a Moravskoslezských pneumologických dnech. Pneumologové také usilují o vznik tzv. dispenzární skupiny, do které by mohli pacienta po covidu zařadit a dlouhodobě sledovat případný dopad nemoci na plíce – s tímto návrhem oslovili ministra zdravotnictví, a to přímo na kongresu.

„Při covidu dochází primárně k postižení plic. S touto nemocí musíme do budoucna počítat jako s jedním z původců respiračních onemocnění dospělých. Proto bychom měli pacienty dlouhodobě sledovat, zavčas léčit a zároveň shromažďovat data o dopadech nemoci,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS.

„Pacienta, který prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl pneumolog vidět za 6–12 týdnů od stanovení diagnózy a pak za dalších přibližně 6 měsíců. Poté podle stavu jednou ročně po dobu dalších 3 let.  Lidé, kteří prodělali covid-19 ambulantně, tedy zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít pokud se po 2-3 měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi,“ uvádí doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Pneumolog by podle něj měl příchozí „postcovidové“ pacienty komplexně vyšetřit, provést spirometrii, a další funkční testy, změřit nasycení kyslíkem jak v klidu, tak po zátěži, vyšetřit plicní difuzi, v případě potřeby nařídit zobrazovací vyšetření plic rentgenem nebo CT. „Už nyní se nám hlásí o vyšetření mnoho zájemců, kteří covid-19 v nedávné době prodělali. Odkazujeme je na nejbližší specializované plicní ambulance, kterých máme více než 400,doplňuje doc. Koblížek.

Rizikovým faktorem pro těžší průběh nemoci jsou podle plicních lékařů věk nad 60 let, obezita, špatná imunita, přítomnost dalších nemocí, především kardiovaskulárních, cukrovky, či chronických plicních nemocí. „Typickým případem, u něhož má nemoc těžší průběh, je obézní muž středního věku s cukrovkou a vysokým tlakem,“ dodává prof. Vašáková. Podle ní je třeba, aby se mezi lidmi přestal šířit strach, který oslabuje imunitu. Ta je pro boj s nemocí velmi důležitá.

Dopady koronaviru na plíce lékaři stále zkoumají. Zatímco stále probíhající studie z hradecké nemocnice prozatím prokázala až u poloviny sledovaných ambulantně léčených „covidových“ pacientů za 12 týdnů po infekci částečně poškozené plicní funkce a u třetiny zbytkové změny ve struktuře plic, zkoumání plicních lékařů ve FN Olomouc ukázalo pozánětlivé změny jen u cca 8 % z 80 sledovaných pacientů (a tyto změny byly ve většině případů nevýznamné) a snížení plicních funkcí u přibližně 4 %.
_________________________________________________________________________________________ 

 

Koronavirus není jedinou nemocí v Česku – varují plicní lékaři

Praha/Brno, 11. 10. 2020 – Koronavirus není jedinou nemocí, s níž se lidé v Česku perou – zanedbáním prevence plicních nemocí kvůli pandemii si „zaděláváme“ na problémy v budoucnu. Například v podobě pacientů s vážnějšími komplikacemi chorob, kterým by bylo možné předejít nebo je alespoň zbrzdit – říkají plicní lékaři. O tomto a dalších tématech mluvili v pátek a sobotu na online Kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti spojeném s Hradeckými pneumologickými dny a Moravskoslezskými pneumologickými dny.

 Experti na plíce zabývali novinkami například z oblasti rakoviny plic, chronické obstrukční plicní nemoci, tuberkulózy, plicních fibróz či astmatu. Virus ale stejně pronikal do řady přednášek. „Virus tady s námi evidentně nějakou dobu bude a my se s ním musíme naučit žít. Ostatní nemoci kvůli němu nezmizely. Stále se potýkáme s nárůstem plicních chorob, a pokud je nezachytíme včas, dočkáme se toho, že k nám lidé přijdou v mnohem horších stadiích nemoci. Jen rakovina plic v Česku ročně usmrtí kolem 5 500 lidí – 85 % z nich proto, že se na nemoc přišlo pozdě,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. „Měli bychom pokračovat v prevenci, jakou je například pilotní program včasného záchytu karcinomu plic, jenž by měl odstartovat příští rok a týkat se odhadem 30 000 vysoce rizikových osob – těžkých kuřáků.“

Konkrétním příkladem dopadu nemoci covid-19 je jarní zmrazení činnosti spánkových pracovišť, které se v budoucnu může dle lékařů zle vymstít. „Omezením činnosti míst, kde zkoumáme a léčíme poruchy spánku, vypadlo asi 20 % péče, která už nebude nahrazena – nelze ji dohonit,“ říká vedoucí lékař Laboratoře spánkové medicíny FN Olomouc MUDr. Milan Sova, Ph.D. Podle autora přednášky na toto téma MUDr. Samuela Genzora se lidé, jimž se nedostane náležité léčby spánkových poruch, potýkají v budoucnu například s vysokým tlakem, cukrovkou, depresemi, arytmií, potažmo s mrtvicemi a infarkty nebo i s časným nástupem demence.

Plicní lékaři si také na kongrese navzájem sdíleli „covidové“ zkušenosti. „Na jaře jsme museli přechodně zavřít všechna plicní lůžka a vyčlenit je pro pacienty přijímané pro suspektní covid-19. Naše chronické a akutní pacienty přebírali kolegové z jiných oddělení, což nebylo úplně vyhovující. Nyní zatím fungujeme bez větších omezení, o „covidové“ pacienty se stará infekční klinika a my zase přebíráme část jejích pacientů,“ popisuje zástupce přednosty pro léčebně preventivní péči Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno MUDr. Vladimír Herout. Změnou prošlo i plicní oddělení Thomayerovy nemocnice. „Zabrali jsme část geriatrie, pooperačního oddělení a jipku. Nyní u nás leží asi 50 pacientů s covidem,“ komentuje prof. Vašáková. „Snažíme se zároveň udržet péči o naše chronické pacienty.“ Zkušenosti s dosavadním průběhem nemoci vedly pneumology k tvorbě doporučení pro léčbu covidu a pro následné ambulantní prohlídky „postcovidových“ pacientů. Pacienta, který prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl pneumolog vidět za 6–12 týdnů od stanovení diagnózy a pak za dalších přibližně 6 měsíců. Poté podle stavu jednou ročně po dobu dalších 3 let. Lidé, kteří prodělali covid a zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se potýkají s respiračními obtížemi,“ uvádí doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Dopady koronaviru na plíce lékaři stále zkoumají. Zatímco studie z hradecké nemocnice prokázala až u poloviny sledovaných „covidových“ pacientů lehce poškozené plicní funkce, zkoumání plicních lékařů ve FN Olomouc ukázalo pozánětlivé změny jen u cca 8 % z 80 sledovaných pacientů (a tyto změny byly ve většině případů nevýznamné) a snížení plicních funkcí u přibližně 4 %.

Poruchy spánku musely ustoupit covidu

Potíže z toho plynoucí se ohlásí později

Praha/Brno, 11. 10. 2020 – Covid-19 zmrazil činnost spánkových pracovišť, která zkoumají a léčí poruchy spánku. Studie s názvem Vliv pandemie covid-19 na spánkovou medicínu v České republice a na Slovensku prokázala, že se na jaře kvůli viru neuskutečnilo 1 900 nočních monitorací spánku, při nichž lékaři hledají, zda a jakou poruchou spánku pacient trpí. A navíc neproběhlo 1 000 léčebných procesů, při kterých lékaři pacientům nastavují vhodný režim, aby odstranili dechové zástavy (tzv. apnoe) a udrželi dýchací cesty průchozí (titrací terapie přetlakovým dýcháním).

 „Omezením činnosti těchto pracovišť kvůli covidu vypadlo asi 20 % péče, která už nebude nahrazena – nelze ji dohonit, následky se bohužel projeví později,“ říká vedoucí lékař Laboratoře spánkové medicíny FN Olomouc MUDr. Milan Sova, Ph.D., s tím, že obvyklá čekací doba na těchto pracovištích se i v „dobách míru“ pohybuje v rozmezí od 4 do 9 měsíců. Výsledky studie představil na online Kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti spojeném s Hradeckými pneumologickými dny a Moravskoslezskými pneumologickými dny MUDr. Samuel Genzor z FN Olomouc. Podle něj se lidé, jimž se nedostane náležité léčby, později potýkají například s vysokým tlakem, cukrovkou, depresemi, arytmií, potažmo s mrtvicemi a infarkty, ale i s rychlejším nástupem demence – těmto nemocem by se přitom dalo předejít. „Apelujeme, aby k omezování nedocházelo – pacienty můžeme před zahájením léčby otestovat, ale neměli bychom na péči o ně rezignovat,“ říká MUDr. Genzor. „Do naší laboratoře se lidé nejčastěji dostávají proto, že jejich problémy s dýcháním zpozoruje partner, velká část přichází na doporučení praktických lékařů. V době covidové bohužel došlo k útlumu všech odložitelných činností – což jsme si ověřili jak studií, tak z praxe. Například omezení preventivních prohlídek u praktických lékařů znamená úbytek pacientů, u nichž se na tento problém přijde,“ dodává. Nejčastější poruchou je podle něj spánková apnoe a ta se týká přibližně 20 % mužů a 10 % žen. Mezi další poruchy spánku patří například náměsíčnost, hypoventilace (mělké a zpomalené dýchání) u obézních pacientů nebo skřípění zubů.

V rámci studie oslovili pneumologové v první polovině května letošního roku 23 spánkových pracovišť v ČR a na Slovensku. Provoz zcela přerušilo 43,5 % z nich, další činnost výrazně omezily. Téměř 40 % nemocničních laboratoří se přeměnilo na covidová oddělení. „V nejbližší době nečekáme výrazné zlepšení – počet diagnostikovaných a léčených pacientů ve srovnání s rokem předchozím poklesne. Není pochyb o tom, že spánková medicína v Česku a na Slovensku byla těžce zasažena nemocí covid-19 a výrazné snížení počtu diagnostických a terapeutických výkonů může být považováno za jednu z vedlejších škod,“ dodává MUDr. Sova.

Výskyt tuberkulózy v romských osadách neklesá

Překvapivě pomáhá strach z covidu a karantény

Praha/Brno, 11. 10. 2020 – Neochota spolupracovat, negramotnost, výrazně rozdílné hodnotové orientace komplikují boj slovenských lékařů jak s tuberkulózou, tak nově s nemocí covid-19 v romských osadách. Na Slovensku žije v segregovaných osadách 300 tisíc Romů, vzdálených mnoho kilometrů od většinové společnosti. Bez přístupu k vodě, v nedobrých hygienických podmínkách a v nejasných rodinných konstelacích je téměř nemožné dohledat kontakty, a to jak u covidu, tak u tuberkulózy (TBC). Strach z nákazy koronavirem a karantény však vede k tomu, že se obyvatelé osad více hlídají.

Říká to doc. MUDr. Ivan Solovič, primář I. oddelenia pneumoftizeológie Národného ústavu tuberkulózy, pľúcnych chorôb a hrudníkovej chirurgie. Na online Kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti spojeném s Hradeckými pneumologickými dny a Moravskoslezskými pneumologickými dny přednesl téma TBC v romských osadách na Slovensku.

Existuje projekt Asistentů osvěty zdraví. Jsou to Romové, kteří žijí v osadách, umí číst a psát a mají alespoň hotovou základní školu. Tito lidé nám pomáhají k tomu, aby TBC zůstala v osadách pod kontrolou. Bez nich bychom se neměli šanci dozvědět, kdo s kým bydlí, kdo je matkou a kdo otcem dítěte apod. Pokud bychom se řídili oficiálními záznamy na obecním úřadě, tak zjistíme, že v jedné maringotce má nahlášeno trvalý pobyt 110 lidí. Projekt dobře fungoval na TBC a asistenty nyní regionální hygiena i armáda využívají pro detekci covidu-19,“ doplňuje doc. Solovič.

Asistenti tvoří prostředníky mezi jednotlivci v komunitě a mezi zdravotníky. Využívají edukační materiály v romském jazyce s obrázky. „Zvyšují efekt léčby v domácím prostředí. Ne vždy se nám ale podaří vybrat vhodného asistenta, někteří mají předsudky, mladé ženy často otěhotní a práci pak nezvládají. Někdy je taky problém ze strany zdravotníků, kteří mají předsudky a nechtějí spolupracovat s člověkem jiného etnika,“ popisuje pneumolog.

U tuberkulózy se daří slovenským plicním lékařům držet čísla na stejné úrovni jako v letech předchozích, letos je lehce zvedají navrátilci z Velké Británie. V roce 2019 to bylo 214 případů TBC a 30 recidiv, z toho 76 u Romů, což je 35 % z celkového počtu, z toho z vyloučených romských osad to bylo 95 %. „V posledních letech klesá počet nemocných, ale to neplatí u těchto minoritních skupin, zde zůstávají čísla stabilní,“ pokračuje docent Solovič. Podle něj se ale lidé v osadách zalekli koronaviru. „Když dříve kašlali delší dobu, neřešili to. Nyní stačí, aby někdo kašlal jen chvíli, a ostatní z osady jej hned vyšlou k lékaři. Svou roli v tom hraje i to, že nechtějí do karantény. Tento stav zažili, když se některé osady zavřely kvůli nákaze na 42 dní,“ dodává doc. Solovič s tím, že zatím neznají ani jeden případ souběhu nákazy covidem a TBC.
_________________________________________________________________________________________

Vyléčené z koronaviru by měl sledovat plicní lékař

Nemoc totiž může zanechat stopy

Praha, 22. 9. 2020 – Pacienti, kteří prodělali covidovou infekci, by si měli nechat zkontrolovat plíce u plicních lékařů. U části vyléčených totiž nemoc zřejmě zanechává stopy a měl by je proto sledovat odborník. Upozorňují na to čeští pneumologové v rámci Světového dne plic, který připadá na 25. září.

„Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové od tohoto léta systematicky sledujeme pacienty z Královehradeckého kraje, kteří prodělali onemocnění covid-19. Zaměřujeme se na případné pozdní následky v oblasti plic. Zatím jsme vyšetřili 79 pacientů průměrného věku 45 let. Většina (65) se s covidem-19 léčila doma, menší část (14) v nemocnici. Téměř polovina (49 %) všech nemocných ještě tři měsíce po prodělané infekci udává přítomnost respiračních příznaků (nejčastěji horšího dýchání – 21 %, kašle – 10 %, únavy – 17 % nebo bolestí na hrudníku – 9 %). Kromě toho 28 % z nich má po třech měsících stále porušený čich a 9 % chuť,“ popisuje dosavadní výsledky doc. MUDr. Vladimír Koblížek Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Při vyšetření plicních funkcí jsme u poloviny sledovaných pacientů nalezli lehce porušené funkce. Nejčastěji (37 %) sníženou schopnost přenosu kyslíku v oblasti plicních sklípků, méně často pokles kyslíku v krvi při zátěži (7 %) a některé další změny. U přibližně 20 % nemocných kontrolní zobrazovací vyšetření plic (CT či RTG) ukázalo určité zbytkové postižení plicní tkáně.“ Všechna šetření hradečtí lékaři u účastníků studie ještě v následujícím roce dvakrát zopakují, aby mohli objektivně posoudit, jak rychle a zda vůbec potrvá návrat plicních funkcí a známek plicního postižení do normálu. Současně všem pacientům zanalyzují hladiny protilátek a známky buněčné imunity, aby zmapovali jejich nově získanou odolnost proti viru. Podle prof. MUDr. Martiny Vašákové, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) vede cesta ke zdravým plicím přes pneumology. „Pacienti s covid-19 chodí s prvními příznaky kromě praktiků právě za námi. Staráme se o ně i když se jejich stav zhorší a musí do nemocnice kvůli zápalu plic, tedy pneumonii, případně se ocitnou na plicních jednotkách intenzivní péče. Až se uzdraví, sledujeme je ambulantně, abychom případně včas zachytili případné trvalejší následky. Navíc jsme schopni rozeznat a pečovat i o jiné plicní nemoci, na které se kvůli koronaviru zapomíná,” říká prof. Vašáková. 

Podle předsedy Českého občanského spolku proti plicním nemocem MUDr. Stanislava Kosa, CSc., je covid-19 infekcí dýchacích cest. „Virus však může postihnout celé tělo. Nejčastějším důvodem, proč lidé s covidem končí v nemocnicích nebo potřebují intenzivní péči, jsou dýchací potíže spojené s nízkou hladinou kyslíku. Našim pacientům s již existujícím plicním onemocněním tak doporučujeme pečlivě se řídit již známými preventivními opatřeními – vyhýbat se davům, dodržovat hygienické zásady, a jako každý rok – nechat se očkovat proti chřipce, pneumokokům a dalším nemocem, které by mohly jejich stav zhoršit,“ doplňuje MUDr. Kos. Přínos plicních lékařů ve zvládání nemoci podle něj ocenila i European Lung Foundation, která udělila svoji letošní cenu ELF Award všem zdravotníkům a především těm, kteří pracují v pneumologii a podílejí se na zvládání covidové pandemie. Podrobnější informace o tom je možné najít na www.plicnilekarstvi.cz.
_________________________________________________________________________________________

 

Pacientům s těžkou plicní nemocí už nikdo léčbu nevysadí

Pneumologové znovu otevírají ambulance – chtějí nemocné zachytit včas

Praha, 14. 9. 2020 – Desítky pacientů s idiopatickou plicní fibrózou (IPF) se dočkaly dobrých zpráv. Tzv. stopping rules jsou zrušena – znamená to, že nemocným nikdo nebude brát moderní antifibrotické léky, když jejich plicní funkce poklesnou. Dosud jim hrozilo vysazení léčby, pokud se naměřené hodnoty jejich plicních funkcí dostaly pod určitou hodnotu – bez léčby se jejich doba dožití krátila na týdny, maximálně měsíce. Nemoc, která postupně pustoší plíce, jizví je, až nezbývá plocha na dýchání, zabíjí pacienty bez léčby do pěti let. Antifibrotická léčba umí prodloužit život v dobré kvalitě o více než polovinu. Novinku zveřejňují pneumologové u příležitosti Týdne IPF, který začíná 14. září. Vybrané ambulance se pro zájemce o vyšetření otevřou 30. září.

 „U této nemoci je naprosto zásadní objevit ji včas a začít co nejdříve léčit tak, abychom její postup zpomalili. Dříve dokonce na léčbu dosáhli pouze ti, kterým plicní kapacita klesla na úroveň 80 % průměru zdravého jedince – což je málo. Nyní na moderní léčbu dosáhnou i s 90 %,“ říká MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Takto zavčas podaná léčba umí významně prodloužit život daného jedince.

Proto je zrušení „stopping rules“ pro pacienty a lékaře tak dobrou zprávou. „Po řadě jednání se nám podařilo dosáhnout zrušení vysazování antifibrotických léků u pacientů, jejichž plicní hodnoty klesly pod určitou úroveň. Těmto lidem pak po vysazení léčby zbývaly týdny, maximálně měsíce. Nyní – i když jim plicní funkce poklesnou – můžeme v léčbě pokračovat. Je to naprosto logické, protože to, že se jednorázově sníží kapacita plic, rozhodně neznamená, že lék nezabírá. Pacient se velmi často po poklesu stabilizuje a nadále se už drží na stejných hodnotách,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Vašáková Ph.D., předsedkyně ČPFS ČLS JEP. Od následujícího roku se antifibrotiky mohou léčit i lidé, kteří trpí jinými druhy fibróz, než idiopatickou – jsou to například pacienti s revmatoidní artritidou, kterou fibróza plic provází, nebo ti, jimž plíce zničila alergie na vdechovaný organický prach. Podle odhadů odborníků by mohlo jít až o 500 pacientů za rok, kterým by nasazení moderní léčby mohlo od nového roku prospět.

I letos otevírají plicní lékaři po celé republice dveře svých ambulancí všem, kteří mají podezření, že by mohli nemocí trpět. „Lidé si mohou 30. září nechat zkontrolovat plíce bez doporučení praktického lékaře a bez objednání. Kompletní seznam zapojených pracovišť je dostupný na www.plicnifibroza.cz, či www.pnemologie.cz,“ říká prim. MUDr. Ivana Čierna Peterová, místopředsedkyně ČPFS a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů. Loni přišlo do 60 ambulancí více než 600 zájemců. Lékaři odhalili 165 plicních nemocí, podezření na IPF vyslovili u 22 pacientů, které si pozvali k podrobnějšímu vyšetření. Čtyři z nich poté uslyšeli jako konečnou diagnózu právě IPF a začali se léčit ve specializovaných pneumologických centrech.

IPF je onemocnění, které poškozuje plicní sklípky. Jemná tkáň se mění na husté vazivo a kvůli tomu plíce tuhnou. Změna je nevratná. Nemoc se nejčastěji projevuje dušností a kašlem. Pacienti přestávají stačit svým vrstevníkům, a i v klidu se nemohou nadechnout. Při poslechu plic slyší lékaři u pacienta zvuk, připomínající chůzi po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu.Jedním z příznaků IPF jsou i paličkovité prsty a nehty ve tvaru hodinových sklíček. Podle registru pacientů s plicní fibrózou EMPIRE se v Česku s IPF nyní léčí 624 pacientů, v registru jich je celkem 1248. Lidé s IPF patří ke skupině, kterou by ohrozila případná nákaza koronavirem nejvíce. Proto jsou velmi opatrní. „Lidé s touto nemocí se musí chránit před jakýmkoliv nachlazením, chřipkou a samozřejmě covidem – dosud naštěstí neregistrujeme jediný případ pacienta s IPF, který by koronavirus chytil,“ doplňuje prof. Vašáková.

O idiopatické plicní fibróze

Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci brzdí léčba, která je v tuzemsku pouhých 5 let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Projevy IPF lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc, zápal plic či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom IPF obvykle zabíjí do 5 let. S léčbou ale může pacient vzdorovat roky a zvyšuje se jeho šance, že se dočká transplantace plic. Více informací na: www.plicnifibroza.cz nebo na  www.mojemedicina.cz/ipf.

O Sekci intersticiálních plicních procesů (SIPP)

Sekce intersticiálních plicních procesů České pneumologické a ftizeologické společnosti věnuje speciálně IPF veliké úsilí. Mimo jiné se snaží šířit informace o této nemoci mezi ostatní lékařskou, ale i laickou veřejnost. Organizace také založila registr IPF EMPIRE (European Multipartner IPF Registry), který kromě center v ČR zahrnuje i centra v dalších státech střední a východní Evropy. Registr dává možnost nahlédnout do epidemiologie IPF a do reálných výsledků léčby této nemoci. Při zavádění nových léků na plicní fibrózu lze podle dat z registru vidět, kolik pacientů by z nového léku nebo léčebné metody profitovalo a kterým konkrétním pacientům nový lék nabídnout. SIPP na základě mezinárodních doporučení a nových poznatků opřených o medicínu založenou na důkazech sestavuje doporučení k diagnostice a léčbě jednotlivých intersticiálních plicních procesů (IPP). Dále se stará o zajištění sítě pracovišť specializovaných na péči o pacienty s IPP, aby lékaři věděli, kam se mají obrátit se žádostí o konzultaci, dovyšetření pacienta či o jeho léčbu. Podporuje výzkum a publikační aktivitu v oblasti IPP na území ČR.
_________________________________________________________________________________________

 

Včasná diagnóza rakoviny plic znamená život

Pomoci by měl pilotní screening

Praha, 28. 7. 2020 – Stačí několik málo měsíců a z diagnózy, která mohla znamenat operaci, léčbu a uzdravení se stává verdikt s fatálním koncem. Řeč je o rakovině plic, která v Česku ročně usmrtí asi

5 500 lidí – 85 % z nich jen proto, že se u nich na nemoc přišlo pozdě. Ve stadiu, kdy plicní nádor metastázoval. Plíce nebolí a příznaky choroby lze snadno zaměnit za jiné – méně vážné. Ve Světový den rakoviny plic (1. 8.) na to upozorňují čeští plicní lékaři. Snížit hrozivý poměr pacientů, u nichž se bojuje o co nejdelší přežití, je první na seznamu úkolů plicních lékařů. K jeho splnění vede podle odborníků prevence a včasný záchyt. A tomu by měl už příští rok významně pomoci pilotní program plošného screeningu u rizikové populace těžkých kuřáků. 

„Pilotní program včasného záchytu karcinomu plic se bude týkatodhadem 30 000 vysoce rizikových osob, mezi 55. a 75. rokem, co vykouří alespoň jednu krabičku cigaret denně. Na radiologická pracoviště komplexních onkologických center by je k vyšetření za pomoci nízkodávkovaného CT posílali jak plicní, tak praktičtí lékaři. Od tohoto kroku si slibujeme zachycení nádorového bujení včas, a to u významné části rizikové populace. Předpokládáme, že nádor objevíme v první fázi u 650 z nich. Celkově by se screening mohl v budoucnu týkat až 390 000 osob,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Podle ní tento nástroj dramaticky zvýší podíl pacientů, u nichž lze nádor v plicích ještě operovat a odstranit – ze současných 15 % až na 50 %. V tuzemsku ročně onemocní téměř 7 000 lidí, v 90 % z nich kvůli kouření, ať už aktivnímu nebo pasivnímu.

Česká republika není jediná, kdo se s problémem pozdní diagnózy rakoviny plic potýká, screening u rizikových skupin proto doporučuje Evropská respirační společnost. Nemoc znamená pro ekonomiku zemí obrovskou zátěž. Podle analýzy The Economist Intelligence Unit, která porovnává politiku

27 evropských států v boji s rakovinou plic, dokonce léčba karcinomu plic stojí více než léčba rakoviny prsu, tlustého střeva a prostaty dohromady. V Evropě výzkumníci odhadují náklady spojené s péčí o pacienty s rakovinou plic na více než 3 miliardy eur ročně.

