Koronavirus není jedinou nemocí v Česku - varovali na kongresu plicní lékaři
11. 10. 2020
Koronavirus není jedinou nemocí, s níž se lidé v Česku perou – zanedbáním prevence plicních nemocí kvůli pandemii si „zaděláváme“ na problémy v budoucnu. Například v podobě pacientů s vážnějšími komplikacemi chorob, kterým by bylo možné předejít nebo je alespoň zbrzdit – říkají plicní lékaři. O tomto a dalších tématech mluvili 9. a 10. října na online Kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti spojeném s Hradeckými pneumologickými dny a Moravskoslezskými pneumologickými dny.
Experti na plíce zabývali novinkami například z oblasti rakoviny plic, chronické obstrukční plicní nemoci, tuberkulózy, plicních fibróz či astmatu. Virus ale stejně pronikal do řady přednášek. „Virus tady s námi evidentně nějakou dobu bude a my se s ním musíme naučit žít. Ostatní nemoci kvůli němu nezmizely. Stále se potýkáme s nárůstem plicních chorob, a pokud je nezachytíme včas, dočkáme se toho, že k nám lidé přijdou v mnohem horších stadiích nemoci. Jen rakovina plic v Česku ročně usmrtí kolem 5 500 lidí – 85 % z nich proto, že se na nemoc přišlo pozdě,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. „Měli bychom pokračovat v prevenci, jakou je například pilotní program včasného záchytu karcinomu plic, jenž by měl odstartovat příští rok a týkat se odhadem 30 000 vysoce rizikových osob – těžkých kuřáků.“
Konkrétním příkladem dopadu nemoci covid-19 je jarní zmrazení činnosti spánkových pracovišť, které se v budoucnu může dle lékařů zle vymstít. „Omezením činnosti míst, kde zkoumáme a léčíme poruchy spánku, vypadlo asi 20 % péče, která už nebude nahrazena – nelze ji dohonit,“ říká vedoucí lékař Laboratoře spánkové medicíny FN Olomouc MUDr. Milan Sova, Ph.D. Podle autora přednášky na toto téma MUDr. Samuela Genzora se lidé, jimž se nedostane náležité léčby spánkových poruch, potýkají v budoucnu například s vysokým tlakem, cukrovkou, depresemi, arytmií, potažmo s mrtvicemi a infarkty nebo i s časným nástupem demence.
Plicní lékaři si také na kongrese navzájem sdíleli „covidové“ zkušenosti. „Na jaře jsme museli přechodně zavřít všechna plicní lůžka a vyčlenit je pro pacienty přijímané pro suspektní covid-19. Naše chronické a akutní pacienty přebírali kolegové z jiných oddělení, což nebylo úplně vyhovující. Nyní zatím fungujeme bez větších omezení, o „covidové“ pacienty se stará infekční klinika a my zase přebíráme část jejích pacientů,“ popisuje zástupce přednosty pro léčebně preventivní péči Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno MUDr. Vladimír Herout. Změnou prošlo i plicní oddělení Thomayerovy nemocnice. „Zabrali jsme část geriatrie, pooperačního oddělení a jipku. Nyní u nás leží asi 50 pacientů s covidem,“ komentuje prof. Vašáková. „Snažíme se zároveň udržet péči o naše chronické pacienty.“ Zkušenosti s dosavadním průběhem nemoci vedly pneumology k tvorbě doporučení pro léčbu covidu a pro následné ambulantní prohlídky „postcovidových“ pacientů. „Pacienta, který prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl pneumolog vidět za 6–12 týdnů od stanovení diagnózy a pak za dalších přibližně 6 měsíců. Poté podle stavu jednou ročně po dobu dalších 3 let. Lidé, kteří prodělali covid a zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se potýkají s respiračními obtížemi,“ uvádí doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Dopady koronaviru na plíce lékaři stále zkoumají. Zatímco studie z hradecké nemocnice prokázala až u poloviny sledovaných „covidových“ pacientů lehce poškozené plicní funkce, zkoumání plicních lékařů ve FN Olomouc ukázalo pozánětlivé změny jen u cca 8 % z 80 sledovaných pacientů (a tyto změny byly ve většině případů nevýznamné) a snížení plicních funkcí u přibližně 4 %.
Poruchy spánku musely ustoupit covidu
Potíže z toho plynoucí se ohlásí později
Covid-19 zmrazil činnost spánkových pracovišť, která zkoumají a léčí poruchy spánku. Studie s názvem Vliv pandemie covid-19 na spánkovou medicínu v České republice a na Slovensku prokázala, že se na jaře kvůli viru neuskutečnilo 1 900 nočních monitorací spánku, při nichž lékaři hledají, zda a jakou poruchou spánku pacient trpí. A navíc neproběhlo 1 000 léčebných procesů, při kterých lékaři pacientům nastavují vhodný režim, aby odstranili dechové zástavy (tzv. apnoe) a udrželi dýchací cesty průchozí (titrací terapie přetlakovým dýcháním).
„Omezením činnosti těchto pracovišť kvůli covidu vypadlo asi 20 % péče, která už nebude nahrazena – nelze ji dohonit, následky se bohužel projeví později,“ říká vedoucí lékař Laboratoře spánkové medicíny FN Olomouc MUDr. Milan Sova, Ph.D., s tím, že obvyklá čekací doba na těchto pracovištích se i v „dobách míru“ pohybuje v rozmezí od 4 do 9 měsíců. Výsledky studie představil na online Kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti spojeném s Hradeckými pneumologickými dny a Moravskoslezskými pneumologickými dny MUDr. Samuel Genzor z FN Olomouc. Podle něj se lidé, jimž se nedostane náležité léčby, později potýkají například s vysokým tlakem, cukrovkou, depresemi, arytmií, potažmo s mrtvicemi a infarkty, ale i s rychlejším nástupem demence – těmto nemocem by se přitom dalo předejít. „Apelujeme, aby k omezování nedocházelo – pacienty můžeme před zahájením léčby otestovat, ale neměli bychom na péči o ně rezignovat,“ říká MUDr. Genzor. „Do naší laboratoře se lidé nejčastěji dostávají proto, že jejich problémy s dýcháním zpozoruje partner, velká část přichází na doporučení praktických lékařů. V době covidové bohužel došlo k útlumu všech odložitelných činností – což jsme si ověřili jak studií, tak z praxe. Například omezení preventivních prohlídek u praktických lékařů znamená úbytek pacientů, u nichž se na tento problém přijde,“ dodává. Nejčastější poruchou je podle něj spánková apnoe a ta se týká přibližně 20 % mužů a 10 % žen. Mezi další poruchy spánku patří například náměsíčnost, hypoventilace (mělké a zpomalené dýchání) u obézních pacientů nebo skřípění zubů.
V rámci studie oslovili pneumologové v první polovině května letošního roku 23 spánkových pracovišť v ČR a na Slovensku. Provoz zcela přerušilo 43,5 % z nich, další činnost výrazně omezily. Téměř 40 % nemocničních laboratoří se přeměnilo na covidová oddělení. „V nejbližší době nečekáme výrazné zlepšení – počet diagnostikovaných a léčených pacientů ve srovnání s rokem předchozím poklesne. Není pochyb o tom, že spánková medicína v Česku a na Slovensku byla těžce zasažena nemocí covid-19 a výrazné snížení počtu diagnostických a terapeutických výkonů může být považováno za jednu z vedlejších škod,“ dodává MUDr. Sova.