Léčba rakoviny plic prodělala v posledních letech revoluční změny a pacientům, před nimiž v lepším případě ležel rozsudek 9 měsíců života se otevřela šance na čtyřnásobně delší přežití – v dobré kvalitě. „Díky novým metodám léčby, například zapojením a povzbuzením vlastní imunity člověka – imunoterapií, novým biologickým lékům, které působí na pochody v nádorových buňkách, a především jejich vzájemnou kombinací i se zapojením chemoterapie umíme pacienty s pokročilou fází nemoci léčit tzv. na míru. K tomu je ovšem potřeba důkladného testování již v době stanovení diagnózy – léčba pro konkrétního pacienta musí být vybrána tak, aby léčba zabírala a měnila charakter nemoci na chronickou,“ vysvětluje prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno. Díky důkladným testům je možné předpovědět, jak bude tumor na konkrétní léčbu reagovat, a proto roste i ochota zdravotních pojišťoven tuto drahou léčbu proplácet. Nejen u chemoterapie, ale i v případě imunoterapie a biologické léčby jsou některé léky hrazeny hned po stanovení diagnózy – tedy v první linii. „Plošná implementace nových biotechnologií umožní významně zpřesnit předpověď rizika relapsu časných stadií onemocnění a předpovědět účinnost vybrané léčby. K dispozici budou ‚stovky‘ nových cílených léků, které mohou přímo zasáhnout signální struktury podílející se na vzniku nádoru. Při volbě léčby se tak otevře prostor pro molekulární informatiku a aplikovanou umělou inteligenci. Dojde k průlomovému nárůstu systémové léčby. Pacienti s nádory, které mají stejné genetické změny, dostanou léky cílené na danou změnu, nezávisle na typu nádoru,“ uvádí prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK VFN a ÚVN Praha. Cestu pacienta s rakovinou plic českým zdravotním systémem sleduje dlouhodobě projekt Lucas (LUng CAncer focuS). V systému už má

2 456 lidí, osm z deseti pacientů má pokročilé nebo metastatické stadium nemoci. Devět z deseti pacientů jsou nebo byli kuřáci. Podle nejnovější analýzy z pracovišť, která přispívají do registru Lucas začínají pacienti s rakovinou plic s léčbou na pneumoonkologických pracovištích v rámci komplexních onkologických center v průměru po 26 dnech od stanovení diagnózy, ale někdy až 43 dní po odhalení nemoci. „Naším cílem je, aby se od okamžiku stanovení diagnózy do 14 dnů sešel multidisciplinární tým složený z pneumologa, hrudního chirurga, radiodiagnostika, onkologa a radiačního onkologa a rozhodl, jaký postup je pro konkrétního pacienta ten nejvhodnější,“ uvádí prof. Vašáková. „Rozhodnutí o léčebném plánu by mělo probíhat optimálně v sedmi pneumoonkochirurgických centrech, která mají k dispozici všechny odborníky a nejmodernější léky a metody a jsou tak schopny zajistit zejména kvalitní chirurgickou léčbu a navrhnout optimální na míru šitý léčebný postup. A ne na okrajových pracovištích, což se bohužel ještě občas děje.“
_________________________________________________________________________________________

 

Tuberkulóza číhá – někdy pod povrchem

Ohrožuje transplantované a pacienty na biologické léčbě 

Praha, 19. 3. 2020 – Tuberkulóza, která tiše spí v těle, nehlásí se kašlem, pocením ani únavou, není vidět na rentgenu. Projeví se ve chvíli, kdy její nositel podstoupí transplantaci nebo začne užívat biologickou léčbu. V tu chvíli se stává nebezpečným protivníkem, který může i zabít – nazývá se latentní tuberkulózní infekce a v ČR ji odhadem v těle nosí tisíce lidí. Na situaci upozorňují čeští plicní lékaři při Světovém dnu tuberkulózy (24. 3.). To uplyne přesně 138 let od chvíle, kdy německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, způsobující nemoc nazvanou tuberkulóza. Plicní lékaři před latentní formou infekce varují a chtějí registr.

„Zajímá nás, co číhá pod hladinou. Latentní tuberkulózní infekce v Česku ohrožuje několik desítek tisíc pacientů před nebo po transplantacích a těch, co čekají nebo procházejí biologickou léčbou nemocí, jako například Crohnova choroba, idiopatické střevní záněty, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, psoriáza ale i astma a podobné. Ohrožuje i pacienty na dialýze. Mykobakterie tuberkulózy mohou v klidu „spát“ v jejich těle. Ve chvíli, kdy těmto pacientům léky na jiné onemocnění sníží imunitu, se bacil vzbudí a oni pak nedokáží vzplanutí tuberkulózy čelit. Pacienti, kteří podstoupili transplantaci orgánů, především plic, a mají latentní tuberkulózní infekci, čelí až 70procentnímu riziku vzplanuti nemoci,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Latentní tuberkulózní infekce nemá typické projevy, na rentgenu se neukazuje, a přitom pacienta přímo ohrožuje na životě. Správně by ti, kteří mají podstoupit transplantaci solidního orgánu nebo kostní dřeně, či právě biologickou léčbu, měli být otestováni tuberkulinovým kožním testem a IGRA testem z krve. Jestliže jsou tyto testy – jeden nebo druhý nebo oba naráz - pozitivní, měli by dostat léky. Ne každé pracoviště ale postupuje dle našich doporučení a své pacienty testuje. Nemáme tak přehled o pozitivních nálezech a o tom, zda a jestli vůbec tyto pacienty léčí,“ vysvětluje prof. Vašáková. Na rozdíl od lidí s aktivní tuberkulózou se lidé s latentní tuberkulózní infekcí mohou léčit doma.

„Dali jsme se na cestu úplného vymýcení tuberkulózy. Kontrola latentní infekce nám v dosažení cíle pomůže. Plánujeme založit registr latentní tuberkulózy, abychom zmapovali zcela všechny, kterých se nebezpečí vypuknutí nemoci v souvislosti s jinou léčbou může týkat,“ doplňuje prof. Vašáková.

Svoji roli sehrají ambulantní plicní lékaři, kteří při prohlídkách identifikují rizikové pacienty, tedy například ty, kteří procházejí moderní léčbou chronických nemocí, nebo co již dříve přišli do styku s nakaženými tuberkulózou. „Ambulantní pneumologové by na rizika měli takémyslet a pacienty otestovat,“ uvádí předsedkyně ambulantních pneumologů ČPFS MUDr. Ivana Čierná Peterová.

Česká republika patří díky kvalitní práci plicních lékařů k zemím, které udržují výskyt tuberkulózy na velmi nízké úrovni. Nasvědčují tomu i letošní předběžná data z národního Registru TBC, která jasně ukazují, že se počet nemocných lidí výrazně nezvýšil – 442 v loňském roce versus 444 v roce 2018. Průměrný věk nemocných je 52 let. Mezi nemocnými jsou 4 děti do 15 let věku. Podíl TBC u cizinců loni dosáhl 30 %, tedy 134 případů, mezi nemocnými jsou nejčastěji Ukrajinci, Rumuni, Vietnamci, Slováci a Mongolové.  Nejvyšší podíl cizinců mezi nemocnými je tradičně v Praze (41,6 %) a v Plzeňském kraji (58 %). „Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s TBC především Ukrajinci, Rumuni, Slováci, Bulhaři a jiní, kteří zde pracují mimo jinév montovnách. V Pardubickém kraji bylo 7 nemocných cizinců z Rumunska, bez výjimky se jedná o agenturní pracovníky dělnických profesí,“ doplňuje MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou. Loni na tuberkulózu zemřelo 16 lidí.

Všechna data o tuberkulóze si bude možné prohlédnout na novém portále Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) na adrese: tbc.uzis.cz. „Prohlížeč umožní veřejnosti i lékařům mimo jiné získat a třídit informace o výskytu tuberkulózy podle roku výskytu, krajů ČR, věku postižených osob a dalších charakteristik,“ říká Mgr. Tereza Nováková z ÚZIS, který prohlížeč připravuje.
_________________________________________________________________________________________

 

Plicní lékaři vedou s CHOPN lítý boj

Spolupracujícím nemocným kuřákům se otevřely dveře k moderní léčbě

Praha, 14. 11. 2019 – Naděje svítá těm, kteří mají chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), ale dosud nepřestali kouřit. Pokud spolupracují a kouření postupně omezí, mohou jim plicní lékaři předepsat moderní léky. Na ně zatím pacienti-kuřáci nedosáhli. V tuzemsku se to týká přibližně 45 000 z celkem 300 000 pacientů, kteří se s CHOPN léčí.

 „Všichni pacienti, kteří absolvovali intervenci proti kouření tabákových výrobků a pro odvykání kouření, užívají léky dle pokynů lékaře a snižují počet vykouřených cigaret, se nově zařazují do kolonky spolupracující kuřák a otevírají se jim dveře k moderní léčbě. Většina z nich nedokáže ze dne na den přestat kouřit – závislost na nikotinu lze přirovnat k závislosti na heroinu. Když vidíme, že se pacient snaží, proč bychom jej měli nechat se dusit?“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice. S nedostatkem vzduchu totiž pacient s CHOPN bojuje každý den a podle plicních expertů mu moderní léky umožní nabrat dech a bojovat jak s nemocí, tak se závislostí. „Kromě toho nebudou tak často, nebo dokonce vůbec muset do nemocnice s výrazným zhoršením příznaků (exacerbací), kde pak podstupují dražší léčbu včetně například pobytu na jednotkách intenzivní péče. Pacienti s diabetem II. typu také dostávají léky, i když kouří nebo nedodržují dietu, podobně lidé s infarktem. Nevidíme důvod, proč by lidé s CHOPN, kteří se navíc snaží, měli být výjimkou,“ dodává prof. Vašáková.

Odborníci odhadují, že zatímco 300 000 lidí se s CHOPN léčí, dalších 300 000 o nemoci neví. „Potýkají se s chronickým kašlem, únavou, zadýchávají se, ale k lékaři nejdou. Pro ně pořádáme každoročně veřejná měření v obchodních centrech, organizujeme den otevřených ambulancí u plicních lékařů po celé republice, který letos připadne na 20. 11., podporujeme screeningové akce. Zkrátka vyhlašujeme boj na všech frontách,“ říká MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN). Podle něj je CHOPN nejčastější příčinou transplantace plic – ročně jich lékaři provedou 42–44, 36 % z nich kvůli CHOPN.

ČOPN celoročně učí ty, kteří nemoc mají, správně používat inhalátory s léčivem. „Přibližně u poloviny pacientů se potkáváme s tím, že je neumí správně používat,“ komentuje MUDr. Kos. To ostatně potvrzuje unikátní průzkum Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové, na kterém spolupracovala se 14 největšími plicními centry v republice a farmaceuty. „Správně léky inhaluje pouhých 40 % pacientů ze 700 sledovaných. U 60 % tak léky nemají šanci působit. My pak zbytečně předepisujeme stále dražší preparáty,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a vědecký sekretář ČPFS. Jeho tým rozdělil použití práškových a aerosolových inhalátorů na pět základních kroků. „Největší slabiny jsme objevili v okamžiku, kdy má pacient co možná nejvíce vydechnout předtím, než inhaluje lék, což velmi často nedělá. Zejména pro starší ročníky je správné užívání inhalátoru složité a mnohdy připomíná gymnastické cvičení. Instrukce, které dostali před dlouhou dobou, se jim slévají, často užívají různé formy léků stejně, byť se například aerosolový inhalátor používá úplně jinak než práškový,“ vysvětluje doc. Koblížek nutnost kontroly správného užívání léku.

Přestože se CHOPN týká v drtivé většině kuřáků a lidí nad 50 let, poslední dobou se objevují pacienti mladší 40 let. „Roste nám generace lidí, kteří se narodili předčasně a jejich plíce se nestačily řádně vyvinout. U nich hrozí vznik CHOPN dokonce i v pubertě,“ varuje doc. Koblížek. „Přibližně každý dvanáctý novorozenec se narodí předčasně. Tato skupina má 40% riziko rozvoje dlouhodobého postižení respiračního systému. Nedovyvinuté plíce jsou oslabené a náchylné k plicním nemocem, jako je CHOPN.“

Plicní lékaři se snaží snížit úmrtnost a výskyt CHOPN všemi prostředky. Nyní například běží pilotní screening, na němž spolupracují s praktickými lékaři – vše pod taktovkou Národního screeningového centra Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Už v první fázi je jasné, že téměř třetina lidí, kteří dosud prošli kontrolou, má CHOPN a dalších 28 % jiné postižení plic.

Pneumologové také tradičně lidem otevírají dveře 76 svých ambulancí, a kromě toho je možné si ve vybraných termínech nechat zkontrolovat plíce v obchodních domech u stánku ČOPN. Loni přišlo 1 480 zájemců, u 22 % z nich našli lékaři změny plicních funkcí. 

Kde se letos měří v čase od 12 do 19 hodin:
Hradec Králové, AuPark – 18. 11.
Praha, OC Nový Smíchov – 19. 11.
Olomouc, Galerie Šantovka – 20. 11.
Ústí nad Labem, OC Forum – 21. 11.

Kromě toho budou 20. 11. zpřístupněny ambulance vybraných plicních lékařů, seznam je na stránkách www.plicnilekarstvi.cz a www.copn.cz. Přednáškový den na téma CHOPN začne v Lékařském domě v Praze od 9 hodin dne 22. 11.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Odborně činnost ČOPN garantuje odborná společnost (ČPFS). Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.

Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)

Je odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je jedním z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.plicnilekarstvi.cz.
_________________________________________________________________________________________

 

Smrtelnou nemocí plic trpí tisíce lidí

Uleví jim včasná léčba – k té se ale dostávají pozdě

Praha, 10. 9. 2019Jako chůze po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu – tak zní při poslechu plic dech pacientů s idiopatickou plicní fibrózou (IPF). Smrtelným onemocněním, které postupně jizví plíce a člověk se nemůže nadechnout, trpí v Česku přibližně 2 000 lidí. Více než čtvrtině z nich se ale nedostává správné péče. Léčbu totiž pojišťovny platí pouze těm, kterým nemoc již pokročila a jejichž plicní kapacita klesla pod stanovenou hranici. Včasná léčba přitom může nemocným výrazně zkvalitnit život a prodloužit jej o více než polovinu. Na tento problém upozorňují pneumologové u příležitosti Týdne IPF, který začíná v pondělí 16. září.

„Nedává to smysl. Čtvrtina nemocných nedosáhne na nejnovější léčbu, protože se jejich nemoc se zatím „dostatečně nezhoršila“. Tedy jejich plicní funkce a kapacita plic není zatím tak zlá. Pacienti ví, co je čeká, přesto musí čekat, až se jejich nemoc zhorší natolik, aby mohli být vhodně léčeni. Je proto nutné změnit systém úhrad léčby ze strany zdravotních pojišťoven, aby se nemocní dostali k léčbě dříve,“ říká MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP, a dodává: „Pacienta s IPF sice nejsme schopni zcela uzdravit, ale díky moderním lékům umíme zpomalit rozvoj nemoci.“

IPF je onemocnění, které poškozuje plicní sklípky. Jemná tkáň se mění na husté vazivo a kvůli tomu plíce tuhnou. Změna je nevratná. Nemoc se nejčastěji projevuje dušností a kašlem. Pacienti přestávají stačit svým vrstevníkům a ani v klidu se nemohou nadechnout. Jedním z příznaků IPF jsou i paličkovité prsty a nehty ve tvaru hodinových sklíček. Bez moderní léčby nemocní do 3 let umírají.

„Daří se nám, především díky osvětě mezi odbornou veřejností, zachycovat pacienty i v raném stadiu nemoci. Také úspěšně bojujeme s nesprávnou diagnostikou. Když jsme s léčbou IPF v tuzemsku začínali, lidé chodili do center pozdě. Teď řešíme opačný problém, chodí včas, ale my jim kvůli nastavenému systému úhrad léčby nejsme schopni pomoct,“ vysvětluje MUDr. Martina Šterclová, Ph.D.

Diagnostiku a především komunikaci se specializovanými centry pro diagnostiku a léčbu IPF může pneumologům a radiologům usnadnit i aplikace IPFchecker. Aplikace celý proces zjednodušuje a urychluje. Pneumolog například do IPFcheckeru zadá údaje z vyšetření a obratem zjistí, zda je třeba pacienta poslat do specializovaného pracoviště. Rovněž si může přes tuto usnadnit odeslání nemocného do některého ze specializovaných center, kde nemocné léčí.

Důležitou roli při zachycování nových pacientů s IPF hraje také den otevřených dveří ve vybraných plicních ambulancích. Lidé si mohou bez doporučení praktického lékaře a bez objednání nechat prověřit stav svých plic přímo u odborníků – plicních lékařů. Letos se dveře 61 ambulancí po celém Česku otevřou 18. září. Kompletní seznam zapojených pracovišť je dostupný na www.plicnifibroza.cz. „Před 2 lety jsem při dnu otevřených dveří u jedné z pacientek objevila podezření na IPF a odeslala ji do specializovaného centra. Po nasazení léčby v centru jsem viděla, jak se kvalita jejího života zlepšuje. Když jsme se setkaly poprvé, neustále kašlala a musela omezit spoustu aktivit, které ji dříve naplňovaly. Nedávno jsem ji potkala na koncertě, kde si užívala 2hodinový přednes hudby bez jediného zakašlání. Takové příhody mě utvrzují v tom, že osvěta o IPF má smysl. Nemocní se správnou léčbou by mohli žít úplně jiný život,“ říká prim. MUDr. Ivana Čierna Peterová, místopředsedkyně ČPFS a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů.

O Sekci intersticiálních plicních procesů (SIPP)

SIPP České pneumologické a ftizeologické společnosti věnuje speciálně IPF veliké úsilí. Mimo jiné se snaží šířit informace o této nemoci mezi ostatní lékařskou, ale i laickou veřejnost. Organizace také založila registr IPF EMPIRE (European Multipartner IPF Registry), který kromě center v ČR zahrnuje i centra v dalších státech střední a východní Evropy. Registr dává možnost nahlédnout do epidemiologie IPF a do reálných výsledků léčby této nemoci. Při zavádění nových léků na plicní fibrózu lze podle dat z registru vidět, kolik pacientů by z nového léku nebo léčebné metody profitovalo a kterým konkrétním pacientům nový lék nabídnout.
SIPP na základě mezinárodních doporučení a nových poznatků opřených o medicínu založenou na důkazech sestavuje doporučení k diagnostice a léčbě jednotlivých intersticiálních plicních procesů (IPP). Dále se stará o zajištění sítě pracovišť specializovaných na péči o pacienty s IPP, aby lékaři věděli, kam se mají obrátit se žádostí o konzultaci, dovyšetření pacienta či o jeho léčbu. Podporuje výzkum a publikační aktivitu v oblasti IPP na území ČR.
_________________________________________________________________________________________

 

V Česku má tuberkulózu 380 lidí

Počty nemocných klesly, pneumologové ale upozorňují na další rizika nákazy

Praha, 20. 3. 2019 – Vykašlávání krve, pocení, slabost, teplota, bolesti na hrudníku – to jsou některé z typických příznaků tuberkulózy, nemoci, kterou se nedaří i přes veškerou snahu zcela vymýtit. Čerstvá data Registru tuberkulózy říkají, že v České republice trpí touto nemocí 259 mužů a 121 žen. Loni na tuberkulózu v Česku zemřelo 18 lidí, což je o 7 méně než v roce 2017. Brzy uplyne 137 let, kdy německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, který nemoc způsobuje. Tento den (24. 3.) si lékaři po celém světě připomínají jako Světový den boje proti tuberkulóze.

 „Česká republika patří dlouhodobě k zemím s nejnižším výskytem této infekce na světě. Nesmíme však usnout na vavřínech. Za relativně nízkými počty nemocných je tvrdá práce českých pneumologů při včasném záchytu, rychlém nasazení léčby a řadě protiepidemických opatření,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Přestože počty nemocných meziročně klesly, lékaři varují před přílišným optimismem. Vznikají totiž nové skupiny ohrožené tuberkulózou. Pneumologové například upozorňují na rizika spojená s transplantací orgánů či biologickou léčbou. Právě nasazení takové léčby, jež pomáhá například pacientům s roztroušenou sklerózou, rakovinou, revmatoidní artritidou, lupénkou nebo Crohnovou chorobou, může probudit dosud spící latentní tuberkulózní infekci. „Pacienti se v minulosti mohli setkat s mykobakteriemi tuberkulózy a ty dosud v klidu „dřímou“ v jejich těle. Ve chvíli, kdy dostanou biologické léky na jiné onemocnění, mohou tyto léky narušit ochrannou bariéru v jejich těle a bacil se vzbudí. Nedokáží pak čelit vzniku tuberkulózy, jež pro ně může být smrtelná. Riziko nákazy tuberkulózou je v těchto případech pětadvacetkrát vyšší než u zdravé populace,“ vysvětluje prof. Vašáková. Plicní lékaři tak doporučují provést u všech, které čeká léčba biologickými léky, tuberkulinový kožní test, a pokud se objeví reakce, pak ještě složitější krevní test – tzv. IGRA test. Pacienti, kteří podstoupili transplantaci orgánů, především plic, čelí dokonce až o 70 % vyššímu riziku nákazy tuberkulózou.

Nebezpečí nákazy tuberkulózou s sebou přináší také nedostatečné zdravotní kontroly tzv. agenturních pracovníků, kteří přijíždějí do Česka za prací. Najímají je agentury, které je přidělují na základě poptávky do firem v Česku. „Měly by garantovat jejich dobrý zdravotní stav. Praxe je taková, že tito lidé často neprojdou zdravotními prohlídkami, které by tuberkulózu a další nakažlivé nemoci odhalily. Tím, že nejsou zaměstnanci podniku, kam nastupují, netýkají se jich vstupní prohlídky před nástupem do zaměstnání. Jejich stav garantuje agentura, a pokud ona tuto prohlídku neprovede a pustí nemocného do práce, dostává se tak nemocný do bezprostředního styku se zdravými zaměstnanci,“ vysvětluje MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Jenom na Plzeňsku je podle něj kolem 10 % agenturních pracovníků. „Většinou jde o lidi ze zemí na východ od nás, kde je výskyt tuberkulózy mnohem vyšší,“ doplňuje MUDr. Šonka. Aktuální čísla z Registru tuberkulózy ukazují, že v Plzeňském kraji činí podíl tuberkulózy u osob narozených mimo Českou republiku 52 %, což dalece převyšuje celorepublikový průměr. Ten činí 33 % a tuto nemoc lékaři nejčastěji objeví u Ukrajinců, Slováků, Rumunů či Vietnamců. „Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s tuberkulózou především Rumuni, Ukrajinci, Slováci a Bulhaři, kteří zde pracují např. v montovnách,“ doplňuje MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou. Průměrný věk nemocných je 50 let, přičemž nemocní cizinci jsou v průměru asi o 15 let mladší ve srovnání s nemocnými Čechy.

Počet nemocných dětí se drží již druhým rokem na 6 případech. Aby se pneumologům dařilo lépe odhalovat rizikové skupiny dětí, uspořádali loni vzdělávací cykly pro dětské praktické lékaře. Doporučili jim, aby s rodiči novorozeného dítěte vyplnili dotazník. „Jeho účelem je odhalit, zda se dítě nepohybuje v prostředí, kde by se mohlo nakazit, a pokud ano, navrhnout očkování proti tuberkulóze,“ říká předsedkyně ambulantních pneumologů MUDr. Ivana Čierná Peterová.

Tuberkulóza je infekční onemocnění, které se přenáší z člověka na člověka. Pro nemoc je typický déletrvající kašel s vykašláváním hlenů, zhoršený dech, teplota a pocení, celková slabost a váhový úbytek, bolesti na hrudníku nebo vykašlávání krve.
_________________________________________________________________________________________ 

 

Téměř 800 vyšetření = 3 potvrzené nálezy vážné plicní nemoci

Idiopatická plicní fibróza – vzácné onemocnění, které je třeba objevit včas

Praha, 19. 2. 2019 – Šanci na delší a kvalitnější život dostali 3 lidé, u nichž lékaři potvrdili, že mají idiopatickou plicní fibrózu (IPF). Nemoc, která ničí plicní sklípky, jizví plíce a znemožňuje člověku dýchat. Tito lidé, stejně jako téměř 800 dalších, využili nabídky plicních lékařů na vyšetření zdarma v rámci Týdne idiopatické plicní fibrózy. Jakmile lékaři diagnózu potvrdili, poslali nemocné do specializovaných center ke zvážení nasazení moderní léčby, která postup nemoci zásadně brzdí. Bez této léčby, která je v České republice dostupná pouhých 7 let, by jejich šance na přežití nepřesáhla 3 roky. Idiopatická plicní fibróza patří k vzácným onemocněním – a proto na ni lékaři upozorňují v rámci Dne vzácných onemocnění, který připadá na 28. února.

Idiopatická plicní fibróza je vzácné onemocnění, s nímž se lékař nesetkává denně. Je důležité, aby o této nemoci věděl a uměl ji rozpoznat. Při poslechu plic je slyšet charakteristický zvuk připomínající odepínání suchého zipu nebo chůzi po zmrzlém sněhu, tzv. krepitus. Lidé, kteří nemocí trpí, také mívají paličkovité prsty s nehty tvaru hodinového sklíčka. U nemoci, jako je idiopatická plicní fibróza, je rychlost diagnózy naprosto zásadní, protože v pozdějších stadiích už pacientovi neumíme pomoci,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

S podezřením na tuto nemoc odešlo po Týdnu idiopaticképlicní fibrózy z ordinací pneumologů celkem 45 lidí. U 3 z nich ji další vyšetření definitivně potvrdila, u zbylých 42 lékaři našli jiné vážné plicní nemoci. U jednoho pacienta zhoubný a u druhého nezhoubný nádor plic, v jednom případě dokonce diagnostikovali srdeční selhání. U 90 příchozích objevili astma a chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Do Týdne idiopatické plicní fibrózy se zapojilo 58 ambulancí ve 14 krajích, vyšetřit se přišlo 793 lidí, nejvíce v Praze (121) a v Hradci Králové (120), nejméně v kraji Zlínském (17).

„Nemoc se zpočátku projevuje zadýcháváním a kašlem, a protože se většinou vyskytuje až po šedesátce, řada nemocných nepovažuje pokašlávání a zadýchávání za příznak těžké nemoci, ale za projev vyššího věku. Přisuzují to ztrátě kondice nebo následku kouření. Návštěvu lékaře tak oddalují a přicházejí pozdě,“ doplňujeMUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) ČPFS. Někdy projevy idiopatické plicní fibrózy zamění za jinou plicní či srdeční nemoc samotní lékaři. V centrech pro diagnostiku a léčbu intersticiálních plicních procesů se nyní léčí zhruba 50 % těch, co by moderní léčbu potřebovali a měli na ni nárok. Odborníci odhadují, že v tuzemsku trpí idiopatickou plicní fibrózou přibližně 2 000 lidí.„Akce, které pro odhalení zbylých pacientů pořádáme, nesou své ovoce. Díky nim se daří zachytit nemoc a nabídnout léčbu těm, kteří by jinak vyšetření odkládali,“ uzavírá MUDr. Ivana Čierná Peterová, předsedkyně ambulantních pneumologů. Další Týden idiopatické plicní fibrózy i s otevřenými ambulancemi plánuje odborná společnost opět na podzim letošního roku.

O idiopatické plicní fibróze

Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci zpomaluje léčba, která v tuzemsku existuje pouhých 7 let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Projevy idiopatické plicní fibrózy lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc, zápal plic či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom idiopatická plicní fibróza obvykle zabíjí do 3 let. S léčbou ale může pacient vzdorovat roky a zvyšuje se jeho šance, že se dočká transplantace plic. Více informací na www.plicnifibroza.cz
_________________________________________________________________________________________ 

 

Pneumologové vyšetřili plíce 1 480 lidem

U 22 % zřejmě našli chronickou obstrukční plicní nemoc

Praha, 13. 12. 2018 – Více než pětina lidí nemá plíce v pořádku – zjistili to čeští pneumologové při letošním Světovém dnu chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Na stáncích v nákupních centrech a v otevřených ordinacích pneumologů vyšetřili plíce 1 480 zájemcům. Normální nález nemělo 22 % vyšetřených – to je o 10 % více než při stejné akci v loňském roce.

Preventivní vyšetření pořádal u příležitosti Světového dne CHOPN Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN) s Českou pneumologickou a ftizeologickou společností (ČPFS) už popatnácté. Letos své dveře otevřelo 82 plicních ambulancí po celé republice. Zájemci mohli v listopadu využít měření plicních funkcí i na stáncích v obchodních centrech v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci a Hradci Králové.

„Letos se přišlo nechat vyšetřit 1 480 zájemců – 835 jich navštívilo některou z ambulancí, 645 lidí přišlo ke stánku v obchodním centru,“ popisuje předseda ČOPN prim. MUDr. Stanislav Kos, CSc. a doplňuje: „Návštěvníkům lékaři provedli jednoduché vyšetření pomocí spirometrie. U 22 % z nich pojali podle naměřených plicních funkcí podezření na CHOPN a doporučili jim další vyšetření.“ Loni lékaři vyšetřili plíce 1 512 zájemcům, podezření na CHOPN zaznamenali u 12 % z nich.

V současnosti se s CHOPN u plicních lékařů léčí přibližně 300 000 pacientů, dalších zhruba 300 000 lidí o své nemoci neví. Zpočátku se onemocnění projevuje chronickým kašlem, lidé se zadýchávají, vykašlávají hleny a jsou unavení. „Pokud se nezačnou zavčas léčit a nepřestanou okamžitě kouřit, končí desítky z nich ročně s výrazným zhoršením příznaků, takzvanou těžkou exacerbací, na akutním příjmu českých nemocnic,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice. CHOPN mají z 80 % kuřáci, přestat kouřit je tak prvním pokynem, který pacient od lékaře kromě diagnózy uslyší.

Lidé by se měli o své zdraví starat celoročně a nečekat jen na veřejné preventivní akce. Pokud někdo dlouhodobě kašle nebo se zadýchává, měl by navštívit svého praktického lékaře kdykoliv během roku. Ten jej vyšetří a v případě podezření na plicní onemocnění odešle ke specialistovi,“ dodává předseda ČOPN Stanislav Kos.

Časný záchyt nemoci je pro prognózu zásadní. Čím dříve lékař CHOPN pacientovi zjistí, tím větší šanci má na úspěšnou léčbu. 

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz. 

Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)

Je odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je jedním z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.plicnilekarstvi.cz
_________________________________________________________________________________________ 

 

Plicní lékaři hledají 300 000 lidí s CHOPN

Pomůže jim screening

Praha, 13. 11. 2018 – „Hledá se 300 000“, takto by zněl titulek pomyslného inzerátu plicních lékařů, kteří se snaží najít ty, jež mají závažnou plicní nemoc a neví o tom. Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) v ČR ročně „zabije“ 3 500 lidí, fatálním následkům choroby se lze přitom vyhnout včasným zahájením léčby a změnou životních návyků. V počátečních stadiích ji však lidé zaměňují za astma, nebo její projevy ignorují. Od letošního října startuje dvouletý pilotní screeningový program, který pomůže odhalit nemoc včas. Plicní lékaři jej představují v rámci Světového dne CHOPN, jenž letos připadá na 21. listopadu.

Plošného screeningu se zúčastní lidé ve 13 krajích České republiky. Projekt realizuje Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR a Česká pneumologická a ftizeologická společnost (ČPFS) ve spolupráci s praktickými lékaři Společnosti všeobecného lékařství (SVL). „Vybraný plicní lékař začne úzce spolupracovat se 4 až 5 praktickými lékaři. Ti mu budou posílat rizikové pacienty k preventivní prohlídce. Podle plánů by tak během dvouletého projektu mělo touto prohlídkou projít až 7 000 rizikových osob. Člověk, který splní rizikové faktory, jako je věk nad 40 let, kouření průměrně 1 krabičky denně po dobu 10 let, zadýchávání se při klidné chůzi do prvního či druhého patra, může přímo oslovit plicního lékaře zapojeného do projektu. Tedy i v případě, že jeho praktický lékař se projektu neúčastní. Seznam zapojených plicních lékařů uveřejní ÚZIS a ČPFS na svých internetových stránkách. Když se podobný screening prováděl v Itálii, Dánsku nebo ve Velké Británii, našli pneumologové CHOPN u 10–35 % účastníků,“ vysvětluje doc. MUDr. Vladimír Koblížek Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a vědecký sekretář ČPFS.

Právě včasné odhalení nemoci umožní efektivnější léčbu, což by reálně mohlo pomoci zkvalitnit život nemocných a snížit úmrtnost na CHOPN. Pilotní projekt, financovaný Evropským sociálním fondem (Operačním programem Zaměstnanost), ověří, zda by mohl být tento screening v budoucnu zaveden v České republice celoplošně.

V současnosti se s CHOPN u plicních lékařů léčí přibližně 300 000 pacientů, dalších zhruba 300 000 o své nemoci zatím neví. Zpočátku se nemoc projevuje jako chronický kašel, lidé se zadýchávají, vykašlávají hleny a jsou unavení. Pokud se zavčas nezačnou léčit a nepřestanou okamžitě kouřit, končí desítky z nich ročně s výrazným zhoršením příznaků (těžkou exacerbací) na akutním příjmu českých nemocnic. „Záchranky je přiváží ve stavu, kdy nemohou dýchat, kašlou, jsou zmatení a vzplanutí nemoci je přímo ohrožuje na životě,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice. „Léčba exacerbace CHOPN je pro zdravotní systém velmi nákladná a stojí tisíce korun na pacienta. Zbytečně tak zatěžuje zdravotní systém, protože drtivému počtu těchto příhod by se dalo vhodnou a včasnou léčbou předejít. Kromě toho každá taková příhoda snižuje plicní funkce konkrétního pacienta.” CHOPN mají z 80 % kuřáci, přestat kouřit je tak prvním pokynem, který pacient od lékaře kromě diagnózy uslyší. Kromě pilotního screeningového programu se pneumologové pokusí zachytit pacienty při tradičním dnu otevřených ambulancí plicních lékařů, jenž chystají v 82 ambulancích ve všech krajích České republiky. Lidem zde lékaři zkontrolují plíce pomocí spirometrie. Přesný seznam ambulancí, kde dveře otevřou, je k nahlédnutí na www.copn.cz a www.plicnilekarstvi.cz. „Loni jsme při této akci vyšetřili 1 512 lidí a u 12 % z nich podezření na CHOPN skutečně objevili,“ říká primář MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).

Kromě toho si lidé mohou nechat zkontrolovat stav plic na stáncích v obchodních domech, vždy od 12 do 19 hodin, a to:
17. 11. – Avion Shopping Park, Brno
18. 11. – Forum Nová Karolina, Ostrava
19. 11. – Aupark, Hradec Králové
20. 11. – Galerie Šantovka, Olomouc
21. 11. – OC Nový Smíchov, Praha 

Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP (ČPFS)

Je odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je jeden z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.plicnilekarstvi.cz.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů s plicními nemocemi. Největší pacientskou sekci spolku tvoří právě pacienti s CHOPN. Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.
_________________________________________________________________________________________ 

 

Lidí s tuberkulózou mírně ubylo

Praha, 21. 3. 2018 – Tuberkulózou v České republice loni onemocnělo 471 lidí, z toho 6 dětí. 23 pacientů nemoci podlehlo. Drtivě převládají muži, 31 % nemocných jsou cizinci. Nejvíce cizinců s TBC lékaři objevili v Plzeňském kraji. Obvykle si přitom drží prvenství v zastoupení cizinců s tuberkulózou Praha. Největší skok směrem nahoru zaznamenali v Jihomoravském kraji, a to o 19 na 66 pacientů.

Vyplývá to z nejnovějších předběžných statistik národního Registru TBC za loňský rok, které lékaři tradičně zveřejňují v rámci Světového dne boje proti tuberkulóze. Den, kdy si připomínají odhalení bacilu Mycobacterium tuberculosis německým lékařem Robertem Kochem, letos opět připadá na 24. března.

„Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s TBC především Rumuni a Bulhaři, kteří zde pracují v montovnách. Na jihu Moravy přispívají k vysokému číslu zejména vězni v místní vazební věznici, kteří si TBC donesli z civilního života. A nezanedbatelnou část nemocných na jižní Moravě, především v Brně, tvoří bezdomovci,“ vysvětluje MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou. „Čísla nám ukazují značný převis mužů – 344 z celkového počtu. Mezi nimi jsou vězni, bezdomovci, narkomani, závislí na alkoholu, kuřáci, cizinci na ubytovnách apod.“

Čísla podle prof. MUDr. Vítězslava Kolka, DrSc., předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) a České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO), potvrzují fakt, že Česká republika patří k zemím s nejnižším výskytem tuberkulózy na světě. „Důvodem je systematická práce českých pneumologů, kteří provádějí diagnostiku, léčbu i protiepidemická opatření. Nesmíme ale polevit a nadále se soustředit na problematické skupiny obyvatel, například ze zemí s vysokým výskytem TBC, vyšetřovat osoby žádající o azyl, ale i bezdomovce a specifické skupiny se sníženou imunitou,“ říká prof. Kolek. Podle předběžných údajů z registru za rok 2017 klesl počet nemocných dětí, a to z 10 na 6, všechny případy TBC byly mezi romskými dětmi. Průměrný věk pacientů s tuberkulózou je 50 let.

Plicní lékaři chtějí otevřít diskuzi na téma délky hospitalizace a izolace pacientů s tuberkulózou. V současné době – jakmile zjistí u pacienta přítomnost tuberkulózy – jsou povinni jej izolovat. Pacient tak tráví týdny, někdy i měsíce v nemocnici.

„V průměru u nás tuberkulózní pacienti stráví 2 až 3 měsíce, dokud nejsou tzv. kultivačně negativní. Když si spočítáme, že 1 den v nemocnici stojí 1 000 korun, celá hospitalizace a izolace takového člověka přijde minimálně na 60 000 korun. Pokud je to komplikovanější pacient, pak se částka šplhá i ke 300 000 korunám. Tyto náklady řeší nemocnice, které podle právních předpisů musí tuberkulózní pacienty léčit a izolovat od okolí,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze.

Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské Unie je Česká republika raritou – prakticky nikde jinde totiž všechny pacienty, a to včetně těch, kteří mají pouhé podezření na tuberkulózu, nezavírají. „Ještě v 50. a 60. letech minulého století dokonce chodili lidé s tuberkulózou do práce, protože to hospodářská situace vyžadovala. Jen ti s nejtěžší formou tuberkulózy zůstávali v léčebnách,“ říká prof. Vašáková.

V evropských zemích pacienty s TBC sledují stejně, jako jiné infekční pacienty – například HIV pozitivní. Zdravotní sestra je navštěvuje doma a kontroluje, zda užívají léky a nosí roušku. Tuberkulózní pacienty, kteří nemají vhodné rodinné zázemí, kontrolují dohledoví pracovníci hygieny a policie. „Severské země takový režim praktikují léta a nemají sebemenší problém s vyšším výskytem tuberkulózy v zemi,“ dodává prof. Vašáková.

Tuberkulóza je infekční onemocnění, které se přenáší z člověka na člověka. Pro nemoc je typický déletrvající kašel s vykašláváním hlenů, zhoršený dech, teplota a pocení, celková slabost a váhový úbytek, bolesti na hrudníku nebo vykašlávání krve.

O společnosti ČARO

Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO) je institucí, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace WHO. Cílem je v České republice výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz.

O společnosti ČPFS

Odborná společnost plicních lékařů, která garantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně TBC. Je součásti České lékařské společnosti J. E. Purkyně, vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborná setkání a provádí vědeckou činnost. Péči o TBC zajišťuje komplexně včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření. Více informací na www.plicnilekarstvi.cz.
__________________________________________________________________________________________ 

 

CHOPN nabývá na síle, život stojí 3 500 Čechů ročně

Praha, 13. 11. 2017 – Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) se stává čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí doma i ve světě. Podle plicních lékařů se v nejbližších letech dostane až na třetí místo pomyslného mortalitního žebříčku. Na tuto plicní nemoc v ČR ročně zemře přes 3 500 lidí, tedy o 70 % více než v posledních 10 letech. Ve světě se roční úmrtnost šplhá k 3 milionům.

Podle předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) prof. MUDr. Vítězslava Kolka, DrSc., se s CHOPN v podobě chronického kašle, zadýchávání, únavy a vykašlávání hlenů potýká bezmála 700 000 Čechů. „Léčíme pouze 250 000 z nich. Přesně 145 000 mužů a 105 000 žen. Zbytek lidí o své nemoci neví. Přestože jim není dobře, k lékaři nejdou. Trápí se a zhoršují si CHOPN špatnými životními návyky, pobytem v prašném prostředí nebo kouřením,“ říká profesor Kolek. Léčba CHOPN je přitom v Česku na vysoké úrovni. Podle MUDr. Vladimíra Koblížka Ph.D., zástupce přednosty pro vědu a výzkum Plicní kliniky FN v Hradci Králové, mají čeští pneumologové pro nejzávažnější případy k dispozici nejmodernější léčebné postupy, jako plicní transplantace, bronchoskopické výkony, léčbu pomocí domácích ventilátorů, kyslíku a řadu nových inhalačních léků. „Co se způsobů a možností týče, jsme na tom nejlépe ve střední Evropě. Jako jedna z mála evropských zemí máme k dispozici plně hrazenou augmentační léčbu. Ta účinně zpomaluje destrukci plicní tkáně a zlepšuje prognózu – prodlužuje život o více jak 5 let – u pacientů s genetickým deficitem. Ten je zodpovědný za časný vznik CHOPN u mladších lidí,“ vysvětluje lékař. Od roku 2013 má ČR moderní léčebné doporučení pro ambulance a rovněž unikátní databázi těžkých pacientů systematicky sledovaných v krajských a univerzitních nemocnicích. Péče o těžké pacienty je však velmi nákladná a její efekt není optimální. „Velká část plic je totiž v pozdní fázi onemocnění nevratně zničena,“ doplňuje MUDr. Koblížek.

Největší důraz čeští plicní lékaři kladou na účinnou primární prevenci vzniku této extrémně závažné choroby. „Boj proti cigaretové závislosti je nejúčinnějším nástrojem ve válce proti CHOPN. Dokáže zcela zastavit destrukci plic – zejména pokud k němu dojde v časné fázi choroby. Důležitým doplňkem primární prevence je časné cílené vyhledávání nemocných ve skupině osob s velkým rizikem jejího vzniku,“ říká MUDr. Koblížek Ph.D.

U těch, kteří o své nemoci ví a léčí se, se plicní lékaři často setkávají s tím, že neumí správně používat inhalátory, přes které dostávají do plic léčivé látky. „Jezdíme po republice a učíme seniory správnou inhalační techniku. Všechny nabádáme, aby se hýbali a ušli denně alespoň 4–5 tisíc kroků. Tělesná zdatnost je pro léčbu CHOPN nesmírně důležitá,“ uvádí MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).

V rámci Světového dne CHOPN, který letos připadá na 15. 11., zorganizoval ČOPN společně se Sekcí ambulantních pneumologů Den otevřených dveří v ambulancích plicních lékařů. V celkem 80 ordinacích po celé republice se 22. 11. otevřou dveře všem, kteří chtějí probrat svůj stav s plicním lékařem. „Přesný seznam míst najde veřejnost na stránkách www.copn.cz a www.plicnilekarstvi.cz. Loni jsme při podobné akci zkontrolovali 851 lidí a patologické nálezy zjistili u 120 z nich, vzpomíná MUDr. Kos.

Dalším místem, kde si mohou lidé zkontrolovat stav plic, jsou stánky v obchodních centrech. Zde budou plicní lékaři společně se zdravotními sestrami provádět měření funkčnosti plic – takzvanou spirometrii. V případě nálezu dostanou lidé doporučení ke svému spádovému lékaři.

Podle profesora Kolka jdou aktivity českých pneumologů ruku v ruce s aktivitami Evropské respirační společnosti (ERS), která má 34 000 členů. Díky společnému členství mají čeští plicní lékaři přímý přístup ke všem nejnovějším odborným informacím a společně také postupují v edukačních aktivitách pro veřejnost v rámci dlouhodobé kampaně Zdravé plíce pro život.

Kde se letos měří v čase od 12 do 19 hodin:

20. 11. – Hradec Králové, Aupark

21. 11. – Olomouc, Šantovka

22. 11. – Praha, OC Letňany

Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP (ČPFS)

Je odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie, hlavními směry odborného zaměření oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je jeden z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.plicnilekarstvi.cz.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecné povědomosti o problematice plicních nemocí a organizování aktivit, sloužících ke zlepšení situace pacientů s plicními nemocemi. Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.
__________________________________________________________________________________________

 

Češi znají zdraví svých plic

Česká republika, 19. října 2017 – Idiopatická plicní fibróza (IPF) je zákeřné a nenápadně začínající plicní onemocnění, které ročně v České republice usmrtí desítky pacientů. Rizikovou skupinou jsou zejména lidé nad 45 let, kteří se snadněji zadýchávají. Právě pro ně byly připraveny v rámci Světového týdne IPF akce, jež měly upozornit na včasnou diagnózu tohoto onemocnění a poskytnout možnost vyšetření od specializovaných lékařů.

Osvětová kampaň začala 15. září 2017 v Praze (OC Smíchov), kde byly pro návštěvníky nachystány informační stánky s odborníky – pneumology. O den později pokračovala v Brně (Avion Shopping park) a na závěr hostovala v neděli 17. září v Ostravě (Avion Shopping park). Specializovaní plicní lékaři pacientům provedli vyšetření potenciálních příznaků IPF a při podezřelém nálezu je zaslali na specializované plicní vyšetření.

Světový týden IPF se poté přesunul přímo do ordinací plicních lékařů. V pátek 20. září mohli lidé navštívit 68 pneumologických ambulancí po celé České republice a nechat se vyšetřit. Týkalo se to zejména těch, kteří se rychle zadýchávají při námaze, při chůzi a později i v klidu, rychle se unaví nebo je trápí častý kašel a patří do rizikové skupiny. „Akce se zúčastnilo několik desítek ambulancí, především terénních, ale i při nemocnicích a plicních klinikách po celé České republice. Celkem bylo vyšetřeno 155 osob a bylo vysloveno šest podezření na onemocnění IPF. Při vyšetření pacientů byly zjištěny v cca 10-20 procentech případů odchylky ve funkčních parametrech při vyšetření funkce plic a těmto pacientům bylo navrženo jejich dovyšetření,“ uvádí předsedkyně ambulantních pneumologů České pneumologické ftizeologické společnosti (ČPFS) MUDr. Ivana Čierná Peterová.

 „V ordinacích jsme se setkali se zájmem ze strany pacientů, což nás velmi potěšilo. Věříme, že podobné akce mají velký význam z důvodu včasné diagnostiky a léčby plicních nemocí obecně a u IPF především. Díky nové moderní terapii s včasné diagnostice IPF je možno zlepšit kvalitu života a především i prognózu pacienta s IPF. Jako pneumologové se těšíme na další ročníky,“ dodává. Kampaň si dala za cíl informovat veřejnost o onemocnění IPF a upozornit na důležitost včasného rozpoznání příznaků. Při objevení nemoci v pokročilém stádiu už léčbu nejde nasadit a pacient obvykle umírá do tří let. V opačném případě může vzdorovat roky a zvyšuje se u něj šance, že se dočká transplantace plic.

„Velká část pacientů nepovažuje zpočátku pokašlávání a zadýchávání za příznak těžké nemoci, ale za projev stárnutí, ztráty kondice či následek kouření a návštěvu odborníka oddalují. Průběh nemoci lze přitom zpomalit nebo zastavit včasným nasazením léčby,“ upozorňuje prof. MUDr. Martina Vašáková, PhD, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) ČPFS. IPF ve světě trpí na pět milionů lidí. Důvody vzniku nemoci nebyly dosud odhaleny, ke vzniku napomáhá například kouření.
__________________________________________________________________________________________

 

Plicní fibrózu je třeba poznat včas. Málo známé nebezpečné onemocnění připomene osvětový týden

Praha, 14. září 2017 – Zadýchávání se při námaze, při chůzi a později i v klidu, rychlá únava, kašel, v pozdějších fázích porucha okysličení krve. To jsou nejčastější projevy idiopatické plicní fibrózy (IPF), málo známého, ale velmi nebezpečného onemocnění dýchacího systému. Na nutnost včasné diagnózy budou od pátku 15. září upozorňovat akce, kterými se Česká republika zapojí do kampaně Světový týden IPF.

Zákeřná a nenápadně začínající plicní nemoc ročně v České republice usmrtí desítky pacientů. Poškozuje plicní sklípky, zajizvuje je, plíce tuhnou a takto nemocný se nemůže nadechnout. Pokud je onemocnění diagnostikováno včas a je nasazena léčba, může pacient vzdorovat roky a zvyšuje se jeho šance, že se dočká transplantace plic. Při objevení nemoci v pokročilém stádiu už léčbu nejde nasadit. Bez ní IPF obvykle zabíjí do tří let.

„Velká část pacientů nepovažuje zpočátku pokašlávání a zadýchávání za příznak těžké nemoci, ale za projev stárnutí, ztráty kondice či následek kouření a návštěvu odborníka oddalují. Průběh nemoci lze přitom zpomalit nebo zastavit včasným nasazením léčby,“ upozorňuje prof. MUDr. Martina Vašáková, PhD, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti. IPF ve světě trpí na pět milionů lidí. Důvody vzniku nemoci nebyly dosud odhaleny, ke vzniku napomáhá například kouření.

Rizikovou skupinou jsou zejména lidé nad 45 let, častěji muži, kteří se snadněji i při menší námaze zadýchávají. Právě ty organizátoři zvouo tomto víkendu do tří měst, kde bude možné absolvovat základní vyšetření, které napoví více. Infostánky s odborníkem-pneumologem budou od 11 do 19 hodin připraveny v pátek 15. září v Praze (OC Nový Smíchov), o den později v Brně (Avion Shopping park) a na závěr v neděli 17. září v Ostravě (Avion Shopping park). Specializovaný plicní lékař pacientům provede vyšetření potenciálních příznaků, při podezření na IPF jej zašle na specializované odborné pracoviště.

Kdo z rizikových pacientů nebude mít cestu v uvedenou dobu do některého z tří největších měst Česka, nemusí zoufat. Ve středu 20. září se po celé republice otevřou dveře 68 ordinací plicních lékařů, kteří se budou věnovat každému, kdo projeví o preventivní vyšetření zájem. Seznam pracovišť, kde bude možné prohlídku bez objednání absolvovat, naleznou zájemci na webu www.plicnifibroza.cz.

Odborníci doporučují, aby lidé se zmíněnými dýchacími problémy nespoléhali jen na svého praktického lékaře, ale zašli právě na specializované pneumologické pracoviště. Celé vyšetření nepřesáhne dobu dvaceti minut. „Lékař si promluví s návštěvníkem ambulance o potížích, zeptá se na rodinu a nemoci, koníčky, zda kouří a v jakém prostředí pracuje. Poté si příchozího poslechne, změří tlak, puls, nasycení kyslíkem, provede spirometrii, která ukáže, jaká je kapacita plic. Součástí vyšetření je poslech fonendoskopem na zádech v místě, kde jsou dolní části plic. IPF je totiž možné jasně určit z charakteristického zvuku dechu, připomínajícího odepínání suchého zipu,“ říká předsedkyně ambulantních pneumologů MUDr. Ivana Čierná Peterová.

Pořádající Sekce intersticiálních plicních procesů (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti věnuje speciálně idiopatické plicní fibróze velké úsilí, a kromě snahy o rozšíření informací o této nemoci mezi ostatní lékařskou, ale i laickou veřejnost založila a vede i registr idiopatické plicní fibrózy EMPIRE (European Multipartner IPF registry). Ten kromě center v České republice zahrnuje i centra na Slovensku, v Polsku a Maďarsku, přidružuje se Srbsko, Slovinsko, Chorvatsko a Turecko.  
__________________________________________________________________________________________

 

Pneumologové zvou zadýchávající se lidi nad 45 let: přijďte se nechat vyšetřit

Praha, 14. září 2017– Lidé nad 45 let, častěji muži, kteří se snadněji i při menší námaze zadýchávají, jsou rizikovou skupinou s možným výskytem Idiopatické plicní fibrózy (IPF). Lidé ze Středočeského kraje, kteří splňují tato napovídající kritéria, si mohou zdraví svých plic přijít překontrolovat ve středu 20. září, kdy se celkem 20 specializovaných pneumologických ambulancí v regionu zapojí do Světového týdne IPF a otevře ve své ordinační době dveře zájemcům o preventivní vyšetření.

Zákeřná a nenápadně začínající plicní nemoc ročně v České republice usmrtí desítky pacientů. Poškozuje plicní sklípky, zajizvuje je, plíce tuhnou a takto nemocný se nemůže nadechnout. Pokud je onemocnění diagnostikováno včas a je nasazena léčba, může pacient vzdorovat roky a zvyšuje se jeho šance, že se dočká transplantace plic. Při objevení nemoci v pokročilém stádiu už léčbu nejde nasadit. Bez ní IPF obvykle zabíjí do tří let.

„Velká část pacientů nepovažuje zpočátku pokašlávání a zadýchávání za příznak těžké nemoci, ale za projev stárnutí, ztráty kondice či následek kouření a návštěvu odborníka oddalují. Průběh nemoci lze přitom zpomalit nebo zastavit včasným nasazením léčby,“ upozorňuje prof. MUDr. Martina Vašáková, PhD, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti.

Odborníci doporučují, aby lidé s popsanými dýchacími problémy nespoléhali jen na svého praktického lékaře, ale zašli na specializované pneumologické pracoviště. Celé vyšetření nepřesáhne dobu dvaceti minut. „Lékař si promluví s návštěvníkem ambulance o potížích, zeptá se na rodinu a nemoci, koníčky, zda kouří a v jakém prostředí pracuje. Poté si příchozího poslechne, změří tlak, puls, nasycení kyslíkem, provede spirometrii, která ukáže, jaká je kapacita plic. Součástí vyšetření je poslech fonendoskopem na zádech v místě, kde jsou dolní části plic. IPF je totiž možné jasně určit z charakteristického zvuku dechu, připomínajícího odepínání suchého zipu,“ říká předsedkyně ambulantních pneumologů MUDr. Ivana Čierná Peterová.

Ambulance ve Středočeském kraji, které budou IPF 20. září vyšetřovat:

Ordinace chorob plicních
Gürttlerová Elena
Palackého 5
222 928 360
Plicní ambulance Nem. Na Homolce
Hrouda Pavel, Šotola Mical, Voňková Kateřina
Roentgenova 2
257 273 006
Pneumo-host s.r.o.
Slováková Alena
Seidlerova 2451/8
731 112 145
Pneumo-host s.r.o.
Skácel Zdeněk
Seidlerova 2451/8
731 112 145
Pneumo-host s.r.o.
Pekárek Zdeněk
Seidlerova 2451/8
731 112 145
Plicní ambulance Poliklinika Kartouzská
Stachová Ivana
Kartouzská 6
723 178 758
Plicní ambulance Poliklinika Kartouzská
Zatloukalová Ivana
Kartouzská 6
257 329 639
Next Clinic-Ambulance Gepamed
Vlachová Alena
Jugoslávských partyzánů 15
273 130 991
Poliklinika
Povýšilová Lenka
Pod Mariánkou 1906
233 353 434
Pneumologie - Poliklinika Nové Butovice
Kalina Pavel
Seydlerova 2451
296 113 283
Plicní klinika Bulovka (/OC Letňany)
předn. doc. Pauk Norbert
Budínova 67/2
266 082 080
Poliklinika Budějovická, Medicon
Bártů Václava
Budějovická
261 006 456
Nem. Rudolfa a Stefanie
Bláhová Markéta, Bláha Michal
Máchova 400
317 724 044
Plicní interna s.r.o.
Havlíková Alena
Žižkova 418/3
317 756 538
Ordinace plicního lékaře
Čierná-Peterová Ivana, Kopecká Pavlína, Švehlová Jana
Na Kopečku 199
228 850 828
Pneumologie a ftizeologie CZP Jirny
Bártíková Irena
Tovární 19
326 814 010
Ambulance plicních nemocí s.r.o.
Ryndová Jitka
V. Klementa 865
326 997 544
Respiro-MB s.r.o. - Plicní amb.
Baerová Michaela
Jaselská 181
774 367 316
Plicní ordinace
Dindoš Ján
Kojetická 1021
315 685 498
Medibre s. r. o.
Brejchová Martina
Masarykova 47/105
733 636 850


Seznam všech ambulancí v České republice, kde je možné prohlídku absolvovat, najdou zájemci na webu www.plicnifibroza.cz. IPF ve světě trpí na pět milionů lidí. Důvody vzniku nemoci nebyly dosud odhaleny, ke vzniku napomáhá například kouření.

Pořádající Sekce intersticiálních plicních procesů (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti věnuje speciálně idiopatické plicní fibróze velké úsilí, a kromě snahy o rozšíření informací o této nemoci mezi ostatní lékařskou, ale i laickou veřejnost založila a vede i registr idiopatické plicní fibrózy EMPIRE (European Multipartner IPF registry). Ten kromě center v České republice zahrnuje i centra na Slovensku, v Polsku a Maďarsku, přidružuje se Srbsko, Slovinsko, Chorvatsko a Turecko.  
__________________________________________________________________________________________

 

Pneumologové: díky zákonu klesne počet plicních nemocí

Plicní lékaři slaví výročí, Světový den bez tabáku a zákaz kouření

Praha, 30. 5. 2017 - Ústup závažných plicních chorob jako jsou rakovina plic, chronická obstrukční plicní nemoc nebo astma, čekají v nejbližších letech čeští plicní lékaři. Důvodem je zákon, který od 31. 5. 2017 zakazuje kouření v restauracích a dalších krytých veřejných prostorách. Na stejný den připadá i Světový den bez tabáku. Plicní nemoci jenom v tuzemsku připraví ročně o život více než 10 000 lidí, léčba stojí miliony korun, za nejčastější rizikový faktor vzniku respiračních chorob označují lékaři kouření, a to jak aktivní, tak pasivní.

Aby oslavili zákon, světový den a zároveň 10 let České aliance proti chronickým respiračním nemocem (ČARO), uspořádali dnes pneumologové výroční konferenci Plicní nemoci a kouření – 10 let boje za zdravé plíce. Přijel i předseda Globální aliance proti chronickým respiračním onemocněním Světové zdravotnické organizace (WHO) Nikolai Khaltaev.

„Za zákon jsme bojovali řadu let. Ze zkušeností ze světa totiž víme, že represe v podobě vyšší ceny cigaret, daně z prodeje tabákových výrobků a zákazy kouření na veřejných místech opravdu fungují. To, že se povedlo zákaz prosadit i u nás považujeme za obrovské zadostiučinění. Dostali jsme se do skupiny zemí, kde už zákon léta funguje, jako je Irsko, Španělsko, Itálie či Řecko. Na zákon zatím čeká Rakousko a některé části Německa,“ uvedl prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., předseda ČARO a České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.

Jak uvedl Dr. Nikolai Khaltaev, plicní nemoci mají ve světě na svědomí každé 5 úmrtí. „Léčba onemocnění plic ročně v Evropě stojí 380 miliard EUR. Například  CHOPN celosvětově zabije 3,4 milionu lidí za rok a náklady na léčbu se pohybují kolem 140 miliard EUR. Tuto nemoc z 90 % zapříčiňuje právě kouření,“ říká Khaltaev.

Podle prof. MUDr. Evy Králíkové, CSc. z Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN jsou v české populaci tři čtvrtiny nekuřáků. „Čekáme proto, že se i u nás zvýší příjem pohostinského průmyslu a že stejně jako v jiných zemích bude také většina kouřící čtvrtiny obyvatel nekuřácké prostředí podporovat. O několik procent klesne prodej cigaret - někteří přestanou kouřit, protože zákaz pro ně bude poslední kapka. Jiní kouření omezí - musí s cigaretou ven - a hlavně méně mladých začne,“ říká prof. Králíková. S tím souhlasí profesor Kolek, podle něhož například děti budou vnímat, že kouření a jídlo nejdou dohromady. 

Podle prof. Králíkové omezí kuřáci i kouření doma. „Všimnou si, jak příjemné je prostředí bez zápachu. Proto byl o zákon takový boj. Nekuřácké prostředí je benefitem jak pro stát, tak pro pohostinství, pro zdravotnictví  - klesne například počet akutních srdečních infarktů, o samotných kuřácích nemluvě. Naši pacienti se na zákon moc těší - zakouřená hospoda byla pro ně typickým místem, které je lákalo opět sáhnout po cigaretě,“ doplňuje prof. Králíková, které vede Centrum pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN v Praze. 

V současnosti bojují čeští pneumologové s vysokými počty pacientů s CHOPN (cca 800 000), astmatiků (cca 800 000), s rakovinou plic, kdy každý rok přibude zhruba 6 000 nově nemocných. „Alarmující je stálý vzestup karcinomu plic u žen, u nichž je druhou nejčastější příčinou úmrtí. Kuřákům se snažíme od závislosti pomoci, ne jen něco zakazovat bez podání pomocné ruky. Proto provozujeme centra pro odvykání kouření,“ doplňuje prof. Kolek.

O společnosti ČARO
Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO) je institucí, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace WHO. Cílem je v České republice výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz.

O společnosti ČPFS
Odborná společnost plicních lékařů, která garantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně TBC. Je součásti České lékařské společnosti J. E. Purkyně, vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborná setkání a provádí vědeckou činnost. Péči o TBC zajišťuje komplexně včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření. Více informací na www.plicnilekarstvi.cz.
__________________________________________________________________________________________

 

Tuberkulózy je méně – přesto ji mají stovky lidí

Rapidně vzrostl počet cizinců s TBC

Praha, 21. 3. 2017 – Počet lidí s TBC v tuzemsku meziročně klesl, a to o 22 osob. Lékaři odhalili TBC u 496 lidí. Zvyšuje se však počet cizinců nemocných tuberkulózou. V Praze dokonce podíl cizinců dosáhl 50 % ze všech nemocných. Plicní lékaři se potýkají s tuberkulózními pacienty, kteří nejsou pojištěni, jejich léčba stojí statisíce korun.

TBC lékaři připomínají v rámci Světového dne boje proti tuberkulóze, který je 24. března. Letos je to 135 let, kdy německý lékař Robert Koch odhalil bacil Mycobacterium tuberculosis, jenž TBC způsobuje.

„Řešíme rostoucí počet nepojištěných cizinců, kteří přijíždějí do České republiky z východní Evropy za prací, většinou ilegální. Léčba TBC stojí od 60 tisíc až po 300 tisíc korun, podle komplikovanosti onemocnění. Tyto náklady řeší nemocnice, které podle zákona a vyhlášky musí tuberkulózní pacienty léčit a izolovat od okolí. Náklady na léčbu těchto pacientů v českých zařízeních přesahují 3 miliony korun ročně,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze. Situaci s nepojištěnými cizinci, u kterých se v ČR zjistí tuberkulóza, řeší v současnosti plicní lékaři s Ministerstvem zdravotnictví. „V této souvislosti vydá Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Českou pneumologickou a ftizeologickou společností doporučený postup pro poskytovatele pracovně lékařských služeb a pro praktické lékaře pro dospělé, aby v rámci prováděných vstupních prohlídek u uchazečů o zaměstnání, kteří k nám přijíždějí ze zemí s výskytem TBC vyšším než 40 případů na 100 000 obyvatel, nařídili potřebná odborná vyšetření k vyloučení TBC,“ vysvětluje náměstkyně ministra a hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová. Podle aktuálních údajů z národního Registru TBC klesl počet lidí s multirezistentní formou TBC a to z 11 v roce 2015 na loňských 5. Tito pacienti nereagují na obvyklou léčbu a v nemocnici tak tráví měsíce i roky.

Podle prof. MUDr. Vítězslava Kolka, DrSc., předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) a České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO), patří Česká republika k zemím s nejnižším výskytem této infekce na světě. Důvodem je systematická práce českých pneumologů, kteří provádějí diagnostiku, léčbu i protiepidemická opatření. V současnosti máme dostatek očkovací látky pro rizikové děti, léků i diagnostických testů. Nesmíme polevit. Je třeba se soustředit na problematické skupiny obyvatel, například ze zemí s vysokým výskytem TBC, vyšetřovat osoby žádající o azyl, ale i bezdomovce a specifické skupiny se sníženou imunitou,“ říká prof. Kolek. Jak připomněl, léky jsou dostupné bez doplatků a lůžek pro nemocné je dostatek.

Podle MUDr. Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, ukazují letošní data především nárůst TBC u cizinců. Celková čísla za všechny tuberkulózně nemocné se nebudou výrazně lišit od čísel za rok 2015. Podle předběžných údajů loni tuberkulózou onemocnělo 337 mužů a 159 žen, na nemoc zemřelo 19 lidí. Kromě Prahy je nad celorepublikovým průměrem kraj Plzeňský, Ústecký, Liberecký a Pardubický. Průměrný věk nemocných je 51 let. U dětí (do 15 let) se TBC objevila v 9 případech.

Tuberkulóza je infekční onemocnění, které se přenáší z člověka na člověka. Pro nemoc je typický déle déletrvající kašel s vykašláváním hlenů, zhoršený dech, teplota a pocení, celková slabost a váhový úbytek, bolesti na hrudníku nebo vykašlávání krve.
__________________________________________________________________________________________

 

14 krajů – 4 vážné nálezy

U plicních lékařů se nechalo na IPF vyšetřit přes 1400 lidí

Praha, 13. února 2017 – Přes 1 400 lidí zavítalo v rámci Týdne idiopatické plicní fibrózy (IPF) do ordinací plicních lékařů ve 14 krajích a nechalo se prohlédnout. Ve 4 případech našli pneumologové IPF, u desítek dalších přišli na jiné plicní nemoci. Lékaři nyní zveřejnili výsledky loňské akce a tvrdí: letos ji zopakujeme! Včasný záchyt jim totiž umožní nasadit léčbu, která smrtelnou nemoc zbrzdí. IPF, na níž v tuzemsku ročně zemřou desítky pacientů, připomínají pneumologové v rámci Dne vzácných onemocnění. Ten letos připadá na 28. února.

„Týden IPF, při které jsme lidem nabídli možnost nechat se vyšetřit bez doporučení, zdarma v 45 ambulancích ve všech krajích ČR, přinesl ovoce. U pacientů, kde se podezření na IPF potvrdilo, jsme nasadili léčbu, která nemoc zpomalí a zachová kvalitu života. V desítkách případů jsme odhalili chronickou obstrukční plicní nemoc, astma, chronickou bronchitidu a srdeční choroby. Zachytili a nabídli jsme léčbu lidem, kteří by jinak vyšetření odkládali.Proto chceme letos na podzim akci zopakovat v ještě větším měřítku,“ doplňuje MUDr. Ivana Čierná Peterová, předsedkyně ambulantních pneumologů. Nejvíce lidí přišlo do ordinací otevřených v Praze (409) a Moravskoslezském kraji (162). „Při měření jsme vyšetřili celkem 21 žen a 20 mužů. Z toho bylo 17 nálezů. Celkem 6 pacientů jsme poslali na podrobnější vyšetření k úplnému vyvrácení IPF,“ komentovala MUDr. Jana Kociánová, která se do akce na Ostravsku zapojila.

„Čeští pacienti sice chodí do nemocnice a na pohotovost s každou virózou, ale paradoxně podceňují příznaky chronických nemocí a ignorují je,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, PhD., přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti. „V případě IPF je rychlost diagnózy naprosto zásadní, v pozdějších stádiích nemoci už pacientovi neumíme pomoci,“ doplňuje prof. Vašáková.

Jak je důležité zachytit nemoc v raném stádiu, dokazuje i případ Františka Poura (72) z Písku, kterému lékaři IPF diagnostikovali před 4 roky. Nemoc jej ale trápí mnohem déle. Jeho plicní lékařka nerozeznala IPF v počátku a téměř 3 roky předepisovala panu Františkovi kortikoidy v inhalátorech. Tato léčba panu Františkovi nemohla pomoci. K jinému plicnímu lékaři – do Strakonic - se dostal až po dlouhých letech trápení. Ten jej okamžitě odeslal do pražské Thomayerovy nemocnice, kde se pan František po patřičných vyšetřeních dozvěděl správnou diagnózu. „Vůbec jsem netušil, co nemoc obnáší, tak jsem hledal informace na internetu a prožíval nelehké chvíle, když jsem četl, jakou má nemoc prognózu,“ popisuje pan František. Lékařka z Thomayerovy nemocnice nabídla pacientovi účast v klinické studii, a František začal užívat nejmodernější léky, které IPF zpomalily. Nemoc však kvůli prvotní špatné diagnóze pokročila. „V tomto počasí se pohybuji jenom po bytě, sebemenší námaha mě zbaví dechu a musím se jít na chvíli nadýchat z kyslíkového přístroje. Těším se na jaro, kdy mohu vyrazit na kratší procházky,“ říká František Pour, o kterého se stará manželka.

Pro nemoc IPF je charakteristický zvuk, připomínající odepínání suchého zipu – krepitus. Ten lze slyšet při poslechu dýchání fonendoskopem. Lidé, kteří nemocí trpí, často mívají také tzv. paličkovité prsty s nehty tvaru hodinového sklíčka. V tuzemsku nyní funguje 17 Centerdiagnostiky a léčby intersticiálních plicních procesů, na něž se mohou pacienti a lékaři obrátit. Jejich seznam, včetně kontaktů, je uveden na: www.plicnifibroza.cz v záložce O idiopatické plicní fibróze.

O Idiopatické plicní fibróze

Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci zpomaluje léčba, která je v tuzemsku pouhých 5 let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Projevy IPF lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc, zápal plic či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stádiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom IPF obvykle zabíjí do 3 let. S léčbou ale může pacient vzdorovat roky a zvyšuje se jeho šance, že se dočká transplantace plic.
__________________________________________________________________________________________

 

Na CHOPN loni zemřelo 3 500 Čechů

Praha, 15. 11. 2016 – Chronický kašel, zadýchávání, únava, vykašlávání hlenů … s těmito potížemi, typickými pro Chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), se potýká přibližně 800 000 Čechů. Plicní lékaři však léčí pouze 250 000 z nich. Zbytek nemocných o tom, že má CHOPN, neví. Přestože jim není dobře, k plicnímu lékaři nejdou. Nemoc se postupně zhoršuje a každoročně na ni umírá čím dál více nemocných – upozorňují na to plicní lékaři v rámci Světového dne CHOPN, který letos připadá na 16. listopadu.

Za rok 2015 se počet úmrtí na CHOPN v ČR vyšplhal na 3 500 – nejvíce za posledních 10 let. Vyplývá to z nejnovějších údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Pro srovnání – v roce 2007 na nemoc zemřelo zhruba o 1 500 lidí méně. „Příčin je několik – lidé se dožívají vyššího věku, a tak se zkrátka k CHOPN „propracují“. Vznik a průběh nemoci však ovlivňuje stále dramatičtěji znečištěné ovzduší. Působí dlouhodobě, takže bohužel až nyní sklízíme „plody předchozích inverzí,“ říká MUDr. Vladimír Koblížek Ph.D., zástupce přednosty pro vědu a výzkum Plicní kliniky FN v Hradci Králové.

Přestože Česká republika patří v možnostech léčby plicních chorob k nejlepším v Evropě, většina pacientů si pro léky nepřijde. O nemoci totiž neví. „Vyzvali jsme proto 350 plicních ambulancí, aby 24. listopadu nabídli lidem bezplatné vyšetření, které by nemoc odhalilo včas,“ uvádí MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem. Seznam jednotlivých ambulancí a lékařů najdou zájemci na stránkách plicnilekarstvi.cz, v sekci Pro veřejnost. Lékaři tak nejenom dostanou šanci odhalit nemoc, ale také zkontrolovat, zda se neschovává za něco jiného. Například za srdeční potíže nebo zápal plic. „Novější poznatky o nemoci ukazují, že se CHOPN s astmatem může překrývat. To se týká přibližně 15 % nemocných. Ne všichni o tomto překryvu ví a užívají léky, které jim pomohou nemoc zvládat,“ vysvětluje prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Zatímco pro CHOPN je typická dušnost a vykašlávání hlenů, u astmatu lidé trpí záchvaty a jejich kašel je suchý a dráždivý.

V boji s CHOPN se evropští plicní lékaři přesouvají na pole personalizované léčby. „Volíme léčbu přesně podle typu pacienta. CHOPN má mnoho podob a každé z nich jsme schopni čelit na míru šitou léčbou,“ doplňuje prof. Kolek. „Je škoda, že i v dnešní době se mnoho lidí zbytečně nechá nemocí omezovat a nezajde včas k odborníkovi. Trápí se, aniž ví proč, a zhoršuje si nemoc špatnými životní návyky, pobytem v prašném prostředí nebo kouřením.“

Zájemce, kteří nabídku plicních lékařů využijí a dojdou si nechat zkontrolovat funkce svých plic, čeká podle prim. Kosa nebolestivé, spirometrické vyšetření. Návštěvníky, u nichž lékaři zjistí dýchací poruchy, dostanou možnost se objednat na další specializované vyšetření.

Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP (ČPFS)
Je odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie, hlavními směry odborného zaměření oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je jeden z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.plicnilekarstvi.cz.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)
Cílem je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecné povědomosti o problematice plicních nemocí a organizování aktivit, sloužících ke zlepšení situace pacientů s plicními nemocemi. Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.
__________________________________________________________________________________________

 

Nemoc ničí plíce a zabíjí

Naději pacientům přináší včasná léčba

Praha, 15. září 2016 – O kyslík bojuje kvůli smrtelné nemoci čím dál více lidí. Idiopatická plicní fibróza (IPF) ročně v České republice zabije desítky pacientů. Poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci brzdí léčba, která je v tuzemsku pouhých 5 let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Na IPF upozorňují lékaři v rámci Světového týdne IPF, který startuje 17. září.

Projevy IPF lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc, zápal plic či srdeční selhání. Bez správné léčby přitom IPF obvykle zabíjí do 3 let. S léčbou ale může pacient vzdorovat roky a zvyšuje se jeho šance, že se dočká transplantace plic. 

„Velká část pacientů nepovažuje zpočátku pokašlávání a zadýchávání za příznak těžké nemoci, ale za projev stárnutí, ztrátu kondice, či následek kouření. Mohou oddalovat návštěvu lékaře a velmi často, když už se k ní odhodlají, odchází domů utvrzeni ve svém přesvědčení, že „jenom“ stárnou,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, PhD, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti. To potvrzuje i příběh bývalého tiskaře, Radima Součka (73), který zhoršenému dýchání nepřikládal zprvu žádný význam. „Říkal jsem si – co taky chceš? Už seš starší, není divu, že se ti hůř dýchá,“ popisuje situaci Radim Souček. Potíže s dýcháním se však zhoršovaly a tak pan Souček vyrazil za plicní lékařkou. „Když jsem jí o tom řekl, že hůř dýchám, původně tomu nepřikládala větší důraz, ještě jsme na téma žertovali, že potíže s dýcháním má i ona. Po čase jí to však nedalo a poslala mě na specializované oddělení do nemocnice v Krči. A tam už padla finální diagnóza – plicní fibróza,“ vzpomíná pacient. Odborníci se tak rozhodli vyjít lidem vstříc a zorganizovali dny otevřených ambulancí, kam mohou přijít bez doporučení, poradit se a nechat vyšetřit plicními lékaři.

Jak prof. Vašáková uvádí, IPF lékaři často diagnostikují pozdě, v pokročilém stádiu. Projevy IPF jsou lehce zaměnitelné za jiné plicní či dokonce srdeční nemoci. „IPF je možné jasně určit při poslechu – lékař slyší charakteristický zvuk, připomínající odepínání suchého zipu. Lidé, kteří nemocí trpí, mívají také tzv. paličkovité prsty s nehty tvaru hodinového sklíčka,“ jmenuje prof. Vašáková. 

Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stádiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. „Pacienti s pokročilou plicní fibrózou mohou být po komplexním přešetření kandidáty transplantace plic. V konečných fázích nemoci jsou pacienti zcela odkázáni na kyslík, případně pocit nedostatku kyslíku můžeme mírnit i opiáty,“ říká prof. Vašáková. Rychlost a včasnost diagnózy je pro další průběh nemoci naprosto klíčová. V časných a málo pokročilých fázích nemoci totiž dovedeme plicní fibrózu a úbytek plicních funkcí zpomalit podáním účinných léků. Proto by ambulantní lékaři měli při prvním podezření okamžitě pacienta odeslat do některého ze 17 Center pro diagnostiku a léčbu intersticiálních plicních procesů, kam nyní doputuje pouhá čtvrtina z odhadovaných 2 000 pacientů s IPF. 

Co nejpřesnější informace o nemoci má přinést registr idiopatické plicní fibrózy - EMPIRE, do něhož se připojují evropské země, jako například Slovensko, Maďarsko, Polsko, Srbsko, či Chorvatsko. V současné době je v registru 984 pacientů, z toho 610 z ČR, 71 z Maďarska, 184 z Polska, 28 ze Srbska a 91 ze Slovenska. Odhadem nemocí ve světě trpí 5 milionů lidí. IPF se převážně vyskytuje u osob starších 45 let, spíše mužů. Důvody vzniku nemoci nejsou dosud známy. „Víme o vlivu genetiky, kouření, či dlouhodobém pobytu v prašných prostorách,“ dodává prof. Vašáková. 
Aby se povědomí o nemoci rozšířilo mezi veřejnost, otevřou se letos poprvé - v rámci Světového týdne IPF - ambulance plicních lékařů lidem v celé České republice. Letos vychází pacientská brožura, nemoci se věnuje také portál www.plicnifibroza.cz, který nabízí kontakty na odborníky a informace o možnostech účasti v klinických studiích.

O Sekci intersticiálních plicních procesů (SIPP)
SIPP České pneumologické a ftizeologické společnosti věnuje speciálně idiopatické plicní fibróze veliké úsilí a kromě snahy o rozšíření informací o této nemoci mezi ostatní lékařskou, ale i laickou veřejnost založila a vede i registr idiopatické plicní fibrózy EMPIRE (European Multipartner IPF registry). Ten kromě center v České republice zahrnuje i centra na Slovensku, v Polsku a Maďarsku a přidružuje se Srbsko, Slovinsko, Chorvatsko a Turecko. Registr dává možnost nahlédnout do epidemiologie IPF a do reálných léčebných výsledků této nemoci, při zavádění nových léků na plicní fibrózu dle údajů z registru lze vidět, kolik pacientů pro daný lék či klinickou studii mohou lékaři využít, a kterým konkrétním pacientům nový lék nabídnout.
SIPP také na základě mezinárodních doporučení a nových poznatků opřených o medicínu založenou na důkazech sestavuje doporučení k diagnostice a léčbě jednotlivých IPP. Dále se stará o zajištění sítě pracovišť specializovaných na péči o pacienty s IPP, aby lékaři věděli, kam se mají se žádostí o konzultaci, dovyšetření pacienta, či jeho léčbu obrátit. Podporuje výzkum a publikační aktivitu v oblasti IPP na území ČR.
__________________________________________________________________________________________

 

PLICNÍ LÉKAŘI BOJUJÍ ZA PACIENTY S CHOPN

S chronickou obstrukční plicní nemocí se potýká 800 000 lidí

Praha, 11. 11. 2015 – Dušnost, chronický kašel, únava, vykašlávání hlenů – to jsou typické příznaky chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), která v České republice trápí přibližně 14 % dospělých. I přes všechno úsilí plicních lékařů se daří léčit pouhou třetinu nemocných, téměř půl milionu lidí o své diagnóze neví. Celkový počet – 800 000 pacientů se nemění, loni přímo kvůli CHOPN zemřelo 3500 lidí, což je pětatřicetkrát více než na astma. 

„Zhruba 80 % všech případů CHOPN má na svědomí kouření. Nemoc je následkem chronického zánětu průdušek, který vede k jejich zužování a ke zvýšené tvorbě hlenu. Nejčastěji začnou pacienti pociťovat první příznaky po čtyřicítce, mnohdy je však přecházejí a plicního lékaře navštíví až v pokročilé fázi. Stává se, že jsou do nemocnice dovezeni až v dramatickém stavu dechové tísně a vyžadují léčbu na jednotce intenzivní péče,“ říká prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc a předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Podle něj je situace stejně dramatická i ve světě, kde se s CHOPN potýká přes 200 milionů lidí a péče o ně stojí kolem 200 miliard EUR ročně. CHOPN nelze vyléčit, léky však umí výrazně zpomalit zhoršování stávajícího stavu a zmírnit potíže nemocných. 

Čeští plicní lékaři věří, že se situace zlepší – a to ze třech důvodů: novým typům a kombinacím léčby, pacientské organizaci a výzkumu, na kterém pracují s kolegy po celém světě. „Naši pacienti dostávají nejmodernější léčbu. Aby zafungovala, musí ji správně užívat. K tomu je nutné, aby spolu lékaři a pacienti dobře komunikovali,“ vysvětluje profesor Kolek. Proto se čeští pneumologové zapojili do mezinárodního výzkumu CHOPN. „Letos byla díky nám vytvořena rozsáhlá studie s téměř 4000 pacienty, sledující výskyt a podobu CHOPN v 11 zemích střední a východní Evropy. Výsledkem dosud největší studie svého druhu je přesný popis nemocných s touto diagnózou, který nám umožní dobře volit léky, které pomohou pacientům žít déle, kvalitněji a s co nejnižší potřebou návštěv nemocnice.

Přejít na: